Čínská ekonomika roste nejpomaleji od propuknutí krize v roce 2009

Nahrávám video
Růst čínské ekonomiky zpomaluje
Zdroj: ČT24

Růst čínské ekonomiky ve třetím čtvrtletí zpomalil na 6,5 procenta ze 6,7 procenta v předchozím kvartálu, a zaostal tak za očekáváním. Informoval o tom čínský statistický úřad. Růst hospodářství je nejslabší od vypuknutí finanční krize začátkem roku 2009. Země čelí ekonomickým potížím spojeným s vysokou mírou zadlužení a stupňováním obchodní války s USA. To, že Čína zaznamenala nejpomalejší růst za posledních deset let, není podle ekonomů dobré znamení pro ekonomiku a může být jedním z epicenter případné další finanční krize. A jen cla za to nemůžou.

Na hospodářských výsledcích druhé největší světové ekonomiky se kromě problémů s vývozem v souvislosti s uvalenými cly začíná projevovat také tažení čínské vlády proti rizikovým půjčkám. Firmy si berou dražší úvěry, slábne domácí poptávka, klesá i průmyslová výroba a investice do infrastruktury. 

„V letošním roce se čínské vedení snaží zvýšit stabilitu ekonomiky a tlačí na pokles míry zadlužení v ekonomice. Snižování zadlužení v korporátním sektoru je přirozeně faktorem, který brzdí růst,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Na druhou stranu investice vzrostly více, než se očekávalo, a to především ve zpracovatelském průmyslu, v sektorech, které vyrábí počítače a elektroniku, poukazuje ekonomka Komerční banky Monika Junicke. A podle ní také  čínská vláda pokračuje ve velkých investičních projektech, především zaměřených na rozvoj infrastruktury.

Ekonomové přesto očekávají, že čínský hrubý domácí produkt (HDP) v letošním roce vzroste o 6,6 procenta a s přehledem splní 6,5procentní cíl stanovený vládou. V příštím roce pak odhadují růst HDP o 6,3 procenta.

Za pokles čínské ekonomiky nemůžou jen cla

Na Čínu dopadají stupňujicí se obchodní spory se Spojenými státy. Ty už dříve začaly uplatňovat desetiprocentní clo na dovoz čínského zboží v objemu 200 miliard dolarů, tedy v přepočtu asi 4,4 bilionu korun ročně, a od ledna chtějí tento poplatek zvýšit na 25 procent.

Čínská ekonomika je do značné míry závislá na zahraničním obchodě. Po eskalaci obchodních válek se Spojenými státy se ukazuje, jak je čínská ekonomika citlivá na růst cel, která brání vyššímu ekonomickému výkonu.
Štěpán Křeček
hlavní ekonom BH Securities

Čína v reakci zavedla celní poplatky ve výši pět až deset procent na dovoz z USA v objemu 60 miliard dolarů, tedy 1,3 bilionu korun, a rovněž pohrozila, že může opatření ještě rozšířit. 

Bílý dům se pomocí cel na dovoz čínského zboží snaží vytvořit tlak na Peking, aby snížil přebytek Číny v obchodování se Spojenými státy. Ten ale v září vystoupil na rekordních 34,1 miliardy dolarů (770 miliard korun). Cla jsou také reakcí na údajné krádeže duševního vlastnictví amerických podniků.

Vedle obchodních záležitostí jsou oba státy v současné době ve sporu ohledně čínské militarizace ostrovů v Jihočínském moři a kvůli prodeji amerických zbraní na Tchaj-wan. Peking považuje Tchaj-wan za svou provincii a zakazuje jakékoli oficiální kontakty mezi ostrovem a ostatními zeměmi.

„Čím výraznější bude obchodní válka, tím rychleji bude Čína zpomalovat svůj růst. Podle nás se ale jejich nájezd naplno projeví až v příštím roce,“ konstatuje analytik finančních trhů Next Finance Jiří Cihlář. A anylytik Raiffeisen Bank Fratišek Táborský souhlasí.

„Samotný dopad opatření se tak projeví až v delším časovém horizontu, což je v zahraničním obchodě běžné. Obchodní kontrakty jsou často nasmlouvané na několik měsíců dopředu a takovýto zásah se projeví až se zpožděním,“ říká. A dodává, že Čína v důsledku uvalení cel přijde podle odhadů Raiffeisen bank zhruba o 1,1 procenta HDP, což by měla být schopna ustát.

Současný vývoj čínské ekonomiky je ale podle něho spíše přirozený vývoj v rámci hospodářského cyklu. „Ať už mluvíme o zpomalení ekonomiky, nebo o současných obchodních válkách mezi USA a Čínou, v obou případech se jedná spíše o psychologický dopad na trhy než o problém v reálné ekonomice. Nejlépe to pak reflektují čínské akciové trhy, které se řadí tento rok na dno žebříčku výkonosti,“ dodává.

obrázek
Zdroj: ČT24

Klíčový ukazatel čínských akcií, Šanghajský kompozitní index, v letošním roce zatím odepisuje takřka 23 procent. Pro srovnání, klíčový ukazatel amerických akcií, Standard & Poor's 500 je letos nahoře o 3,6 procenta.

Na druhou stranu, zpomalení čínské ekonomiky nelze podle ekonomů svádět jen na eskalující obchodní válku.  „Růst čínské ekonomiky zaostal ve třetím čtvrtletí za očekáváním v prvé řadě kvůli slabému výkonu tamního průmyslu, jehož meziroční expanze zpomalila z šesti procent ve druhém čtvrtletí na 5,3 procenta. Slábnutí pociťuje ovšem také maloobchodní segment – tržby z prodejů automobilů klesly v září meziročně o 7,1 procenta, nejvýrazněji od roku 2002,“ upozorňuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Číňané protestují proti padajícím cenám nemovitostí

Na to, že je Čína viditelně za vrcholem finančního cyklu – upozorňuje i hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Po více než deseti letech silného růstu úvěrů a cen nemovitostí, kdy se zadlužení domácností a podniků zvýšilo celkově o více než sto procent HDP, se tak kolo otáčí.

„Velká úvěrová expanze je spíše jedním z důvodů, proč se čínské ekonomice v minulých letech tak dařilo. Samozřejmě je to problém do budoucna v případě, že dojde ke zhoršení situace na trhu a dlužníci nebudou moci úvěry splácet. Nicméně tento problém se v čínských podmínkách vždycky špatně hodnotí vzhledem ke kvalitě dostupných dat,“ vysvětluje Táborský.

Také podle Bureše se ukazuje, že řada úvěrů byla v minulosti poskytnuta nerozvážně, jejich růst se zastavil a ceny nemovitostí začínají klesat. „To nutně negativně dopadá na investice, které v Číně tvoří přes polovinu HDP – výrazně více než je běžné v takto velkých ekonomikách. Například v USA tvoří investice přibližně 20 procent HDP,“ vysvětluje Bureš.

„Čína trpí faktem, že dlouho rostla na dluh. Tamní vláda už zahájila tažení proti rizikovým úvěrům. To se v praxi projevuje v tom, že se řada firem a domácností úvěruje dráž než v minulosti. Méně prostředků pak zbývá na investice. Čínský růst bude dál zpomalovat,“ říká analytik Cihlář. 

Čína se podle Bureše tak na jedné straně snaží viditelně zpomalující ekonomiku povzbudit uvolněnější měnovou politikou. Na druhou stranu ale aktivně brání finančnímu sektoru v dalším poskytování úvěrů, především ze strachu z dalšího nafukování realitní bubliny. „V takové chvíli volnější měnová politika nemůže příliš pomoci,“ upozorňuje.

obrázek
Zdroj: ČT24

A i rozpočtová politika naráží na podobné mantinely přeinvestovanosti v čínské ekonomice. Situace jednoduše nemá dobré řešení a v sestupné fázi finančního cyklu se Čína bude muset připravit i podle dalších analytiků na slabou nebo dokonce padající domácí poptávku. V takovém případě by potřebovala zabrat opět více na zahraničních trzích a vůbec se jí nehodí obchodní válka s Donaldem Trumpem.

„Číně může teoreticky trochu ulevit postupné oslabování juanu. Ovšem ne nijak dramatické, které by bylo spojené pravděpodobně s výrazným odlivem kapitálu a zrychlením poklesu cen akcií a nemovitostí. V takovém případě by investice i útraty domácností ještě rychleji šláply na brzdu,“ říká Bureš.

A upozorňuje, že už nyní zažívají čínská města protesty lidí proti klesajícím cenám nemovitostí – v Šanghaji a dalších velkých městech lidé napadají centra developerů zlevňujících neprodané byty, které tak tlačí dolů jejich již realizované investice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 4 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 7 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...