Commerzbank může porušování sankcí přijít na 16 miliard

New York - Druhá největší německá banka Commerzbank zřejmě zaplatí pokutu ve výši 600 až 800 milionů dolarů (12 až 16 miliard korun). Podle agentury Reuters jde o urovnání podezření, že se angažovala v obchodních transakcích s Íránem a dalšími zeměmi podléhajícími americkým sankcím. Za stejné jednání už potrestaly Spojené státy několik bank, naposledy zhruba před měsícem francouzskou BNP Paribas.

Vyšetřování banky jako první odhalil list The New York Times. Na začátku týdne uváděl, že pokuta zahrnutá v dohodě o urovnání této kauzy by měla přesáhnout 500 milionů dolarů. Commerzbank si údajně na pokutu stranou odložila zhruba dvojnásobnou sumu. Podle jednoho ze zdrojů Reuters by mohla být dohoda dokončena během několika týdnů. 

Steve Slater, finanční expert Reuters

„Tahle pokuta možná nebude tak vysoká jako u jiných bank, ale trhy jsou nejisté. Nikdo neví, kdo bude další a kolik bude muset platit. Jestli to pro banky dokonce nebude mít likvidační účinek - nebo minimálně pro část jejich byznysu.“

Americké úřady se prý zaměřily například na transakce, které Commerzbank uskutečnila pro íránskou přepravní společnost Islamic Republic of Iran Shipping Lines. Ta se podle Spojených států podílí na íránském jaderném programu.

Naposledy si pokutu odnesla BNP Paribas 

Spojené státy už za podobné praktiky pokutovaly britské banky Lloyds a Standard Chartered nebo švýcarskou Credit Suisse. Naposled v červnu pak rozhněvaly Paříž, když francouzská BNP Paribas dostala rekordní pokutu devět miliard dolarů. Šlo o dvojnásobnou částku, než platila ropná společnost BP za znečištění Mexického zálivu. 

„Největší otázka je, co to udělá s klienty banky. Jestli od ní ve strachu odejdou, nemusí se vrátit. Devět miliard dolarů je už tak obrovská suma, ale může způsobit bance další výrazné a dlouhodobé ztráty,“ říká k případu BNP Paribas analytik CMC Markets Michael Hewson.

Nahrávám video
Problémy evropských bank v USA
Zdroj: ČT24

Evropa má za to, že si na ni Spojené státy zasedly. Pokuta pro Commerzbank, kterou skoro z jedné pětiny vlastní německý stát, teď navíc přílévá další olej do ohně mezi Berlínem a Washingtonem. Ten už zažehla aféra s americkými odposlechy. Analytici ale mluví spíš o testování síly dolaru. „Jde o diktát skrze americký dolar. BNP Paribas neporušila francouzské právo, stejně tak další banky, ale obchodovaly přes dolarové účty. Tím pádem má věc v moci soud v New Yorku a ten jede podle amerických pravidel. Kdyby se obchodovalo v eurech, jüanech nebo rublech, pokuty by nepřišly,“ myslí si šéfredaktor magazínu The Banker Brian Caplen.

Zatím ale podle všeho budou přicházet další. Americké úřady mají údajně zacíleno i na další finanční domy - německou Deutsche Bank, francouzské Société Générale a Crédit Agricole, italskou UniCredit, ale i americkou Citibank. Podle newyorského prokurátora Cyruse Vance urovnalo v uplynulých pěti letech obvinění z porušování amerických sankcí více než půl tuctu zahraničních bank, které úřadům zaplatily přes 12 miliard dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
01:39Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
01:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 17 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
včera v 15:43

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026
Načítání...