ČSSD míchá lék na krizi, volá po sociálním smíru

Praha –  Blíží se parlamentní volby, a tak se jednotlivé politické strany předhánějí v tom, která najde lepší recept na překonání dopadů krize. Na Mezinárodní ekonomické konferenci dnes představili své plány sociální demokraté. Prosazují zvýšení daně z příjmu právnických osob, zavedení daňové progrese, chtějí spustit také nové půjčky pro mladé a zvýšit některé sociální dávky. Cílem opatření ČSSD má být kromě cesty z krize také udržování sociálního smíru a soudržnosti.

Sociální demokraté připravili zhruba 40 opatření z oblasti systémové, odvětvové, sociální i fiskální na překonání následků hospodářské krize. Ve svém úvodním projevu na Mezinárodní ekonomické konferenci je představil předseda strany Jiří Paroubek.

Poměrně radikální jsou návrhy ČSSD v daňové oblasti. „Je třeba nastavit daňové kvóty tak, aby na jedné straně nedusily ekonomický růst, ale na druhé straně, aby zajistily dostatečnou míru solidarity ve společnosti,“ prohlásil Paroubek. Kromě zvýšení daně z příjmu právnických osob na 21 procent a zavedení daňové progrese chtějí sociální demokraté uvalit také speciální daň na finanční operace, která by postihla především spekulativní kapitál. „Nechť je vytvořen polštář pro případné další finanční krize,“ podtrhl Paroubek. Zvýšení čeká pod taktovkou ČSSD také spotřební daň na tabák a alkohol.

Ekonomický expert ČSSD Jan Mládek:

„Domníváme se, že je v tuto chvíli třeba řešit dva základní cíle hospodářské politiky, to je zaměstnanost a stabilizace veřejných rozpočtů. Samozřejmě se budeme zabývat také dlouhodobějšími cíli jednoho až dvou let, které se týkají obnovení hospodářského růstu.“


ČSSD počítá také s vyšším využitím zelených technologií nebo urychlením staveb jaderných elektráren a rekonstrukcí tepelných. Zvýšit chtějí také čerpání z fondů Evropské unie. Na druhé straně chtějí podporovat rozvoj sociální infrastruktury, zejména škol a domovů důchodců, a znovu volají také po zavedení novomanželských půjček a půjček pro studenty na bázi stavebního spoření.

V rozpočtových výdajích se ČSSD přihlásila k šetření, nechce ho ovšem aplikovat na lidi. Šetřit by se tak podle ní mělo zejména na běžných výdajích ministerstev státní správy nebo na některých investicích, které budou nezbytné, než seškrtávat platy veřejných zaměstnanců. „Cílem je udržování sociálního smíru a soudržnosti,“ zdůraznil ekonomický expert ČSSD Jan Mládek. Jiří Paroubek k tomu dodal, že úspory musí být tak velké, aby bylo možné přijmout euro v roce 2014 nebo 2015.

Boj s daňovými úniky přinese další peníze do rozpočtu

„To je plán, který se týká daňových úniků při prodeji a distribuci pohonných hmot a cigaret. Já ho samozřejmě v této chvíli nezveřejním, protože bych umožnil všem těm organizovaným skupinám, aby se připravily na to, až sociální demokracie začne vládnout. Daňové úniky v těchto oblastech se pohybují minimálně v řádech dvou desítek miliard,“ uvedl místopředseda ČSSD Milan Urban.


Pozor na přehnaný optimismus, varoval Paroubek

Paroubek se ve svém projevu navezl také do bývalé vlády občanských demokratů. Podtrhl, že její politika dostatečně nepřipravila Česko na úder hospodářské krize. Teď se sice země z krize vzpamatovává, přehnaný optimismus ale není podle Paroubka na místě. „Jásání nad současnými náznaky růstu kolem jednoho procenta při daleko nižší základně mi přijde poněkud předčasné,“ podtrhl.

Předsedovi sociálních demokratů se také nelíbí exit strategie, kterou připravuje jako lék na krizi kabinet premiéra Jana Fischera. „Exit strategie znamená opuštění jedné spekulativní strategie a návrat do stavu před aplikací této spekulativní strategie. Znamená léčbu akutního příznaku choroby, nikoliv léčbu příčiny této choroby,“ zdůraznil Paroubek.

Svou představu o boji s krizí diskutovali sociální demokraté během konference se zahraničními hosty, mezi kterými figurovali například místopředseda Státní dumy Ruské federace Alexander Babakov nebo bývalý předseda bulharské vlády Sergei Stanishev. Z českých osobností přijal pozvání mimo jiné ekonom Valtr Komárek. Podle Mládka sociální demokracii konference umožní získat zpětnou vazbu k navrženým opatřením.

Návrhy sociální demokracie ostře kritizovali zástupci pravicových stran. „Problém našeho deficitu je v přebujelých výdajích, recepty sociální demokracie navrhují další výdaje,“ komentoval protikrizovou kuchařku z dílny ČSSD předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Místopředsedovi ODS Petru Nečasovi zase vadí zvyšování daní.

  • Jan Mládek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1374/137360.jpg
  • Milan Urban autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1375/137401.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
9. 10. 2026‌‌

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.