Daňové zatížení mezd je v Česku osmé nejvyšší ze zemí OECD

Nahrávám video
Janíčko: Zdanění mezd je u nás vysoké, zdanění firem je naopak velice nízké
Zdroj: ČT24

Nejvyšší daňové zatížení v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) měli loni Belgičané, kteří ze své mzdy odvedli státu 54 procent. Česko se v žebříčku umístilo s nadprůměrným zatížením na osmém místě. Vyplývá to z aktuální zprávy OECD.

Průměrné daňové zatížení mezd v celé OECD loni kleslo na 36 procent. V České republice se však mírně zvýšilo na 43 procent, když v předchozím roce dosahovalo 42,8 procenta. V rámci 35 států OECD tak bylo loni zatížení českých mezd osmé nejvyšší. Blíž průměru je i Slovensko s 41,5 procenta.

Česká republika má dlouhodobě celkové zdanění mezd přes čtyřicet procent, což patří k vyšším zdaněním jak v rámci OECD, tak i vyspělých zemí.
Martin Janíčko
ekonom Moody's Analytics

Daňové zatížení mezd ukazuje, jaké procento z celkových mzdových nákladů, tedy mzdy a pojistného hrazeného zaměstnavatelem, tvoří daně z příjmu zaměstnanců a odvody na sociální a zdravotní pojištění. Počítá se z průměrného příjmu svobodného a bezdětného zaměstnance.

  • Belgie - 54 %
  • Německo - 49,4 %
  • Maďarsko - 48,2 %
  • Francie - 48,1 %
  • Itálie - 47,8 %
  • Rakousko - 47,1 %
  • Finsko - 43,8 %
  • Česká republika - 43 %
  • Švédsko - 42,8 %
  • Slovinsko - 42,7 %

Nejvyšší daňové zatížení vykázala Belgie, kde stát ze mzdy získává 54 procent. Za ním je Německo s 49,4 procenty a Maďarsko s 48,2 procenty. Na opačné straně žebříčku je Chile se sedmi procenty, Nový Zéland se 17,9 procenty a Mexiko s 20,1 procenty.

Ředitel centra OECD pro daňovou politiku a správu Pascal Saint-Amans uvedl, že za celkovým poklesem daňového zatížení mezd v OECD stojí reformy v pouhé hrstce členských zemí. Upozornil, že snižování daňového zatížení mezd je jednou z důležitých cest k podpoře hospodářského růstu.

Poloviční náklady na práce v Česku oproti celé EU

Navzdory poměrně vysokému daňovému zatížení mezd jsou průměrné náklady na práci v České republice o více než polovinu nižší než v celé Evropské unii. Podle zprávy statistického úřadu Eurostat z minulého týdne průměrné náklady na práci v Česku loni činily 10,2 eura (272 korun) na hodinu, zatímco v celé EU činil průměr 25,4 eura na hodinu.

Nejvyšší náklady na práci v EU loni byly v Dánsku, kde zaměstnavatelé za jednu hodinu práce zaplatili v průměru 42 eur. České republice patřila 21. příčka. O jednu příčku výše bylo Slovensko, kde hodina práce přišla zaměstnavatele na 10,4 eura. Nejlevnější práce byla v rámci EU v Bulharsku s náklady 4,4 eura na hodinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Poslance čeká projednávání sporné novely rozpočtových zákonů

Poslance ve středu čeká závěrečné kolo projednávání sporné vládní novely zákonů týkajících se veřejných rozpočtů. Předlohu kritizuje opozice, obává se toho, že změny v zákonech umožní vládě nekontrolovatelné utrácení, a tím i nebezpečný nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) naopak vnímá opoziční kritiku jako „bouři ve sklenici vody.“
před 2 hhodinami

VideoFramatome a Centrum výzkumu Řež podepsaly smlouvu o spolupráci v jaderné energetice

Francouzská společnost Framatome a Centrum výzkumu Řež podepsaly smlouvu o spolupráci na vývoji jaderného paliva a technologií jaderné bezpečnosti. I to má přispět k postupnému odchodu od paliva z Ruska. Dodávky ruského paliva do Temelína nahradila americká společnost Westinghouse. V případě Dukovan byla podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže situace složitější, protože palivo se muselo zcela nově vyvinout – nikde na trhu nebyla nabídka paliva pro tamní typ reaktorů. Dukovany tak budou ruské palivo ještě zhruba rok a půl odebírat.
před 8 hhodinami

Mrazy zničily půlku úrody, škody půjdou do stamilionů, odhadují ovocnáři

Dubnové mrazy v sadech tuzemských pěstitelů podle předběžných odhadů zničily polovinu letošní úrody ovoce. Největší ztráty budou u jablek, která jsou hlavním ovocným druhem. Škody zřejmě půjdou do vyšších stovek milionů korun, řekl v úterý předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
před 15 hhodinami

Nezaměstnanost v dubnu mírně klesla, volných míst přibylo

Nezaměstnanost v tuzemsku v dubnu klesla oproti březnu o desetinu procentního bodu na 4,9 procenta. Důvodem jsou mimo jiné pokračující sezonní práce. Úřady práce evidovaly 364 472 uchazečů, přibližně o osm tisíc méně než v březnu. Volných míst přibylo zhruba o tři tisíce na 94 483.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Obchodníci a potravináři chtějí odklad nařízení o obalech. Resort chystá „non-paper“

Evropské nařízení o obalech, které by mělo vstoupit v účinnost letos 12. srpna, kritizují tuzemští potravináři i obchodníci jako nepromyšlené a nákladné. Svaz obchodu a cestovního ruchu a Obalový institut SYBA proto žádají, aby byla účinnost odložena. Ministerstvo životního prostředí s Evropskou komisí aktivně komunikuje, uvedl pro ČT24 resort. Ten také připravuje dokument (takzvaný non-paper) k oblasti účinnosti nařízení, pro který bude shánět podporu dalších členských zemí.
před 22 hhodinami

Maloobchodní tržby v březnu zrychlily meziroční růst na 4,9 procenta

Maloobchodní tržby v březnu zrychlily meziroční růst na 4,9 procenta z revidovaných 3,7 procenta v únoru. Přispěl k tomu především internetový prodej a prodej potravin. Meziměsíčně tržby rostly o 1,2 procenta. Údaje bez započtení prodejů a oprav aut zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
11. 5. 2026Aktualizováno11. 5. 2026

Ropa zdražuje po Trumpově odmítnutí íránské odpovědi na mírový návrh

Barel ropy zdražuje na začátku týdne zhruba o čtyři dolary. Ceny ropy rostou poté, co americký prezident Donald Trump označil íránskou odpověď na americký mírový návrh za nepřijatelnou. Severomořská ropa Brent přidávala kolem 7:30 SELČ 4,2 procenta na 105,45 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu zdražuje o 4,8 procenta a jen nad 100 dolary za barel.
11. 5. 2026

VideoObsluha dluhu dramaticky poroste a vláda o reformách nemluví, varují exministři

„Vláda a premiér spoléhají, že (státní) dluh je ve srovnání s jinými zeměmi poměrně nízký, ale tempo nárůstu je zdrcující,“ řekl v Nedělní debatě bývalý ministr financí Ivan Pilip. Tento vývoj podle něj do budoucna vytěsní prostor pro další útraty, který už je nyní kvůli vysokému podílu mandatorních výdajů minimální. Taktéž bývalý šéf stejného resortu Ivan Pilný se domnívá, že problematická je v současnosti struktura daní. „Je tam spousta otázek, které by se měly řešit hlubší reformou,“ vyjádřil se s tím, že ke změnám chybí vůle. Totéž naznačil další exministr financí Miroslav Kalousek, podle něhož je potřeba zasáhnout i do mandatorních výdajů. „Nemůžete mít všechno a málo platit. Stali jsme se nárokovou společností,“ komentoval. Diskusi moderoval Martin Řezníček.
10. 5. 2026
Načítání...