Praha – Odchod Řecka z eurozóny nemusí nutně znamenat přesunutí nákazy do jiných problémových států, řekl v Otázkách Václava Moravce (OVM) ekonom Vladimír Dlouhý. Současná krize v eurozóně totiž není krizí eura samotného, ale je problémem zadluženosti států. Pokud Řecko odejde z eurozóny, tak si možná Evropa oddychne, ale zaplatí za to desetiletým pomalým růstem, míní Dlouhý.
Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Vladimír Dlouhý je toho názoru, že současné problémy eurozóny jsou problémem zadluženosti států. Projekt eurozóny není podle jeho slov nereálný, ale je na čase si přiznat, že byl uspěchaný. Integrační proces podle něj totiž v jeho začátcích probíhal v jiném politickém klimatu.
Podle politologa Jacquese Rupnika není možné mít společnou měnu a zároveň nemít společnou demokracii. Ta je totiž podle něj v krizi. „Demokracie jsou unavené a zranitelnější. Navíc se zužuje prostor pro manévrování mezi pravicí a levicí, neboť jsou pod tlakem finančních institucí a krizí,“ konstatuje Rupnik. Takováto situace následně podporuje nárůst preferencí radikálních stran.
To je jasně pozorovatelné právě v krizi sužovaném Řecku. Tam se budou 17. června konat nové parlamentní volby a hlas radikální levice je čím dál hlasitější. A tím více roste pravděpodobnost, že Řecko z eurozóny odejde. „Řecko odejde, my si oddychneme. Bude to trochu bolet, hlavně bankéře, ale dostaneme se z toho,“ žertoval v OVM Rupnik. Podle Dlouhého eurozóna přežije i bez Řecka.
Vladimír Dlouhý, ekonom a člen NERVu:
„Případný odchod Řecka z eurozóny však ještě nemusí znamenat rozšíření hluboké krize do dalších zemí, jako jsou například Itálie nebo Španělsko.“
Pokud by se Řecko rozhodlo odstoupit od smluv, které jeho předchozí vlády dojednaly s mezinárodními věřiteli, což je hlavně Mezinárodní měnový fond a ostatní země eurozóny, pak by se Atény ocitly bez peněz. Země by neměla na platy státních zaměstnanců a na výplatu důchodů, musela by z eurozóny odejít a začít tisknout vlastní peníze.
Na takovouto situaci už se připravuje minimálně polovina vlád členských zemí eurozóny, stejně jako banky a velké nadnárodní společnosti. Prioritou pro ně ale zůstává, aby Řecko v eurozóně zůstalo.
