Do čela Mezinárodního měnového fondu míří Bulharka Kristalina Georgievová

Kandidátkou Evropské unie do čela Mezinárodního měnového fondu bude Bulharka Kristalina Georgievová, bývalá eurokomisařka a současná výkonná ředitelka Světové banky. V hlasování zvítězila nad Nizozemcem Jeroenem Dijsselbloemem, bývalým šéfem euroskupiny. Měla by tak nahradit Francouzku Christine Lagardeovou, která se v listopadu stane šéfkou Evropské centrální banky.

EU v pátek hledala nástupce za Lagardeovou. Kandidáti na obsazení funkce šéfa MMF se mají přihlásit do 6. září, nástupce Lagardeové by pak měl být znám do 4. října. Je zvykem, že funkci šéfa MMF vykonává Evropan, zatímco šéfem sesterské Světové banky bývá Američan. 

Po dvou kolech hlasování a více než 12 hodinách se vládám EU nakonec podařilo shodnout se na novém kandidátovi. Aby mohl být jmenován, musel dostat 55 procent hlasů z 28 států EU, které mají na celkové populaci podíl nejméně 65 procent. Do užšího výběru se původně kromě Dijsselbloema a Georgievové dostali také bývalý eurokomisař Olli Rehn z Finska, dále španělská ministryně hospodářství Nadia Calvinová a současný šéf euroskupiny Portugalec Mario Centeno.

Zbývající tři kandidáti se ale nakonec stáhli. Centeno odstoupil už ve čtvrtek – uvedl, že bude k dispozici, pokud bude potřeba najít kompromisní řešení. Rehn a Calvinová se stáhli po prvním kole hlasování.

Georgievová je výkonnou ředitelkou Světové banky (SB) a podle zdrojů ji prosazovaly hlavně státy jižní a východní části EU. Její kandidatura však bude vyžadovat změnu pravidel, protože kandidát na post šéfa MMF musí být mladší 65 let, což Georgievová nesplňuje (v srpnu jí bude 66 let).

Prezident Světové banky Jim Yong Kim se rozhodl letos na přelomu ledna a února odstoupit z funkce, ve které strávil více než šest let. Nynější funkční období Kima přitom mělo vypršet až v roce 2022. Jeho prozatímním nástupcem se v únoru stala právě Georgievová, ta nyní vykonává funkci výkonné ředitelky. Prezidentem Světové banky je v současné době Američan David Malpass.

Lagardeová vystřídá ve funkci šéfa ECB Itala Maria Draghiho. Ten už v červenci vyloučil, že by o funkci v čele MMF usiloval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Provizorium nemusí být problém, nebude-li dlouhé, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Vláda Andreje Babiše (ANO) míří do rozpočtového provizoria, protože chce předělat návrh státního rozpočtu zděděný po kabinetu Petra Fialy (ODS). Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a redaktor ČT Petr Vašek diskutující v pořadu Události, komentáře z ekonomiky se shodli, že provizorium nemusí být zásadní problém, pokud nepotrvá dlouho. Babišova vláda se ale zřejmě nevyhne vyššímu schodku, pokud chce prosadit priority jako přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo snížení záloh živnostníkům. Debatu moderovala Vanda Kofroňová.
před 8 hhodinami

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
20. 12. 2025

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
20. 12. 2025

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
19. 12. 2025
Načítání...