Celkový dluh obyvatel Česka evidovaný ke konci prvního pololetí 2020 činil 2,52 bilionu korun, meziročně vzrostl o 143 miliard korun. Za růstem celkového dluhu stojí především úvěry na bydlení. Objem dluhu z těchto úvěrů se meziročně zvýšil o 133 miliard korun a poprvé překročil dva biliony korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
Na konci června mělo hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření 1 105 899 lidí. Počet lidí s úvěrem na bydlení se tak už šesté čtvrtletí v řadě snížil. Proti minulému čtvrtletí se snížil o více než tisíc lidí a meziročně o více než osm tisíc.
Meziroční pokles zaznamenala většina krajů. Nejrychleji se počet klientů s tímto typem úvěru snížil na Vysočině a ve Zlínském kraji. Mezi kraje, ve kterých se počet klientů meziročně zvýšil, patří Středočeský kraj, Praha a Plzeňský kraj.
Zatímco počet lidí s úvěrem na bydlení se snižuje, celkový objem dluhu z těchto úvěrů roste. Na konci druhého čtvrtletí se meziročně zvýšil ve všech krajích, nejrychleji v Plzeňském kraji a na Vysočině, a to o osm procent.
Platební morálka
Objem nespláceného dluhu dosahoval 30,7 miliardy korun, meziročně se snížil o 611 milionů. „Za poklesem nespláceného dluhu stojí především stále dobrá platební morálka u úvěrů na bydlení. Ohrožený dlouhodobý dluh se meziročně snížil o 688 milionů korun na 8,6 miliardy korun. Objem nespláceného dluhu z úvěrů na spotřebu se naopak poprvé po mnoha letech meziročně zvýšil o 57 milionů na 22,1 miliardy korun. A to i v situaci, kdy počet lidí, kteří tento dluh nesplácejí, stále klesá,“ uvedl ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.
Na konci června nesplácelo v Česku úvěry na spotřebu 191 tisíc lidí, o 11 procent méně než o rok dříve. Počet lidí nesplácejících úvěry na spotřebu tak byl nejnižší za šest let. Úvěry na bydlení nesplácelo 17 807 lidí, o 764 méně než o rok dříve.
„Přestože počet lidí nesplácejících úvěry na bydlení se v meziročním srovnání snížil, šlo o výrazně nižší pokles, než na jaký jsme byli poslední roky zvyklí. Poslední tři roky se jejich počet meziročně snižoval dvouciferným tempem a ještě na konci prvního čtvrtletí 2020 meziročně klesl o více než pětinu,“ upozornila ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.
Už na konci třetího čtvrtletí se tak podle ní dá očekávat meziroční růst počtu nesplácejících klientů. Současná čísla o platební morálce klientů bank a dalších finančních institucí jsou výrazně ovlivněna odklady splátek úvěrů. Teprve po skončení všech odkladů splátek se naplno ukáže, jak se změnila schopnost lidí splácet aktuálně čerpané úvěry. Vzhledem k tomu, že banky schválily odklad splátek u 340 tisíc úvěrů, které domácnosti čerpají, je nejistota budoucího vývoje značná, dodal Rajl.
Nebankovní registr dlouhodobě eviduje vedle závazků obyvatel také dluh obchodních společností u členů registru. Ten na konci druhého čtvrtletí dosáhl 182 miliard korun a meziročně tak vzrostl o 19 miliard korun, tedy o 12 procent.
Průměrný dluh na jednu společnost byl 2,4 milionu korun. Určitou formu dluhu mělo u nebankovních finančních institucí 77 215 společností. Svůj dluh nesplácelo 2762 společností, o 110 více než o rok dříve. Nejlépe splácely své dluhy společnosti z Plzeňského kraje a nejhůře z Prahy.
