Praha - Česká národní banka zůstává i nadále věrná své dosavadní strategii. Bankovní rada dnes potvrdila, že hodlá pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz poblíž 27 korun za euro. Také úrokové sazby ponechala na historických minimech. Centrální banka spustila devizové intervence v listopadu 2013.
ČNB bude dále bránit posílení koruny pod úroveň 27 korun za euro pomocí intervencí, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro nechá kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu.
Bankovní rada nedělala žádné změny ani u úrokových sazeb. Základní úroková sazba tak stále činí 0,05 procenta. Dnešního zasedání se zúčastnilo šest ze sedmi členů rady. Chyběl jen viceguvernér Vladimír Tomšík.
„Asymetrický charakter kurzového závazku, tedy ochota zasahnout pouze vůči posilování kurzu pod vyhlášenou hladinu se nemění. Toto rozhodnutí se opírá o novou makroekonomickou prognózu, ta předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016, tedy na celém horizontu prognozy,“ komentoval závěry Bankovní rady guvernér ČNB Miroslav Singer.
Následný návrat do standardního režimu měnové politiky přitom nebude znamenat posílení kurzu na úroveň před vstupem do intervenčního režimu, protože v mezidobí dochází k průseku slabšího kurzu koruny do domácích cen i dalších nominálních veličin. Prognóza očekává nulové, resp. mírně záporné hodnoty celkové i měnově politické inflace v roce 2015 a jejich následné zvýšení ke dvou procentnímu cíli během roku 2016. Bankovní rada hodnotí rizika nové prognózy jako vyrovnaná, míra nejistoty se však zvýšila.
Dojde ještě na prodloužení intervencí?
Centrální banka spustila devizové intervence proto, aby zabránila hrozící deflaci. Bankovní rada přitom loni v prosinci zopakovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než v roce 2016. Podle analytiků by ovšem ČNB dnes odpoledne měla oznámit posunutí konce režimu devizových intervencí nejméně do konce roku 2016. Důvodem jsou poslední údaje o velmi nízké inflaci za prosinec a ekonomy očekávaný pokles cen po většinu letošního roku.
Bankovní rada v této sitauaci opět zkonstatovala, že ČNB neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém pololetí roku 2016. Podle Singera je ČNB ale připravená posunout hladinu kurzového závazku, pokud by došlo k dlouhodobému posílení deflačních tlaků, schopných způsobit propad domácí poptávky, obnovení rizik deflačního vývoje české ekonomiky a systematický pokles inflačního očekávání.
Jaký se předpokládá další vývoj
Podle prognózy ČNB týkající se vývoje v zahraničí, růst poptávky v eurozóně by měl zrychlit v letošním a příštím roce. „Pokles cen energetických komodit se odráží ve výhledu pokračujícího utlumeného vývoje cen průmyslových výrobců, které začnou mírně růst až ve druhé polovině letošního roku. Výraznějšího růstu pak dosáhnou až v roce 2016 v souvislosti se zrychlujícím ekonomickým oživením a odeznění vlivu propadu cen ropy,“ konstatuje guvernér ČNB Miroslav Singer.
Inflace v eurozóně měřená spotřebitelskými cenami, se bude za aktuálně již záporných hodnot zvyšovat jen slabě v návaznosti na pozvolna oživující se poptávku. Na utlumený cenový vývoj již reagovala ECB dalším uvolněním měnové politiky, čemuž odpovídá výhled zahraničních úrokových sazeb v blízkosti nuly až do konce roku 2016 a oslabení eura vůči dolaru.
„V souhrnu působí výhled vnějšího prostředí na prognózu vývoje české ekonomiky ve výrazně protiinflačním až deflačním směru, propad cen ropy však současně představuje významný prorůstový impuls,“ uvedl Singer.
