Do čela ERÚ zvolena Vitásková, exředitelka Transgasu

Praha – Vláda dnes zvolila čtyřiapadesátiletou Alenu Vitáskovou novou předsedkyní Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Ve funkci nahradí Josefa Fiřta, kterému skončilo funkční období na začátku července. Vitásková byla dříve mimo jiné generální ředitelkou společnosti RWE Transgas a předsedkyní představenstva Pražské teplárenské. Někteří zástupci energetického sektoru se obávají, že kvůli její profesní minulosti a vazbám na plynárenství bude ohrožena nezávislost ERÚ.

ERÚ na základě novely energetického zákona letos přebírá řadu kompetencí od Státní energetické koncepce (SEI). Úřad, který čítá kolem stovky zaměstnanců, se proto letos rozšíří o dalších zhruba 75 pracovníků a nová předsedkyně ERÚ se bude muset vyrovnat s mnohem širší agendou než dosud. Funkční období Vitáskové bude podle současného zákona trvat pět let. Nový zákon, který brzy vstoupí v platnost, stanoví mandát na šest let. Podle nového zákona bude příštího předsedu místo vlády jmenovat prezident. 

Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu:

„Odborné zkušenosti Aleny Vitáskové a její prokazatelné manažerské schopnosti jsou zárukou pro kontinuitu a další rozvoj ERÚ i v následujícím období.“  

Vitásková pracovala v plynárenství od roku 1974. V letech 2001 až 2003 byla předsedkyní představenstva a generální ředitelkou společnosti Transgas, kterou dnes ovládá německá skupina RWE. Na to poukazuje například Hnutí Duha. Podle něj by ERÚ měl šéfovat
nezávislý expert, nikoli člověk spojený s některou z velkých energetických firem. „Předsedu ERÚ neměly vybírat politické 'handly' s mocnými firmami, ale konkurz,“ uvedl v tiskové zprávě energetický odborník Hnutí Duha Martin Sedlák.

Od roku 2004 do roku 2007 byla Vitásková předsedkyní představenstva Pražské teplárenské. Pracovala také pro ruský Gazprom. Od roku 2003 je členkou dozorčí rady Nadačního fondu manželů Livie a Václava Klausových. 

Fiřt v čele ERÚ působil od roku 2004. Někteří politici loni ERÚ kritizovali, že úřad nezvládl rozmach fotovoltaických elektráren a včas před ním nevaroval. Fiřt to však odmítá a trvá na tom, že regulátor na problém se solárními zdroji a jejich dotacemi dlouho upozorňoval, neměl však oporu v legislativě, aby situaci změnil. 

Kvůli prudkému rozvoji solárních elektráren loni hrozilo výrazné zdražení elektřiny a vláda společně s ERÚ a dalšími orgány musela zavést opatření, která růst cen omezila. ERÚ od roku 2001 hlídá zájmy spotřebitelů či stabilitu cen energií. S ministerstvem průmyslu a státní energetickou inspekcí zároveň řídí energetickou politiku státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...