CzechTourism: Česko má velký potenciál v kongresové turistice

Brno - Česká republika má velký potenciál pro růst kongresové a firemní turistiky. V roce 2006 se v Česku konalo 3230 akcí, do nichž se zapojilo kolem 200 zařízení a zúčastnilo se přes 650 tisíc lidí. Zemi tak v evropském žebříčku náleží 15. příčka. Všechny regiony mají co nabídnout a měly by se touto problematikou zabývat, v době předsednictví ČR v Radě Evropy totiž bude potřeba zajistit 30 tisíc noclehů při pořádání velkých setkání, řekl dnes na veletrhu cestovního ruchu GO a Regiontour ředitel zahraničního odboru agentury CzechTourism Pavel Kosař.

Kongresová turistika se z hlediska příjmů řadí k nejefektivnějším formám cestovního ruchu. Zahraniční turista v Česku při návštěvě kongresu nebo obchodní cestě utratí v průměru 2869 korun denně, tedy více než bežný turista. „Co se týká příjmů cestovního ruchu, tak v roce 2006 se v ČR jednalo o 113 miliard korun. Dalším rozvojem kongresové a incentivní turistiky se dá ještě nevýšit,“ řekl Kosař.

Incentivní turistika označuje nejčastěji firemní zájezdy slouží především jako odměna za práci nebo dosažený výsledek. Příkladem incentivní dovolené bývají zaměstnavatelem placené pobyty vynikajícím pracovníkům či různé motivační semináře. Cílem incentivní turistiky může být také stmelování kolektivu a zlepšování vztahů podřízených s nadřízenými.

V Česku se tomuto odvětví daří v Praze. Zatímco ČR patří 15. místo v Evropě, ve srovnání jednotlivých destinací, ve kterých se v roce 2006 konaly kongresy a konference, obsadila Praha šesté místo. „Kongresová turistika se dá dělat i v menším měřítku, jen je třeba být aktivní. Nezbytná je spolupráce státní správy, měst a komerční sféry. V první řadě je třeba udělat kampaň, aby se o nás v zahraničí vůbec vědělo,“ dodal Kosař.

Téměř 60 procent světových kongresů a konferencí se koná v Evropě, následuje Asie s 18 procenty a Severní Amerika s 11 procenty. V Evropě patří k nejaktivnějším zemím Německo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
před 1 mminutou

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
před 19 hhodinami

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
včera v 13:56

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
včera v 08:35

V Česku přibývá bezobslužných prodejen. Nabízí potraviny i železářství

V Česku loni přibyly desítky samoobslužných prodejen, kde si zákazníci nakoupí 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Potvrzují to technologičtí dodavatelé těchto obchodů, například Contio, P.V.A. systems nebo Knowinstore. Nejčastěji jde podle nich o obchody s potravinami. Nově ale vznikla například samoobslužná prodejna s kávou, muzeum nebo železářství. Další typy samoobslužných provozoven budou podle dodavatelů přibývat i letos.
3. 1. 2026

Čínská BYD připravila Muskovu Teslu o vedoucí pozici na trhu s elektromobily

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce, informovala v pátek firma. Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.
2. 1. 2026Aktualizováno2. 1. 2026

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
2. 1. 2026Aktualizováno2. 1. 2026

Hosté speciálu Událostí, komentářů probrali výhled na rok 2026

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.
2. 1. 2026
Načítání...