ČNB nechává úroky beze změny

Praha - Rada České národní banky (ČNB) rozhodla na svém dnešním jednání o ponechání hlavní úrokové sazby na úrovni 3,75 procenta. Benkéři tak potvrzují svá dřívější vyjádření o očekávaném poklesu míry inflace. Ta se v prvních třech měsících letošního roku držela nad úrovní sedmi procent.

Inflace vyskočila na rekordní hodnoty v lednu, meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 7,5 procenta, stejný výsledek zaznamenal tento makroekonomický ukazatel také v následujícím měsíci, v březnu se pak meziroční míra inflace snížila o čtyři desetiny procentního bodu.

Příčinou tak rychlého tempa zdražování je podle ředitele Centra pro politiku a ekonomiku Petra Macha kombinace několika vnějších i vnitřních faktorů, jako je zdražování potravin na světových trzích, daňová reforma či deregulace nájemného. „Jsme zaskočeni tím, že se naplnilo několik šoků, které jsou na sobě vzájemně nezávislé. V minulosti tomu tak nikdy nebývalo. Máme obavy o potravinový šok a máme také obavy, zda se nám ekonomika nepřehřívá víc, než jsme si donedávna mysleli,“ přiznává viceguvernér ČNB Miroslav Singer, dodává však, že působení většiny těchto vlivů je časově omezené a inflace by se měla v průběhu letošního roku vrátit do koridoru tří až pěti procent, který je dlouhodobým cílem ČNB.

Při dalším rozhodování o nastavení úrokových sazeb musejí bankéři ČNB zvážit kromě míry inflace, jejíž rekordní hodnoty by vyžadovaly postupné zvyšování úroků, také opačně působící vliv oslabování světové ekonomiky. Centrální banka je tak podle Singra v krátkodobém horizontu připravena pro korekci sazeb oběma směry.

Rychlost zdražování v Česku částečně brzdí rekordně silná koruna. Její kurz v uplynulém týdnu dokonce krátce atakoval hranici 23 korun za euro. Posilující měna sice těší spotřebitele, kterým se díky ní zlevňuje cestování do zahraničí nebo dovážené zboží, vrásky na čele však dělá exportérům. Jejich výrobky na zahraničních trzích zdražují a stávají se tak méně konkurenceschopné. Ministerstvo financí se proto s ČNB dohodlo na krocích, které by měly další zvyšování kurzu koruny omezit. Vláda nebude příjmy z evropských fondů a privatizace směňovat na koruny na devizovém trhu, ale zmrazí je na zvláštním účtu centrální banky. Účelem této dohody je zabránit spekulacím na další posilování koruny. „Koruna bude posilovat i nadále, jde nám jen o to, aby se tak dělo plynule,“ dodává Singer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 2 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 19 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026
Načítání...