Dohoda o monitorování plynu je podle Medveděva neplatná

Moskva - Dohoda o monitorovacím mechanismu tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území je kvůli ukrajinským změnám neplatná. Uvedl to dnes ruský prezident Dmitrij Medveděv poté, co Rusové obdrželi podepsaný protokol o monitorovací misi, jehož převzetím Rusko podmiňovalo obnovení dodávek plynu do Evropy.

Ukrajinský vicepremiér Hryhorij Nemyrja totiž protokol podepsal s tím, že k němu připojuje ještě jednostrannou deklaraci, což ruská strana pokládá za porušení dohod. Ukrajinské prohlášení sice Moskva podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova oficiálně nedostala, ale text už koluje po médiích a obsahuje „lživá tvrzení“ a protiřečí uzavřeným dohodám.

„Z našeho pohledu je tato smlouva plně platná,“ uvedlo podle agentury DPA české prezidentství Evropské unie. Dodalo, že eurokomisař pro energetiku Andris Piebalgs jasně uvedl, že jednostranné vyjádření Ukrajiny není součástí dohody.

2 minuty
S plynem všechno jinak
Zdroj: ČT24

Velvyslanec ČR pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška prohlásil, že Rusko a Ukrajina ujistily, že mají zájem na rychlém obnovení dodávek. „Bohužel vidíme, že na obou stranách existují lidé, pro které by byl transparentní tranzit hospodářskou ztrátou,“ řekl Bartuška agentuře DPA.

Zdroj z ruské vlády řekl agentuře Reuters, že ruský premiér Vladimir Putin navrhl šéfovi Evropské komise Josému Barrosovi, aby se představitelé Ruska a Evropské unie v pondělí sešli k jednáním o plynu v Bruselu.

Medveděv: Dokument je neplatný

„Jsme nuceni považovat podepsaný dokument za neplatný,“ řekl podle agentury Reuters Medveděv. „Smlouva nebude realizována, dokud tyto klauzule nebudou ukrajinskou stranou odstraněny či jiným způsobem odvolány,“ dodal.

Ukrajinská premiérka Julija Tymošenková podle ruských médií v deklaraci uvedla, že Ukrajina byla a zůstává spolehlivým přepravcem plynu a nezastavila jeho dodávky do Evropy, ani neodebírala po 1. lednu neoprávněně plyn z tranzitu, ale veškerý plyn přepravovala dál. Ukrajina podle své premiérky do haléře splatila účty ruské straně za dodávky plynu.

Podle agentury RIA Novosti toto prohlášení protiřečí stanovisku Moskvy, podle níž Ukrajina ve středu 7. ledna úplně přerušila přepravu plynu do Evropy přes ukrajinské území. Podle ruského koncernu Gazprom evropští odběratelé kvůli ukrajinským údajným krádežím plynu z tranzitu nedostali evropští zákazníci více než 86 milionů metrů krychlových plynu. Gazprom také tvrdí, že část loňského dluhu Ukrajina dosud nezaplatila - až Gazprom obdrží 1,5 miliardy dolarů, které Kyjev prý už odeslal, bude ukrajinská strana ještě dlužit 614 milionů.

Ukrajinské prohlášení podle Medveděva nelze „nazvat jinak než výsměchem zdravému rozumu a porušením dříve dosažených dohod“. Kyjev se podle něj „provokativními a destruktivními kroky“ pokusil torpédovat dohodu o kontrole tranzitu plynu. Proto dal vládě pokyn neuplatňovat protokol, dokud ukrajinská strana připojené klauzule neodvolá.

Kyjevský údiv, že Rusko neobnovilo tranzit plynu

Kyjev naopak vyjádřil údiv nad tím, že Rusko ještě neobnovilo tranzit plynu, ačkoliv protokol o kontrole přepravy už byl podepsán. „Dokument byl podepsán asi ve dvě ráno. Všichni to vědí. Ale ani poté se plyn v potrubí neobjevil,“ prohlásil v ukrajinské televizi prezidentův zmocněnec pro energetickou bezpečnost Bohdan Sokolovskij. Dodal, že všech sedm skupin mezinárodních pozorovatelů už vyjelo na ukrajinské stanice, přes které putuje plyn do Evropy.

Na znění dohody o vytvoření týmu pozorovatelů se v sobotu a v noci na dnešek postupně shodli český premiér a předseda evropské rady Mirek Topolánek, Putin a Tymošenková.

Podmínkou Moskvy pro obnovení dodávek ruského plynu do zemí EU zároveň bylo i to, aby pozorovatelé unie dorazili k ruskému exportnímu plynovodu, což se dnes stalo. Podle dohody se Moskva a Kyjev zavázaly, že obnoví tok plynu, jakmile budou pozorovatelé na místě a obdrží podepsanou smlouvu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probírali povolenky ETS 2

V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
08:35Aktualizovánopřed 14 mminutami

Zrušení poplatků za obnovitelné zdroje vyjde na 18 miliard, říká Schillerová. Jurečka varuje před plošností

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová v pořadu Otázky Václava Moravce kritizovala, že v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury chybí desítky miliard korun. „Dopravní stavby jsou pro nás absolutní priorita,“ uvedla. Ministr v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) uznal, že tato složka je problematická. Podle ekonoma Jiřího Rusnoka by dávalo smysl kvůli dopravním stavbám i zvýšit deficit. Stejně jako Jurečka naopak kritizoval, aby schodek rostl kvůli plošnému dotování cen energií nebo snížení odvodů OSVČ.
před 3 hhodinami

V návrhu rozpočtu dopravního fondu nejsou peníze na silnice druhé a třetí třídy

V návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok nejsou vyčleněny peníze na opravy a rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy, které jsou v samostatné působnosti krajů, uvedla vláda v demisi. Pokud stát ponechá odpovědnost za tyto komunikace regionům, ale přestane je financovat, povede to k rychlé degradaci dopravní infrastruktury, obává se předseda Asociace krajů ČR a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).
11:48Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Schodek státního rozpočtu by mohl být vyšší, řekla Schillerová

Skutečný schodek státního rozpočtu by nakonec mohl být v příštím roce vyšší než zatím předpokládaných 286 miliard korun, připustila v rozhovoru pro ČT místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Její hnutí tvrdí, že ve výdajích návrhu rozpočtu, který připravila vláda v demisi Petra Fialy (ODS), může reálně chybět minimálně 85 miliard korun. Končící kabinet to ale odmítá.
včera v 19:55

Trump zrušil cla na některé potraviny, jejichž ceny rostou

Americký prezident Donald Trump v pátek zrušil dovozní cla na hovězí maso, ovoce, kávu a další potraviny, které v posledních měsících v USA zdražily. Šéf Bílého domu, který zavedl cla na mnoho produktů s cílem vyvinout tlak na ostatní země, sám čelí tlaku, neboť sliboval pokles cen, ale děje se opak, napsala agentura AP. Opoziční demokraté v Trumpově rozhodnutí vidí důkaz, že jeho celní politika vede ke zdražování.
včeraAktualizovánovčera v 19:46

Bitcoin dál klesá, jeho cena sestoupila pod 97 tisíc dolarů

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin dál klesá, v pátek ráno sestoupila pod 97 tisíc dolarů (2,01 milionu korun). Obchodníci na kryptoměnových trzích přitom za den zaznamenali nucenou likvidaci kryptoměn za více než miliardu dolarů, ukazují data specializovaného webu CoinGlass. Zhodnocení bitcoinu od začátku roku se tak snížilo asi na pět procent, ještě začátkem října se pohybovalo kolem třiceti pěti procent.
14. 11. 2025Aktualizováno14. 11. 2025

Maďarská výjimka z amerických sankcí na ropu platí i pro slovenskou rafinerii

Výjimka z amerických sankcí, kterou má na nákup ruské ropy Maďarsko, se bude vztahovat i na dodávky suroviny do bratislavské rafinerie Slovnaft. Novinářům to v pátek řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Slovnaft patří do maďarské petrochemické skupiny MOL.
14. 11. 2025

Historik: Centrálně plánovaná ekonomika nedokázala generovat inovace

Centrálně plánovaná ekonomika orientující se po válce především na těžký průmysl často nedokázala podchytit poptávku a zajistit dostatek spotřebního zboží. Tehdejší ekonomové si podle historika z Filozofické fakulty UK Jakuba Rákosníka, který byl hostem Studia 6, jeho význam uvědomovali, preference těžkého průmyslu však byla na přelomu 40. a 50. let způsobena mimo jiné očekáváním třetí světové války.
14. 11. 2024Aktualizováno14. 11. 2025
Načítání...