Chtít po nás doplatit daně v Evropě je „politická hovadina“, prohlásil šéf Applu

Požadavek Evropské komise, aby americká technologická společnost Apple doplatila Irsku na daních až 13 miliard eur (zhruba 350 miliard korun), je politicky motivovaný, uvedl šéf firmy Tim Cook v rozhovoru s irským listem Independent. Evropská komise však toto tvrzení odmítla.

Komise přišla s požadavkem na doplacení daní v úterý. Irsko podle ní po řadu let poskytovalo společnosti Apple neoprávněné daňové výhody. Cook si v rozhovoru nebral servítky a obvinění komise označil za „politickou hovadinu“. „Domnívám se, že tu jde o touhu přesunout daně, které by měly být placeny v USA, do Evropy,“ prohlásil šéf Applu.

Jedním z důvodů, proč se stal terčem Komise právě Apple, by podle Cooka mohla být antiamerická nálada v Evropě. „Jsem přesvědčen, že to bylo politicky motivované rozhodnutí. Neopírá se o zákony ani o fakta,“ řekl šéf Applu.

Eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová však Cookova tvrzení odmítla. Rozhodnutí komise je podle ní založeno na faktech a údajích, které poskytl sám Apple.

Jak Irsko poskytlo neoprávněnou podporu firmě Apple
Zdroj: Evropská komise

Apple již v úterý oznámil, že se proti rozhodnutí Evropské komise odvolá. Odvolání chce podat také irský ministr financí Michael Noonan, irská vláda se však na středečním jednání nedokázala na postupu v této kauze dohodnout a odložila další jednání na pátek, kdy by mělo padnout rozhodnutí. Irsko má na odvolání čas zhruba dva měsíce.

Cook uvedl, že Apple bude s Irskem spolupracovat ve snaze o zrušení rozhodnutí Komise. V rozhovoru s irskou rozhlasovou stanicí RTE vyjádřil přesvědčení, že odvolání bude úspěšné. A také prohlásil, že Apple by měl v příštím roce do Spojených států přesunout „několik miliard dolarů“ ze svých zahraničních zisků za rok 2014.

Minulý měsíc přitom prohlásil, že Apple nemá v úmyslu převádět své peníze ze zahraničí do USA, dokud tam sazba daně právnických osob neklesne na „přiměřenou“ úroveň.

Eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová ve čtvrtek uvedla, že tento měsíc bude o daňových otázkách kolem Applu jednat s americkým ministrem financí Jackem Lewem. Washington tento týden obvinil Evropskou unii, že se chce zmocnit daní příslušejících Spojeným státům. „V případě Applu jde o zisky generované z prodejů v Evropě,“ řekla nicméně Vestagerová. „Domnívám se, že je to zcela jasně evropská záležitost,“ dodala.

obrázek
Zdroj: ČT24

Agentura Reuters upozornila, že americké daňové zákony poskytují vládě prezidenta Baracka Obamy pravomoc zdvojnásobit daňové sazby pro evropské podniky v případě, že by se spor kolem Applu vyostřil. Podle odborníků je však takovýto drastický krok nepravděpodobný a mohl by být soudní cestou zablokován kvůli existujícím dohodám.

Rozhodnutí Evropské komise ohledně daní Applu ve čtvrtek podpořil francouzský ministr financí Michel Sapin, který tak následoval německého ministra hospodářství Sigmara Gabriela.

Samotní obyvatelé Irska nemají podle agentury Reuters na rozhodnutí komise jednotný názor. Podle některých je zapotřebí, aby země pomocí nízkých daní dál lákala zahraniční investory. Jiní se zase domnívají, že vláda by se neměla vzdávat peněz, které by podle rozhodnutí komise měla vymoci od Applu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
před 48 mminutami

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 5 hhodinami

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 22 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...