Čtvrtina českých firem kvůli poklesu zakázek zvažuje ukončení výroby

Praha - Ekonomická krize stále více dopadá na české firmy. Čtyřem pětinám podniků klesly ve druhém čtvrtletí letošního roku zakázky, a pokud se situace nezlepší, 23 procent společností bude nuceno rozhodovat o ukončení výroby. Brzký konec recese se ovšem nedá očekávat. Část firem proto zvažuje prodej či přesun výroby do zahraničí. Vyplývá to z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy.

Kromě ukončení výroby stále víc firem promýšlí i jiné zásadní kroky ohledně své budoucnosti. Pět procent firem nevylučuje přesun výroby do zahraničí. Svaz průmyslu upozorňuje, že „z hlediska dopadů na tuzemské hospodářství je to nepříznivý signál, zvláště v kontextu s avizovaným záměrem řady firem ukončit výrobu“.

Deset procent českých firem se dostalo pod kritickou hranici, když jejich zakázky ve druhém čtvrtletí klesly více než o polovinu. Zhruba pětina společností pak vykazuje propad v rozmezí mezi třiceti a padesáti procenty. Průzkumu se zúčastnilo 154 respondentů zastupujících různě velké firmy.

„Průzkum zatím nevykazuje žádné pozitivní změny, které by nasvědčovaly blízkému ukončení recese,“ uvedl Boris Dlouhý, ředitel sekce hospodářské politiky ve Svazu průmyslu.

Od začátku roku se nejvíce rozšířila právě skupina nejohroženějších firem s propadem více než o polovinu zakázek - ze šesti na nynějších deset procent. „Vedle problémů na exportních trzích označili respondenti za hlavní příčiny poklesu zakázek i snížení investičních aktivit v soukromém a veřejném sektoru v Česku,“ uvedl mluvčí Svazu průmyslu Milan Mostýn.

Boris Dlouhý, Svaz průmyslu a obchodu

„Průzkum zatím nevykazuje žádné pozitivní změny, které by nasvědčovaly blízkému ukončení recese.“

O prodeji části podniku uvažuje třináct procent českých firem, o spojení s dalším subjektem dvanáct procent. Podle Dlouhého jsou nejvíce ohroženy firmy zaměřené na export - automobilový průmysl, strojírny a hutě.

Nejen firmy mají problémy

Finanční krize ale dopadá i na domácnosti. Podle průzkumu společnosti Ipsos Tambor až třetina lidí předpokládá zhoršení své hospodářské situace. Čtrnáct procent respondentů ale dokonce očekává, že se jejich ekonomická situace ve srovnání s rokem 2008 zlepší, což je nejoptimističtější očekávání od letošního ledna. Tehdy zlepšení situace předpokládalo 16 procent lidí.

Stále více lidí také podle průzkumu věří, že klienti tuzemských bank negativní dopad krize nepocítí. Zatímco loni v listopadu o tom bylo přesvědčeno 41 procent lidí, nyní je to 48 procent respondentů. Čtvrtina lidí pak považuje tuzemské banky za zcela stabilní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna bude jednat o rozpočtu. V úvodu poslanci navrhují změny pořadu schůze

Poslanecká sněmovna ve středu ve druhém čtení projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 13 mminutami

Inflace v Česku byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad.
09:10Aktualizovánopřed 14 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026
Načítání...