Commerzbank může porušování sankcí přijít na 16 miliard

New York - Druhá největší německá banka Commerzbank zřejmě zaplatí pokutu ve výši 600 až 800 milionů dolarů (12 až 16 miliard korun). Podle agentury Reuters jde o urovnání podezření, že se angažovala v obchodních transakcích s Íránem a dalšími zeměmi podléhajícími americkým sankcím. Za stejné jednání už potrestaly Spojené státy několik bank, naposledy zhruba před měsícem francouzskou BNP Paribas.

Vyšetřování banky jako první odhalil list The New York Times. Na začátku týdne uváděl, že pokuta zahrnutá v dohodě o urovnání této kauzy by měla přesáhnout 500 milionů dolarů. Commerzbank si údajně na pokutu stranou odložila zhruba dvojnásobnou sumu. Podle jednoho ze zdrojů Reuters by mohla být dohoda dokončena během několika týdnů. 

Steve Slater, finanční expert Reuters

„Tahle pokuta možná nebude tak vysoká jako u jiných bank, ale trhy jsou nejisté. Nikdo neví, kdo bude další a kolik bude muset platit. Jestli to pro banky dokonce nebude mít likvidační účinek - nebo minimálně pro část jejich byznysu.“

Americké úřady se prý zaměřily například na transakce, které Commerzbank uskutečnila pro íránskou přepravní společnost Islamic Republic of Iran Shipping Lines. Ta se podle Spojených států podílí na íránském jaderném programu.

Naposledy si pokutu odnesla BNP Paribas 

Spojené státy už za podobné praktiky pokutovaly britské banky Lloyds a Standard Chartered nebo švýcarskou Credit Suisse. Naposled v červnu pak rozhněvaly Paříž, když francouzská BNP Paribas dostala rekordní pokutu devět miliard dolarů. Šlo o dvojnásobnou částku, než platila ropná společnost BP za znečištění Mexického zálivu. 

„Největší otázka je, co to udělá s klienty banky. Jestli od ní ve strachu odejdou, nemusí se vrátit. Devět miliard dolarů je už tak obrovská suma, ale může způsobit bance další výrazné a dlouhodobé ztráty,“ říká k případu BNP Paribas analytik CMC Markets Michael Hewson.

Nahrávám video
Problémy evropských bank v USA
Zdroj: ČT24

Evropa má za to, že si na ni Spojené státy zasedly. Pokuta pro Commerzbank, kterou skoro z jedné pětiny vlastní německý stát, teď navíc přílévá další olej do ohně mezi Berlínem a Washingtonem. Ten už zažehla aféra s americkými odposlechy. Analytici ale mluví spíš o testování síly dolaru. „Jde o diktát skrze americký dolar. BNP Paribas neporušila francouzské právo, stejně tak další banky, ale obchodovaly přes dolarové účty. Tím pádem má věc v moci soud v New Yorku a ten jede podle amerických pravidel. Kdyby se obchodovalo v eurech, jüanech nebo rublech, pokuty by nepřišly,“ myslí si šéfredaktor magazínu The Banker Brian Caplen.

Zatím ale podle všeho budou přicházet další. Americké úřady mají údajně zacíleno i na další finanční domy - německou Deutsche Bank, francouzské Société Générale a Crédit Agricole, italskou UniCredit, ale i americkou Citibank. Podle newyorského prokurátora Cyruse Vance urovnalo v uplynulých pěti letech obvinění z porušování amerických sankcí více než půl tuctu zahraničních bank, které úřadům zaplatily přes 12 miliard dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoSedmihradské chybí vládní návrhy reforem. Dle Vondráčka se kabinet snaží oživit ekonomiku

„Dnes má státní rozpočet mandatorní výdaje kolem 93 procent. Vláda zatím nijak nekomentovala reformy, které by výdaje umožnily snížit,“ domnívá se poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN), podle níž Starostům od kabinetu chybí návrhy komplexních reforem, bez nichž se výdaje snížit nepodaří. „My přicházíme zejména s tím, co by mělo oživit ekonomiku, což přinese větší příjmy pro státní rozpočet. To znamená stavební zákon, zrušení poplatků za obnovitelné zdroje (…) a částečně můžeme ušetřit i díky tomu, že tady bude flexibilnější služební zákon a že i na provozu státu budeme schopni fungovat efektivněji,“ reagoval poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou debatovali Vondráček se Sedmihradskou také o Národní rozpočtové radě, skupině ČEZ či výdajích na obranu.
před 1 hhodinou

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 4 hhodinami

USA povolily dočasně nakupovat vybranou ruskou ropu

Spojené státy v noci na pátek dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
01:35Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 19 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026
Načítání...