ČNB držela korunu na uzdě i v srpnu. Stálo ji to přes 100 miliard

Česká národní banka (ČNB) pokračovala na konci léta v intervencích na devizovém trhu a zasáhla proti posilující koruně v objemu více než 100 miliard korun. Od zahájení intervencí v listopadu 2013 banka poprvé zakročila proti kurzu měny letos v červnu, a to za zhruba 28 miliard. Cílem intervencí je držet kurz nad 27 korunami za euro a právě během léta se česká měna této hranici několikrát přiblížila.

„Jedná se o objem, který není nijak překvapující a bezprostřední tržní reakce je minimální,“ uvedl hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek, podle kterého koruna posiluje zejména díky lepšímu vývoji ekonomiky během prvních šesti měsíců letošního roku, který doprovázel i rychlejší růst cen.

Je to vysoké číslo, nejde ale o překvapení.
Radomír Jáč
hlavní ekonom Generali Investments CEE

Centrální banka nakoupila během srpna 3,73 miliardy eur, v červenci to bylo přes miliardu eur. V listopadu 2013 ČNB koupila zhruba 7,5 miliardy eur. Celkově tak od listopadu 2013 ČNB intervenovala za zhruba 330 miliard korun.

Už na začátku září, kdy ČNB zveřejnila červencová data, uvedl ředitel měnové sekce banky Tomáš Holub, že dopady intervencí do finančního hospodaření centrální banky nejsou podstatné. Primárním cílem ČNB je podle něj udržovat cenovou stabilitu.

„Intervence také nemají žádné přímé dopady do veřejných rozpočtů, protože případné účetní kurzové ztráty z devizových rezerv bude ČNB bez problémů schopna uhradit ze svých budoucích zisků, jak dokládá i naše vlastní historická zkušenost,“ uvedl.

Intervence zřejmě pokračovaly i v září

  • ČNB zahájila intervence v roce 2013 kvůli obavě z deflace, tedy snížení cenové hladiny, která by oslabila hospodářství. 
  • Centrální banka tehdy během několika dní nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun. 
  • Koruna kvůli intervencím tehdy mezi 6. a 7. listopadem skokově oslabila ze zhruba 25,79 Kč/EUR na 26,98 Kč/EUR a v dalších dnech nad 27 korun. V následujících měsících kurz nad 27 korunami za euro držel trh.

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler už před měsícem odhadoval, že se intervence za srpen budou pohybovat kolem 90 miliard. Zároveň upozornil, že největší útok spekulantů na korunu se uskutečnil první týden v září, kdy mohly intervence dosáhnout až 60 miliard korun. „V tuto chvíli již zářijový objem intervencí ČNB však podstatný není, jelikož ČNB spekulativní útok ustála a přesvědčila trh o důvěryhodnosti svého závazku,“ uvedl.

Zvýšenou aktivitu na začátku září ostatně potvrdil i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč, podle kterého data o vývoji pohledávek ČNB vůči zahraničí ukazují, že centrální banka na devizovém trhu zřejmě výrazněji intervenovala během prvních deseti zářijových dní. Nákup odhaduje na 1,5 miliardy eur.

Bankovní rada 24. září zopakovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než ve druhé polovině roku 2016. Zároveň ze záznamu z jednání vyplývá, že ukončení režimu devizových intervencí na počátku července 2016 je nepravděpodobné a že nastane spíše později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 1 hhodinou

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026
Načítání...