Další finanční krize? Schäuble ji nevylučuje i kvůli extrémně uvolněné měnové politice

Nová globální finanční krize nemůže být vyloučena ani po všech změnách regulace finančního sektoru po poslední krizi v roce 2008, řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Po zasedání skupiny G20, sdružující největší světové ekonomiky, poukázal ministr zejména na rizika krajně uvolněné měnové politiky pro bankovní systém.

„Nebezpečí nové krize úplně nezmizelo,“ řekl Wolfgang Schäuble, který dostal slovo jako zástupce předsednické země G20 pro příští rok. Dodal, že souhlasí s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), že výrazně uvolněná měnová politika, včetně záporných úrokových sazeb a nákupů dluhopisů centrálními bankami, má negativní vliv na bankovní systém.

Dalším velkým rizikem je podle ministra globální vzestup zadluženosti. MMF ve čtvrteční zprávě uvedl, že globální dluh loni dosáhl rekordních 152 bilionů dolarů (3,7 biliardy korun), tedy 225 procent globálního hrubého domácího produktu.

„Obě tyto dvě věci dohromady - globální zátěž soukromého, veřejného a firemního dluhu spolu s ultra uvolněnou měnovou politikou - jsou možná jedním z rizik, s nimiž se budeme muset potýkat i poté, co jsme si vzali všechna ponaučení z finanční krize před deseti lety,“ citovala Schäubleho agentura Reuters.

Krize důvěry Deutsche Bank

Schäuble odmítl odpovídat na otázky ohledně potíží největší německé banky Deutsche Bank, která po zprávě o hrozbě vysoké pokuty v USA čelí na trzích krizi důvěry. Řekl, že MMF ani další nadnárodní instituce nejsou místy, kde by se měly probírat otázky dohledu nad evropskými bankami.

Jeroen Dijsselbloem, který předsedá pravidelnému zasedání ministrů financí eurozóny, ale v rozhovoru pro agenturu Reuters prohlásil, že požadavkem přehnaně vysoké pokuty Spojené státy podkopávají globální finanční stabilitu.

Vláda USA údajně požaduje po Deutsche Bank pokutu až 14 miliard dolarů (téměř 340 miliard korun) kvůli prodejům hypotečních cenných papírů před finanční krizí v minulém desetiletí. Jednají prý ale i o podstatně nižší částce.

„Jde o finanční instituci, která se musí restrukturalizovat a posílit, a potřebuje tak nový kapitál. Není tedy možné, aby z ní ještě více kapitálu vytáhly americké úřady. To je opravdu, mírně řečeno, kontraproduktivní,“ uvedl Dijsselbloem na okraj podzimního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 4 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 10 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...