Praha - Chodíte rádi do divadla? A už jste se někdy zamysleli nad tím, proč vstupenky stojí zrovna tolik, kolik stojí? Proč si za muzikál musíte připlatit a do Národního pořídíte lístek třeba i za dvě stě korun? Na čem zhruba stovka divadel, které provozují své umění v Česku, vydělává, se zaměřila ekonomika plus. Jsou to vstupenky, ale taky kavárny nebo třeba pronájmy prostor. Často však i přesto končí v minusu. Pomocnou ruku jim pak musí nabídnout sponzoři.
Divadelní byznys – tvrdý ekonomický oříšek
„Když nepočítám konstantní náklady, tak taková premiéra je řádově kolem půl milionu. Je tam tým, který pracuje na vzniku, je tam dekorace, kostýmy. Jenom dekorace a kostýmy jsou dejme tomu 300 tisíc v přímém vstupu. Kdybych napočítal všechno, tak se určitě dostaneme k hranici jednoho milionu na inscenaci,“ říká ředitel Divadla v Celetné Jakub Špalek.
Nejnákladnější jsou pro divadlo lidé. Čím víc se objeví herců na scéně, tím je představení dražší. „My se snažíme, aby nejpřímější náklady, typu herci, inspektorka hlediště, osvětlovači, aby se aspoň nějak zaplatily ze vstupného,“ dodává Špalek.
10 minut
Ekonomika +
Daniel Hrbek, ředitel Švandova divadla
„Je možné divadlem vydělat za určitých okolností, ale kdybych si chtěl vydělat peníze, asi budu podnikat v něčem jiném než v tomto nejistém byznysu.“
A co dál nese do divadla peníze? Kromě vstupenek nesou dodatečné příjmy divadlu také zájezdy. „Dejme tomu, že ještě příjmy za reklamu,“ dodává další zdroj Hrdek. Důležitou roli v životě divadel hrají samozřejmě také dotace z veřejných rozpočtů. Na ty ale ne všichni dosáhnou. Ze státní pokladny přitom jde na kulturu každý rok víc peněz, v roce 2001 to bylo zhruba 15 miliard korun, v roce 2007 už 22,8 miliardy a loni přes 25 miliard.
Divadla, která dotace nedostanou, jsou nucena dodatečné příjmy hledat jinde. „My máme zase spoustu partnerů a barterů atd., snažíme se z toho vybruslit jinak,“ podotkl Michal Kocourek, producent a ředitel Divadla Kalich, které veřejné granty nedostává. „Komerční subjekty, muzikály logicky šly s cenou výš. Myslím, že je spravedlivé, že kdo nebere dotaci, má vyšší vstupné, hold si to divák musí rozlišit,“ dodává Špalek.
Divadla se snaží vylepšit účty doplňkovými činnostmi. Mezi ty patří třeba specializovaný maloobchod, kavárny, pronájem prostor a půjčování movitých věcí. „Pronájmem divadla je možné vydělat na letní scénu, která bude mít víc míst a která by uměla divadlu přinést další zdroje příjmů,“ dodal Hrdek. O tom, že je pronájem prostor pro divadla lukrativní volbou, svědčí i příklad toho v Česku nejznámějšího – Národního divadla. Své salonky chce nabídnout pro pořádání svatebních obřadů. Ve Stavovském divadle si pak své ano budou moci snoubenci říct přímo na jevišti. A co za to? Obřad v saloncích vyjde na 30 až 40 tisíc korun. Za svatbu přímo pod oponou pak snoubenci zaplatí 90 tisíc.