Daňové zatížení mezd je v Česku osmé nejvyšší ze zemí OECD

Nahrávám video
Janíčko: Zdanění mezd je u nás vysoké, zdanění firem je naopak velice nízké
Zdroj: ČT24

Nejvyšší daňové zatížení v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) měli loni Belgičané, kteří ze své mzdy odvedli státu 54 procent. Česko se v žebříčku umístilo s nadprůměrným zatížením na osmém místě. Vyplývá to z aktuální zprávy OECD.

Průměrné daňové zatížení mezd v celé OECD loni kleslo na 36 procent. V České republice se však mírně zvýšilo na 43 procent, když v předchozím roce dosahovalo 42,8 procenta. V rámci 35 států OECD tak bylo loni zatížení českých mezd osmé nejvyšší. Blíž průměru je i Slovensko s 41,5 procenta.

Česká republika má dlouhodobě celkové zdanění mezd přes čtyřicet procent, což patří k vyšším zdaněním jak v rámci OECD, tak i vyspělých zemí.
Martin Janíčko
ekonom Moody's Analytics

Daňové zatížení mezd ukazuje, jaké procento z celkových mzdových nákladů, tedy mzdy a pojistného hrazeného zaměstnavatelem, tvoří daně z příjmu zaměstnanců a odvody na sociální a zdravotní pojištění. Počítá se z průměrného příjmu svobodného a bezdětného zaměstnance.

  • Belgie - 54 %
  • Německo - 49,4 %
  • Maďarsko - 48,2 %
  • Francie - 48,1 %
  • Itálie - 47,8 %
  • Rakousko - 47,1 %
  • Finsko - 43,8 %
  • Česká republika - 43 %
  • Švédsko - 42,8 %
  • Slovinsko - 42,7 %

Nejvyšší daňové zatížení vykázala Belgie, kde stát ze mzdy získává 54 procent. Za ním je Německo s 49,4 procenty a Maďarsko s 48,2 procenty. Na opačné straně žebříčku je Chile se sedmi procenty, Nový Zéland se 17,9 procenty a Mexiko s 20,1 procenty.

Ředitel centra OECD pro daňovou politiku a správu Pascal Saint-Amans uvedl, že za celkovým poklesem daňového zatížení mezd v OECD stojí reformy v pouhé hrstce členských zemí. Upozornil, že snižování daňového zatížení mezd je jednou z důležitých cest k podpoře hospodářského růstu.

Poloviční náklady na práce v Česku oproti celé EU

Navzdory poměrně vysokému daňovému zatížení mezd jsou průměrné náklady na práci v České republice o více než polovinu nižší než v celé Evropské unii. Podle zprávy statistického úřadu Eurostat z minulého týdne průměrné náklady na práci v Česku loni činily 10,2 eura (272 korun) na hodinu, zatímco v celé EU činil průměr 25,4 eura na hodinu.

Nejvyšší náklady na práci v EU loni byly v Dánsku, kde zaměstnavatelé za jednu hodinu práce zaplatili v průměru 42 eur. České republice patřila 21. příčka. O jednu příčku výše bylo Slovensko, kde hodina práce přišla zaměstnavatele na 10,4 eura. Nejlevnější práce byla v rámci EU v Bulharsku s náklady 4,4 eura na hodinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje.
06:00AktualizovánoPrávě teď

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 4 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 17 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 17 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...