Další kybernetický útok - tentokrát na banky, pražskou burzu nebo ČTK

Praha - Trojici největších tuzemských bank, tedy České spořitelně, Komerční bance a ČSOB, a také některým menším nefungovaly webové stránky a současně i internetové bankovnictví. Finanční ústavy potvrdily, že se jednalo o útok hackerů. Účty a data klientů nebyly a nejsou podle bank v ohrožení. Nedostupné stránky měla i pražská burza a Česká národní banka (ČNB). Terčem útoku hackerů se pak odpoledne stalo také internetové připojení ČTK. S bojem proti hackerům chce pomoci Národní bezpečnostní úřad.

Mezi dalšími postiženými bankami byla například Raiffeisenbank nebo Sberbank CZ. „Internetové bankovnictví přestalo fungovat kolem 9:15 hod. Příčinu zjišťujeme, podle dosavadních informací to ale vypadá na cílený útok,“ prohlásil mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň. Stránky obou jmenovaných jsou od zhruba desáté hodiny dostupné. Útok hackerů potvrdila i mluvčí České spořitelny Kristýna Dolínek Havligerová. Podle ní nebyla zasažena žádná klientská data.

Trojici největších bank nefungovaly dopoledne vedle internetového bankovnictví ani internetové stránky a elektronické bankovnictví přes chytré telefony. Mluvčí Komerční banky Monika Klucová potvrdila, že banka čelila tzv. DDoS útoku. Ani zde k úniku klientských dat nedošlo.

„O problémech s načítáním našich webových stránek víme a v současné době probíhá intenzivní řešení,“ uvedla mluvčí ČSOB Pavla Hávová. Dalších menších bank nebo UniCredit Bank se útok prozatím netýká.

Tomáš Charvát, bezpečnostní specialista firmy Excello:

"Je možné, že při prvním útoku (ze začátku týdne) hackeři zjistili, že Česko je velmi snadný a nechráněný prostor. Protože to, co se stalo novinkovým serverům, bylo víceméně úsměvné. Ukázalo se ale, že neumíme na tyto útoky reagovat."

Dopoledne hlásil problém i web pražské burzy. Mimo provoz byly stránky energetické burzy, burzy cenných papírů a například i centrálního depozitáře.

Odpoledne hackeři zaútočili i na připojení, které využívá ČTK. „Naše internetové připojení se stalo terčem útoku hackerů,“ řekl technický ředitel ČTK Jan Kodera.

„Šňůra“ hackerů pokračuje

Hackeři přitom už v posledních dnech napadli i některé tuzemské zpravodajské servery. Také v tomto případě šlo o tzv. DDoS útoky. Ty uměle vyvolají přetížení sítě, kvůli němuž služba krátkodobě vypadává nebo se déle načítá. 

„Ten cíl - osobně si nemyslím, že je finanční. Většinou se jedná o poškození reputace té dané napadené společnosti,“ míní Daniel Šafář, manažer Czech Point Software Technologies. Podle expertů je nutné se na podobné útoky, které jsou ve světě prakticky běžné, důkladně připravit. Každé internetové napadení je jiné, a instituce tak musí být stále ve střehu a aktualizovat své postupy. 

Často jde o práci organizovaných skupin. Národní bezpečnostní úřad teď zjišťuje, odkud útoky přicházejí. Ani běžní lidé ale nejsou v bezpečí - stávají se terčem naprogramovaných robotů nebo jednotlivců. Nejvíc bezpečnostních hrozeb číhá podle expertů na běžných webech.

Dušan Navrátil, ředitel Národního bezpečnostního úřadu:

„Ani nepředpokládáme, že se někdy dozvíme, kdo za útoky stojí, pokud se k tomu ten dotyčný sám nepřihlásí. Útoky jsou prováděny skupinou zotročených počítačů, které někdo dálkově řídí a je velice obtížné zjistit, kdo je autorem tohoto útoku.“

Nebezpečí hrozí i na sociálních sítí

Třeba na sociálních sítích lidé často sdělují citlivé informace. Jedním klikem se tak člověk může nevědomě stát obětí útoku. „Primárně jsou to útoky na osobní data těch uživatelů, ať už ve snaze ukrást identitu toho uživatele a využít ji později při obchodování a nebo získat citlivá data,“ upozornil generální ředitel Cisco Systems ČR Jiří Devát. To, že byli lidé na webu napadeni, někdy zjistí až se zpožděním, někdy vůbec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 12 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...