Dohoda o monitorování plynu je podle Medveděva neplatná

Moskva - Dohoda o monitorovacím mechanismu tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území je kvůli ukrajinským změnám neplatná. Uvedl to dnes ruský prezident Dmitrij Medveděv poté, co Rusové obdrželi podepsaný protokol o monitorovací misi, jehož převzetím Rusko podmiňovalo obnovení dodávek plynu do Evropy.

Ukrajinský vicepremiér Hryhorij Nemyrja totiž protokol podepsal s tím, že k němu připojuje ještě jednostrannou deklaraci, což ruská strana pokládá za porušení dohod. Ukrajinské prohlášení sice Moskva podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova oficiálně nedostala, ale text už koluje po médiích a obsahuje „lživá tvrzení“ a protiřečí uzavřeným dohodám.

„Z našeho pohledu je tato smlouva plně platná,“ uvedlo podle agentury DPA české prezidentství Evropské unie. Dodalo, že eurokomisař pro energetiku Andris Piebalgs jasně uvedl, že jednostranné vyjádření Ukrajiny není součástí dohody.

2 minuty
S plynem všechno jinak
Zdroj: ČT24

Velvyslanec ČR pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška prohlásil, že Rusko a Ukrajina ujistily, že mají zájem na rychlém obnovení dodávek. „Bohužel vidíme, že na obou stranách existují lidé, pro které by byl transparentní tranzit hospodářskou ztrátou,“ řekl Bartuška agentuře DPA.

Zdroj z ruské vlády řekl agentuře Reuters, že ruský premiér Vladimir Putin navrhl šéfovi Evropské komise Josému Barrosovi, aby se představitelé Ruska a Evropské unie v pondělí sešli k jednáním o plynu v Bruselu.

Medveděv: Dokument je neplatný

„Jsme nuceni považovat podepsaný dokument za neplatný,“ řekl podle agentury Reuters Medveděv. „Smlouva nebude realizována, dokud tyto klauzule nebudou ukrajinskou stranou odstraněny či jiným způsobem odvolány,“ dodal.

Ukrajinská premiérka Julija Tymošenková podle ruských médií v deklaraci uvedla, že Ukrajina byla a zůstává spolehlivým přepravcem plynu a nezastavila jeho dodávky do Evropy, ani neodebírala po 1. lednu neoprávněně plyn z tranzitu, ale veškerý plyn přepravovala dál. Ukrajina podle své premiérky do haléře splatila účty ruské straně za dodávky plynu.

Podle agentury RIA Novosti toto prohlášení protiřečí stanovisku Moskvy, podle níž Ukrajina ve středu 7. ledna úplně přerušila přepravu plynu do Evropy přes ukrajinské území. Podle ruského koncernu Gazprom evropští odběratelé kvůli ukrajinským údajným krádežím plynu z tranzitu nedostali evropští zákazníci více než 86 milionů metrů krychlových plynu. Gazprom také tvrdí, že část loňského dluhu Ukrajina dosud nezaplatila - až Gazprom obdrží 1,5 miliardy dolarů, které Kyjev prý už odeslal, bude ukrajinská strana ještě dlužit 614 milionů.

Ukrajinské prohlášení podle Medveděva nelze „nazvat jinak než výsměchem zdravému rozumu a porušením dříve dosažených dohod“. Kyjev se podle něj „provokativními a destruktivními kroky“ pokusil torpédovat dohodu o kontrole tranzitu plynu. Proto dal vládě pokyn neuplatňovat protokol, dokud ukrajinská strana připojené klauzule neodvolá.

Kyjevský údiv, že Rusko neobnovilo tranzit plynu

Kyjev naopak vyjádřil údiv nad tím, že Rusko ještě neobnovilo tranzit plynu, ačkoliv protokol o kontrole přepravy už byl podepsán. „Dokument byl podepsán asi ve dvě ráno. Všichni to vědí. Ale ani poté se plyn v potrubí neobjevil,“ prohlásil v ukrajinské televizi prezidentův zmocněnec pro energetickou bezpečnost Bohdan Sokolovskij. Dodal, že všech sedm skupin mezinárodních pozorovatelů už vyjelo na ukrajinské stanice, přes které putuje plyn do Evropy.

Na znění dohody o vytvoření týmu pozorovatelů se v sobotu a v noci na dnešek postupně shodli český premiér a předseda evropské rady Mirek Topolánek, Putin a Tymošenková.

Podmínkou Moskvy pro obnovení dodávek ruského plynu do zemí EU zároveň bylo i to, aby pozorovatelé unie dorazili k ruskému exportnímu plynovodu, což se dnes stalo. Podle dohody se Moskva a Kyjev zavázaly, že obnoví tok plynu, jakmile budou pozorovatelé na místě a obdrží podepsanou smlouvu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Klasickým restauracím přebírají zákazníky fastfoody. A přibývá jich

Restauracím rychlého občerstvení se v tuzemsku daří a podle provozovatelů pokladních systémů přebírají část zákazníků tradičním podnikům. Zavedené řetězce rozšiřují síť svých poboček a přicházejí i nové značky, které jsou zaměřené i na zdravější stravování. Provozovatelé i analytici očekávají další růst fastfoodového sektoru. Lidé podle nich stále častěji vyhledávají rychlost, jednoduchost a moderní prostředí.
před 7 hhodinami

EK by mohla brzy představit zmírnění zákazu spalovacích motorů, píše Reuters

Evropská komise by mohla 16. prosince zveřejnit balíček opatření na podporu automobilového průmyslu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. Jeho součástí by měla být i mírnější verze plánovaného zákazu spalovacích motorů od roku 2035.
před 11 hhodinami

Lyžování v Itálii se tuto zimu kvůli olympiádě citelně prodraží

V tuzemsku roste zájem o lyžování v Alpách. Letos se tam chystá o desetinu Čechů víc než loni, vyplývá z dat cestovních kanceláří a rezervačních platforem. Tuto sezonu si ale lyžaři budou muset připlatit. V době zimní olympiády, která v Itálii začíná 6. února, se v tamních střediscích zvýší ceny až na pětinásobky. Kvůli tomu se zvedá zájem i o menší lyžařské areály – a to i v sousedním Rakousku nebo ve Francii.
před 13 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 13 hhodinami

Šest zemí včetně Česka vyzývá EU k zachování hybridních aut po roce 2035

Představitelé Itálie, České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Bulharska vyzývají Evropskou unii, aby od roku 2035 nezakazovala hybridní automobily. Požadují rovněž zařazení biopaliv mezi paliva s nulovými emisemi. Informovala o tom v pátek agentura ANSA s odvoláním na dopis, který podle ní podepsal mimo jiné český premiér v demisi Petr Fiala (ODS).
5. 12. 2025

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
5. 12. 2025

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
5. 12. 2025Aktualizováno5. 12. 2025

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
5. 12. 2025Aktualizováno5. 12. 2025
Načítání...