ČSA opouštějí piloti, dostanou 12 měsíčních platů

Praha - Od Českých aerolinií hromadně odcházejí piloti. Využívají tak možnosti odejít dohodou za odstupné ve výši dvanácti měsíčních platů v době, kdy se kvůli ztrátám státem vlastněného přepravce mluví o snižování mezd. Mluvčí ČSA Hana Hejsková dnes uvedla, že společnost opustily nebo brzy opustí zhruba tři desítky pilotů z celkových 530.

Podle informací serveru Euro.cz navrhuje nový šéf dozorčí rady ČSA Václav Novák snížit platy pilotů o 45 procent a zrušit všechny benefity. Platy letušek mají být sníženy o 25 procent a mzdy ostatních zaměstnanců o 15 procent.

Průměrný plat pilotů přesahuje 200 tisíc korun. Piloti do konce letošního roku mohou využít ustanovení kolektivní smlouvy, podle kterého při odchodu dostanou 12 platů. Od příštího roku bude odchodné činit devět platů.

Šéf sdružení pilotů CZALPA Filip Gaspar uvedl, že jednání s Novákem o dodatku ke kolektivní smlouvě pokračují, konkrétní čísla však nechtěl komentovat. „My se snažíme, aby do zasedání dozorčí rady 13. října došlo k nějaké dohodě,“ uvedl Gaspar. Podle něj se v případě prudkého snížení mezd začnou piloti poohlížet po práci v zahraničí.

ČSA bojují o přežití

České aerolinie v současnosti propouštějí stovky zaměstnanců. Podle ozdravného plánu prezidenta Radomíra Lašáka má firmu opustit 860 z celkových 4 600 lidí. Podle Hejskové lidé odejdou během listopadu a prosince, propouštění se však zatím týká hlavně administrativních a technicko-provozních profesí.

Propouštění spolu se snižováním platů a rušením některých linek má ČSA pomoci v boji o přežití. Ke konci roku očekává firma ztrátu přes dvě miliardy korun. Stát přitom v této situaci rozhoduje o jejím prodeji. V nejbližších týdnech má být jasno, zda ČSA nakonec získá konsorcium Unimex Travel Service či si ji stát ponechá ve svém vlastnictví. „Společnost se musí radikálně osekat, zeštíhlit, aby mohla fungovat,“ vyjádřil se v neděli ministr financí Eduard Janota. Konsorcium nabídlo za ČSA zhruba miliardu korun.

Radomír Lašák
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 11 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...