Paříž - Přestože v Česku roste produktivita práce a zaměstnanost, český HDP na obyvatele je nadále hluboko pod průměrem zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Vyplývá to z její pravidelné výroční publikace Cesta k rozvoji. Česko by se dále mělo zaměřit na reformu vzdělávání a snižování administrativní zátěže. Slovenský produkt se také utěšeně zvyšuje, ale do podprůměru ho sráží nedostatečné využívání pracovních sil a související nízká produktivita.
Reformy, které česká vláda v posledních letech prosadila, pomohly podle OECD snížit administrativní náklady firem a čelit nedostatku kvalifikovaných pracovních sil. Česko však musí dále zvyšovat počet diplomovaných vysokoškoláků, odstraňovt překážky vzniku nových firem a snižovat sociálních nákladů podniků na zaměstnance. Totéž doporučuje OECD i Slovensku a přidává také podporu mobility pracovních sil a zaměstnávání žen.
Přestože počet studentů na českých vysokých školách roste velmi rychle, počet aboslventů roste neúměrně pomaleji. OECD proto navrhuje zavedení školného, které by si studenti hradili z půjček splácených po dostudování podle výše příjmů. Zjednodušení spolupráce mezi univerzitami a firmami by přispělo ke kvalifikaci odborníků podle potřeb pracovního trhu. Střední školy by se podobně měly přizpůsobit požadavkům vysokých škol. Zlepšit se má také přístup ke krátkodobým rekvalifikačním kurzům.
Podle OECD existují v Česku stále velké překážky pro vznik nových firem, což negativně působí na vytváření konkurenčního prostředí a zvyšování produktivity hospodářství. Podnikání reguluje příliš povolení, regulí a nařízení. Vláda sice v polovině loňského roku ulehčila podmínky v průmyslovém a komerčním podnikání a usnadnila proces bankrotů, ale podle OECD je zapotřebí v reformách pokračovat.
Reformu potřebuje pracovní trh i důchodový systém
Vytváření efektivní struktury hospodářství brání ochranářská opatření proti propouštění na pracovním trhu, která mají negativní vliv na produktivitu a dlouhodobou nezaměstnanost. OECD se domnívá, že česká vláda v tomto ohledu neučinila žádný pokrok, a doporučuje jí například zkrácení výpovědní lhůty a snížení povinných odškodnění zejména u pracovníků zaměstnaných kratší dobu.
OECD také vybízí k větší efektivnosti veřejných výdajů a zajištění životnosti státního rozpočtu reformou zdravotnického a důchodového systému. Zejména nízkopříjmové skupiny obyvatelstva mají být povzbuzovány k zájmu o udržení nebo hledání zaměstnání. OECD doporučuje vyšší výdaje na infrastrukturu a na aktivní politiku zaměstnanosti a naopak snížení daní z příjmů fyzických osob, zejména u lidí s nízkým příjmem.
Aby se však z investic do infrastruktury dosáhlo co nejsilnějšího prorůstového efektu, je důležité pečlivě vybírat projekty na základě analýzy nákladů a výnosů. Musí být také zavedeny regulační struktury, které zajistí hospodářskou soutěž tam, kde je to možné, a zabrání zneužití síly trhu tam, kde to proveditelné není.
