Praha - Kdo si polepší a kdo na nové daňové reformě bude tratit. Poslanci včera schválili novou daňovou reformu, která obsahuje několik významných změn, které se dotknou jak zaměstnanců a zaměstnavatelů, tak domácností. Nejvíce diskutovanými body byla superhrubá mzda, zvýhodnění stravenek a zdanění hazardu.
Koncept superhrubé mzdy nahradí jednotná daň ve výši 19 procent počítaná z hrubé mzdy. Nový výpočet daně bude výhodnější pro ty, kdo měsíčně vydělávají pod 39 tisíc korun hrubého. Při platu 20 tisíc měsíčně si zaměstnanec polepší o necelé dvě stovky. Naopak z hrubé mzdy 50 tisíc zaplatí na daních o stokorunu víc než teď. 19 procenty budou zatíženi i živnostníci, vláda jim chce zvýšení daně vykompenzovat nižšími odvody na pojistném.
Stravenky zůstanou, i když k jejich zániku nebylo daleko. 1,3 milionu českých občanů využívá stravenky, 1,8 milionu pak závodní stravování. Zrušením tohoto bonusu by každý zaměstnanec přišel měsíčně o 800 korun. Stravenky i zaměstnanecký bonus budou zachovány - stát to ale vyjde na 10 miliard korun.
Ministru Kalouskovi se podařilo prosadit, aby byl osvobozen od daně příjem z prodeje cenných papírů, pokud od jeho nákupu uplynulo více než tři roky. Další prosazenou změnu uvítají investoři, kteří nebudou mít povinnost zaplatit daň z dividend, když budou cenné papíry vlastnit déle než tři roky.
Stát omezí podporu půjček na bydlení
Dosud si lidé mohou z daní odečítat úroky z hypoték až do částky 300 tisíc korun ročně. Za rok 2013 to bude maximálně 80 tisíc. Týkat se to bude nových půjček i těch už uzavřených. Podle ministerstva financí se omezení dotkne jen minimálního počtu lidí, protože v uplynulých letech si Češi průměrně odepisovali 40 tisíc korun. Ani makléři se o budoucnost hypoték nebojí.
„Vzhledem k nízkým, velice příznivým úrokovým sazbám si myslím, že by to neměl být hlavní aspekt v rozhodování, jestli si hypotéku člověk vezme, či nikoliv,“ míní předseda představenstva Asociace hypotečních makléřů Jan Kruntorád.
Kalousek zmínil dopady reforem na města a obce
Podle Kalouska bude změna rozdělení odvodů z loterií a sázek mezi obce, stát a sázkové společnosti, kterou ve středu schválili poslanci, pro obce oproti původnímu vládnímu návrhu znamenat propad příjmů ve výši tří miliard korun. Stát a obce si měly podle vládního návrhu odvody rozdělit v poměru 90:10. Úterní koaliční dohoda poměr změnila na 70:30, nakonec se ale po středečním hlasování ve sněmovně mají odvody dělit na třetiny mezi sport, obce a veřejně prospěšné účely. V řeči čísel to znamená tolik, že místo 5,9 miliardy, se kterými pro obce počítal původní návrh, dostanou podle schválené varianty jen 2,9 miliardy korun.
O další příjmy obce a města příští rok připraví zhoršení hospodářské situace. „Nejzásadnější je to, že ten odhad růstu ekonomiky se radikálně snižuje a zdálo se mi, že i z projevu pana Kalouska bylo zřejmé, že i on očekává ještě horší číslo než ministerstvo odhaduje, tzn. ten jeden procentní bod, nikoli těch 2,5 procentního bodu, jak bylo navrženo v původním návrhu státního rozpočtu - což pro obce zřejmě znamená nižší příjmy z rozpočtového určení daní,“ říká Petr Fischer, komentátor České televize.
Přehled některých změn vyplývajících z daňové reformy
- zrušení konceptu superhrubé mzdy (součet hrubé mzdy zaměstnance plus pojistné na sociální a zdravotní pojištění) s daňovou sazbou ve výši 15 procent příjmu a zavedení 19procentní sazby daně z příjmu fyzických osob, která bude vypočítávána z hrubé mzdy; u příjmů zahrnutých do samostatného základu sazba daně zůstane na 15 procentech. Čistá mzda se sice zvýší díky zrušení superhrubé mzdy, ale hned se zase sníží díky vyšší daňové sazbě.
- daň z příjmů právnických osob zůstává na 19 procentech
- sjednocení sazeb odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní
pojištění na 6,5 procenta u živnostníků i zaměstnanců - kterým se tak zvýší odvody na zdravotní pojištění o dvě procenta - odvody zaměstnavatele za zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění budou nahrazeny daní z úhrnu mezd ve výši 32,5 procenta, což bude znamenat pro zaměstnavatele snížení o 1,5 procenta v porovnání se současným stavem. Sazba 32,5 % bude jednotná, nebude se tedy odlišovat zdravotní a sociální pojištění placené zaměstnavatelem za zaměstnance.
- snížení stropu pro sociální pojištění na čtyřnásobek průměrné mzdy, pro zdravotní pojištění má zůstat na šestinásobku
- začlenění příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pod pojistné na sociální zabezpečení
- zachování daňového osvobození hodnoty zaměstnaneckých stravenek
- zavedení daňového zvýhodnění ve výši 3000 korun ročně pro zaměstnance formou zaměstnanecké slevy a zaměstnaneckého bonusu
- u daňového osvobození příspěvku na rekreaci se limit 20.000 korun snižuje na polovinu
- osvobozen od daně bude příjem z vedlejší činnosti, pokud nepřesáhne 30.000 korun ročně - nyní je limit 20.000 korun
- předmětem daně nebudou příjmy z prodeje cenných papírů, pokud nepřesáhnou 100.000 korun ročně
- snížení daňové podpory hypoték a úvěrů ze stavebního spoření tím, že od základu daně bude možné za zaplacené úroky odečíst nejvýše 80.000 korun
místo dosavadních 300.0000 korun ročně - osvobozen od daně bude příjem z prodeje cenných papírů, pokud od jejich nákupu uplynuly více než tři roky; nyní tato lhůta činí šest měsíců
- povinnost zaplatit daň z dividend nebudou mít investoři, kteří budou cenné papíry vlastnit déle než tři roky - nyní je tento takzvaný časový test stanoven na půl roku
- předmětem daně z příjmů fyzických osob budou nově výměny pozemků při pozemkových úpravách
- ruší se daňové osvobození příjmů České konsolidační agentury, zavádí se osvobození příjmu Vinařského fondu a příjmů z podpory tohoto fondu
- zavedení jednotné sazby dědické daně ve výši 9,5 procenta při zvýšení limitu pro osvobození od daně z 20.000 na 50.000 korun pro ty, kdo od této daně nejsou osvobozeni
- zavedení jednotné sazby darovací daně ve výši 19 procent při zvýšení limitu pro osvobození od daně z 20.000 na 50.000 korun pro ty, kdo od této daně nejsou osvobozeni
- sazba daně z převodu nemovitostí zůstává na třech procentech
