Praha - Česká republika by měla přijmout euro ve chvíli, kdy bude splňovat kritéria pro jeho přijetí a eurozóna bude dobře fungovat. V rozhovoru pro Českou televizi to řekl prezidentský kandidát Jiří Dienstbier, který věří, že Řecko nakonec v eurozóně zůstane. Dienstbier zároveň kritizoval zvyšování daní, které prosazuje současná vláda. „Ta strategie je chybná, vláda by spíše měla daňový systém nastavovat tak, aby podpořil ekonomiku, udržitelný růst, a tím i tvorbu pracovních míst pro lidi, aby měli příležitost rozumně si vydělat.“ Česká televize položila všem kandidátům otázky týkající se aktuálních ekonomických témat. Jejich odpovědi můžete sledovat vždy ve všední den zhruba od 15:45 na ČT24.
Dienstbier: Zvyšování daní představuje chybnou strategii
Je podle vás snaha vlády zvýšit daně správným krokem k naplnění státního rozpočtu?
Já myslím, že to je chybná strategie. Efekt je přesně opačný, protože když zvyšovali pro tento rok daň z přidané hodnoty pro základní věci jako potraviny a léky na 14 procent, tak vláda argumentovala, kolik desítek miliard korun to přinese, a nedala na hlasy expertů, že tím podrazí českou ekonomiku, sníží domácí poptávku, lidé budou méně kupovat a vybere se na této dani mnohem méně, než kolik vláda předpokládá. A to se přesně stalo, protože při mnohem vyšší dani a při velkém zdražení základních potřeb pro lidi vláda ve skutečnosti vybrala zhruba stejně, ne-li dokonce méně. Takže ta strategie je chybná, vláda by spíše měla daňový systém nastavovat tak, aby podpořil ekonomiku, udržitelný růst, a tím i tvorbu pracovních míst pro lidi, aby měli příležitost rozumně si vydělat.
Měla by Česká republika přijmout euro?
Pokud se uzdraví eurozóna, čemuž já věřím, protože členské státy udělají vše pro to, aby eurozóna fungovala, protože jinak by to pro ně byla ekonomická katastrofa, a pokud my zároveň budeme splňovat kritéria pro přijetí eura, tak za takového okamžiku, až to pro nás bude výhodné a budeme vstupovat do silné a dobře fungující eurozóny, tak bychom tento krok měli učinit. Mimo jiné proto, abychom zůstali konkurenceschopní, protože už dnes utíkají investice do okolních zemí. Například Volkswagen vybudoval jednu fabriku místo u nás na Slovensku a tím argumentem bylo právě to, že Slovensko na rozdíl od České republiky má euro.
Jak hodnotíte plán centrální banky na odkup státních dluhopisů?
Belgický premiér Elio Di Rupo prohlásil, že eurozóna, která má sedmnáct členů, tak to není jenom abstraktní pojem – to euro – to jsou lidé v sedmnácti zemích, kteří mají to euro ve své peněžence, že každého z nich se to dotýká a že přijmou všechny nezbytné kroky pro to, aby měnová unie fungovala. Včetně samozřejmě kroků vedoucích k hospodářské, politické (unii), prohloubení měnové unie a přijetí také bankovní unie. Tyto kroky jsou nezbytné pro to, aby eurozóna mohla dobře fungovat. To, jestli bude Evropská centrální banka vydávat dluhopisy, já považuji pouze za dílčí problém, ale nepochybně se tak stane, pokud to bude nezbytné pro to, aby euro bylo silné.
Jak vidíte budoucnost Řecka v eurozóně?
Krach Řecka, jeho odchod z eurozóny, by velmi vážně poškodil další členské země eurozóny, protože samozřejmě ten řecký dluh, ty vládní dluhopisy, nakoupily především německé a další evropské banky, na které by se ta krize okamžitě přenesla. Takže já nepochybuji o tom, že tady ti silní hráči na evropské scéně a obecně členské země eurozóny udělají všechno pro to, aby Řecko zůstalo. Myslím, že to je dobře, protože evropská integrace, to není pouze ekonomická záležitost, ekonomický projekt. To je samozřejmě politický projekt, který má umožnit evropským zemím, aby udržely společně sdílené hodnoty v té globální konkurenci.
Jak hodnotíte projekt bankovní unie?
Je naprosto jisté, že bankovní unie bude schválena. Je samozřejmě otázka, v jaké podobě. Hodně se diskutuje o tom, jestli se to má týkat všech bank v eurozóně nebo jenom takzvaně „systémových bank“. Zaznamenal jsem, že se tu rodí kompromis, že ta bankovní unie zřejmě bude přijímána v určitých krocích. To znamená, že se napřed rozšíří na systémové banky, pak i na menší banky v členských zemích eurozóny a zároveň bude v nějakém momentě umožněno i nečlenským zemím eurozóny, aby se do bankovní unie přidaly. Je zcela zjevné, že dlouhodobě nestačí dohled nad systémovými bankami, protože všichni, kteří zdůrazňují nutnost, aby se to týkalo všech bank, tak zdůrazňují, že třeba ve Španělsku nebo v Irsku krizi začaly menší banky, které potom ty své problémy přenesly na ty takzvaně systémové.
Mělo by se k bankovní unii připojit i Česko?
Já to nevidím jako naléhavé, protože se všeobecně tvrdí, že naše banky jsou zdravé, náš bankovní dohled funguje, takže nemusíme hned za každou cenu do bankovní unie vstupovat, ale měli bychom se aktivně podílet na té diskusi, jak bude vypadat, protože to nepochybně bude ovlivňovat i nás. V Evropě se navíc mluví o tom, že ten, kdo k bankovnímu dohledu nepřistoupí, bude v konkurenční nevýhodě. Banky, na které se ten dohled vztahovat nebude, mohou mít menší důvěru na trhu, jejich produkty mohou být méně zajímavé, méně konkurenceschopné. Tak je dost možné, že i banky v nečlenských zemích eurozóny budou po svých vládách chtít, aby k bankovní unii přistoupily.