Další kybernetický útok - tentokrát na banky, pražskou burzu nebo ČTK

Praha - Trojici největších tuzemských bank, tedy České spořitelně, Komerční bance a ČSOB, a také některým menším nefungovaly webové stránky a současně i internetové bankovnictví. Finanční ústavy potvrdily, že se jednalo o útok hackerů. Účty a data klientů nebyly a nejsou podle bank v ohrožení. Nedostupné stránky měla i pražská burza a Česká národní banka (ČNB). Terčem útoku hackerů se pak odpoledne stalo také internetové připojení ČTK. S bojem proti hackerům chce pomoci Národní bezpečnostní úřad.

Mezi dalšími postiženými bankami byla například Raiffeisenbank nebo Sberbank CZ. „Internetové bankovnictví přestalo fungovat kolem 9:15 hod. Příčinu zjišťujeme, podle dosavadních informací to ale vypadá na cílený útok,“ prohlásil mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň. Stránky obou jmenovaných jsou od zhruba desáté hodiny dostupné. Útok hackerů potvrdila i mluvčí České spořitelny Kristýna Dolínek Havligerová. Podle ní nebyla zasažena žádná klientská data.

Trojici největších bank nefungovaly dopoledne vedle internetového bankovnictví ani internetové stránky a elektronické bankovnictví přes chytré telefony. Mluvčí Komerční banky Monika Klucová potvrdila, že banka čelila tzv. DDoS útoku. Ani zde k úniku klientských dat nedošlo.

„O problémech s načítáním našich webových stránek víme a v současné době probíhá intenzivní řešení,“ uvedla mluvčí ČSOB Pavla Hávová. Dalších menších bank nebo UniCredit Bank se útok prozatím netýká.

Tomáš Charvát, bezpečnostní specialista firmy Excello:

"Je možné, že při prvním útoku (ze začátku týdne) hackeři zjistili, že Česko je velmi snadný a nechráněný prostor. Protože to, co se stalo novinkovým serverům, bylo víceméně úsměvné. Ukázalo se ale, že neumíme na tyto útoky reagovat."

Dopoledne hlásil problém i web pražské burzy. Mimo provoz byly stránky energetické burzy, burzy cenných papírů a například i centrálního depozitáře.

Odpoledne hackeři zaútočili i na připojení, které využívá ČTK. „Naše internetové připojení se stalo terčem útoku hackerů,“ řekl technický ředitel ČTK Jan Kodera.

„Šňůra“ hackerů pokračuje

Hackeři přitom už v posledních dnech napadli i některé tuzemské zpravodajské servery. Také v tomto případě šlo o tzv. DDoS útoky. Ty uměle vyvolají přetížení sítě, kvůli němuž služba krátkodobě vypadává nebo se déle načítá. 

„Ten cíl - osobně si nemyslím, že je finanční. Většinou se jedná o poškození reputace té dané napadené společnosti,“ míní Daniel Šafář, manažer Czech Point Software Technologies. Podle expertů je nutné se na podobné útoky, které jsou ve světě prakticky běžné, důkladně připravit. Každé internetové napadení je jiné, a instituce tak musí být stále ve střehu a aktualizovat své postupy. 

Často jde o práci organizovaných skupin. Národní bezpečnostní úřad teď zjišťuje, odkud útoky přicházejí. Ani běžní lidé ale nejsou v bezpečí - stávají se terčem naprogramovaných robotů nebo jednotlivců. Nejvíc bezpečnostních hrozeb číhá podle expertů na běžných webech.

Dušan Navrátil, ředitel Národního bezpečnostního úřadu:

„Ani nepředpokládáme, že se někdy dozvíme, kdo za útoky stojí, pokud se k tomu ten dotyčný sám nepřihlásí. Útoky jsou prováděny skupinou zotročených počítačů, které někdo dálkově řídí a je velice obtížné zjistit, kdo je autorem tohoto útoku.“

Nebezpečí hrozí i na sociálních sítí

Třeba na sociálních sítích lidé často sdělují citlivé informace. Jedním klikem se tak člověk může nevědomě stát obětí útoku. „Primárně jsou to útoky na osobní data těch uživatelů, ať už ve snaze ukrást identitu toho uživatele a využít ji později při obchodování a nebo získat citlivá data,“ upozornil generální ředitel Cisco Systems ČR Jiří Devát. To, že byli lidé na webu napadeni, někdy zjistí až se zpožděním, někdy vůbec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
před 16 mminutami

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Orbán požádal Komisi o pozastavení sankcí na ruské energie

Maďarský premiér Viktor Orbán požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby pozastavila všechny sankce týkající se ruských energetických surovin. Je to podle něj nutné pro zastavení zdražování ropy v Maďarsku, napsala agentura Reuters. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi Orbán hovoří o dočasném pozastavení veškerých sankcí na dovoz ruských energií do EU. Budapešť se v pondělí také rozhodla, že pro maďarská auta u paliv zavede cenové stropy.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Důchodový věk se na 65 letech zastropuje později, řekl Juchelka

Důchodový věk se na 65 letech nezastropuje od příštího roku, ale až v další vlně penzijních změn společně s úpravou důchodů náročných profesí, oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Vláda na pondělním jednání schválila návrh na ukončení penzijního spoření bez sankcí pro důchodce. Odvolala ředitele Digitální informační agentury Petra Kuchaře, kterého nahradí Bohdan Urban. Kabinet také odmítl opoziční návrh zákazu mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nezaměstnanost v únoru mírně vzrostla, přibylo volných míst

Nezaměstnanost v Česku v únoru meziměsíčně vzrostla o desetinu procentního bodu na 5,2 procenta. Za zvýšením byl každoroční sezonní nárůst před příchodem jara, informoval v pondělí Úřad práce. Práci si prostřednictvím pracovních úřadů hledalo 381 705 lidí, asi o 3160 více než v lednu. Volných míst přibylo zhruba o 3270 na 89 705.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Před rokem začala bitcoinová kauza

Uplynul rok od chvíle, kdy ministerstvo spravedlnosti přijalo bitcoiny coby dar od Tomáše Jiřikovského. Ten je teď ve vazbě. Vyšetřování a prověřování kauzy v mnoha větvích pokračuje. Případ dál promlouvá i do tuzemské politiky. Ministerstvo financí dokončuje audit počínání svých předchůdců, resort spravedlnosti chystá vznik nového kontrolního orgánu státních zástupců.
včera v 06:45

Vláda plánuje zvyšování důchodů i zastropování důchodového věku

Průměrný důchod by mohl příští rok vzrůst maximálně o 300 korun, jak vyplývá ze současných pravidel zákonné valorizace. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Ten chce přitom prosadit zákon, podle kterého by se penze zvyšovaly rychleji než doteď. Místo třetiny růstu reálných mezd by stát do valorizace důchodů počítal jeho polovinu. Jenže v příštím roce se to – i podle Juchelky – ještě nepromítne. Důvodem je hlavně propad reálných mezd v covidových letech 2022 a 2023.
8. 3. 2026
Načítání...