ČNB znovu zasáhla do měny, nedovolila posílení pod 27 korun

Praha – Poprvé od listopadu 2013 se Česká národní banka odhodlala k umělému oslabení koruny. K intervenci sáhla podle informací IHNED.cz během pátku, aby zabránila posílení měny pod 27 korun za euro. Tehdy se kurz pohyboval na hladině 27,04 korun za euro.

Na začátku letošního roku koruna krátkodobě oslabila nad 28 korun za euro. Od června ale kurz vytrvale klesal.

Dnes se koruna dotkla hladiny 27 Kč za euro. Podle serveru Patria.cz dokonce lehce posílila pod tuto hodnotu, analytici i samotná ČNB ale tuto informaci odmítli s tím, že došlo buď k chybě, nebo k obchodu s tímto kurzem mimo oficiální trh, což není pro centrální banku relevantní. „Za ceny pod hranicí 27 Kč/EUR se neuskutečnily na mezibankovním trhu žádné transakce. Pro ČNB jsou rozhodující ceny, za které se skutečně obchoduje,“ uvedla dnes centrální banka. „Je třeba vidět to, že na grafech, které my sledujeme, jsou jednak kotace, což jsou indikativní ceny, a pak máme skutečné obchody, za které se realizuje, a tam koruna pod 27 za euro nebyla,“ vysvětluje analytik ČSOB Jan Čermák. Později odpoledne skutečnost, že obchod pod hranicí 27 korun/euro na mezibankovním trhu neproběhl, potvrdil České televizi i hlavní analytik Patria Finance Tomáš Sýkora.

  • Podle ekonomů se dá čekat, že ČNB bude přistupovat k intervencím častěji. „Je to možné, protože jsme velice blízko intervenční hranici a do české ekonomiky stále ze všech stran přicházejí další a další eura, takže by zde byla tendence, aby koruna posilovala, a pokud ji chce udržet ČNB stabilní, tak bude muset intervenovat,“ říká analytik ČSOB Jan Čermák.

To, že budeme nyní svědkem zásahů ČNB časteji, potrvdil i hlavní analytik Patria Finance Tomáš Sýkora. „ČNB nechce jít cestou silné exemplární intervence, nic takového jako bylo na podzim 2013, volí spíše cestu drobných transakcí, ne v objemu miliard korun,“ konstatuje.

Možné blízké zásahy do kurzové hladiny bankéři oznámili už koncem června.

ČNB zahájila intervence v roce 2013 kvůli obavě z deflace, tedy snížení cenové hladiny, která by oslabila hospodářství. Centrální banka tehdy během několika dní nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun. Koruna kvůli intervencím tehdy mezi 6. a 7. listopadem skokově oslabila ze zhruba 25,79 Kč/EUR na 26,98 Kč/EUR a v dalších dnech nad 27 korun. V následujících měsících kurz nad 27 korunami za euro držel trh.

Singer versus Zeman

Dlouhodobým kritikem zavedení intervencí je prezident Miloš Zeman. Podle něj jsou totiž intervence největší chybou současné rady vedené guvernérem Miroslavem Singerem. Ten si ale za intervencemi neochvějně stojí - bez nich by podle něj rostla česká ekonomika podstatně pomaleji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Diag Human spustila exekuci na dvě firmy skupiny ČEZ

Česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva a společnost Diag Human spustili první kroky v exekuci na Česko. Týkají se lucemburských firem Gasnet a Czech Gas Networks Investments, ve kterých má podíl energetická skupina ČEZ. Píše to server Hlídací pes. Šťáva chce po tuzemsku peníze za překažený obchod s krevní plazmou, výše odškodného se odhaduje na 17 miliard korun. Kauza začala v devadesátých letech. Podle mluvčího skupiny ČEZ podnik žádné obstavené účty nemá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vstup na burzu udělal ze Strnadovy CSG nejhodnotnější firmu v Česku

Cena akcií zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada první den obchodování na nizozemské burze vzrostla o 31,4 procenta na 32,85 eura (téměř 800 korun). Svou tržní kapitalizací CSG překonala společnost ČEZ, čímž se stala nejhodnotnější firmou v Česku. Podle agentury Bloomberg je nyní Strnad nejbohatším zbrojařským magnátem na světě a třetím nejbohatším člověkem světa ve věku do čtyřiceti let.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ústavní soud odmítl stížnost Vodňanské drůbeže kvůli nevyplaceným dotacím

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost společnosti Vodňanská drůbež ze skupiny Agrofert, která nesouhlasí se zamítnutím 75milionové dotace z Programu rozvoje venkova. Skupinu podle usnesení v době podání žádosti nadále nepřímo ovládal tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v roce 2023 dotaci neposkytl kvůli obavám ze střetu zájmů. Česká televize to zjistila z usnesení zveřejněného na webu Ústavního soudu.
před 14 hhodinami

EU chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, ale bude bránit své zájmy, řekl Costa

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).
22. 1. 2026Aktualizovánovčera v 02:31

Odbory a vláda se dohodly na růstu platů ve veřejném sektoru od dubna

Zástupci vlády a odborů se ve čtvrtek dohodli na růstu platů ve veřejném sektoru, sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Platové tarify nepedagogů či v kultuře vzrostou od letošního dubna o devět procent, sester a pečovatelů o pět procent. K tomu se přidá jedno procento na odměnách, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lékařům a zubařům se zvýší platy od dubna o dvě procenta, dodala. Na schůzku o platech navázalo koaliční pracovní jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
22. 1. 2026Aktualizováno22. 1. 2026

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
22. 1. 2026

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
21. 1. 2026

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
21. 1. 2026Aktualizováno21. 1. 2026
Načítání...