Chtít po nás doplatit daně v Evropě je „politická hovadina“, prohlásil šéf Applu

Požadavek Evropské komise, aby americká technologická společnost Apple doplatila Irsku na daních až 13 miliard eur (zhruba 350 miliard korun), je politicky motivovaný, uvedl šéf firmy Tim Cook v rozhovoru s irským listem Independent. Evropská komise však toto tvrzení odmítla.

Komise přišla s požadavkem na doplacení daní v úterý. Irsko podle ní po řadu let poskytovalo společnosti Apple neoprávněné daňové výhody. Cook si v rozhovoru nebral servítky a obvinění komise označil za „politickou hovadinu“. „Domnívám se, že tu jde o touhu přesunout daně, které by měly být placeny v USA, do Evropy,“ prohlásil šéf Applu.

Jedním z důvodů, proč se stal terčem Komise právě Apple, by podle Cooka mohla být antiamerická nálada v Evropě. „Jsem přesvědčen, že to bylo politicky motivované rozhodnutí. Neopírá se o zákony ani o fakta,“ řekl šéf Applu.

Eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová však Cookova tvrzení odmítla. Rozhodnutí komise je podle ní založeno na faktech a údajích, které poskytl sám Apple.

Jak Irsko poskytlo neoprávněnou podporu firmě Apple
Zdroj: Evropská komise

Apple již v úterý oznámil, že se proti rozhodnutí Evropské komise odvolá. Odvolání chce podat také irský ministr financí Michael Noonan, irská vláda se však na středečním jednání nedokázala na postupu v této kauze dohodnout a odložila další jednání na pátek, kdy by mělo padnout rozhodnutí. Irsko má na odvolání čas zhruba dva měsíce.

Cook uvedl, že Apple bude s Irskem spolupracovat ve snaze o zrušení rozhodnutí Komise. V rozhovoru s irskou rozhlasovou stanicí RTE vyjádřil přesvědčení, že odvolání bude úspěšné. A také prohlásil, že Apple by měl v příštím roce do Spojených států přesunout „několik miliard dolarů“ ze svých zahraničních zisků za rok 2014.

Minulý měsíc přitom prohlásil, že Apple nemá v úmyslu převádět své peníze ze zahraničí do USA, dokud tam sazba daně právnických osob neklesne na „přiměřenou“ úroveň.

Eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová ve čtvrtek uvedla, že tento měsíc bude o daňových otázkách kolem Applu jednat s americkým ministrem financí Jackem Lewem. Washington tento týden obvinil Evropskou unii, že se chce zmocnit daní příslušejících Spojeným státům. „V případě Applu jde o zisky generované z prodejů v Evropě,“ řekla nicméně Vestagerová. „Domnívám se, že je to zcela jasně evropská záležitost,“ dodala.

obrázek
Zdroj: ČT24

Agentura Reuters upozornila, že americké daňové zákony poskytují vládě prezidenta Baracka Obamy pravomoc zdvojnásobit daňové sazby pro evropské podniky v případě, že by se spor kolem Applu vyostřil. Podle odborníků je však takovýto drastický krok nepravděpodobný a mohl by být soudní cestou zablokován kvůli existujícím dohodám.

Rozhodnutí Evropské komise ohledně daní Applu ve čtvrtek podpořil francouzský ministr financí Michel Sapin, který tak následoval německého ministra hospodářství Sigmara Gabriela.

Samotní obyvatelé Irska nemají podle agentury Reuters na rozhodnutí komise jednotný názor. Podle některých je zapotřebí, aby země pomocí nízkých daní dál lákala zahraniční investory. Jiní se zase domnívají, že vláda by se neměla vzdávat peněz, které by podle rozhodnutí komise měla vymoci od Applu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
včeraAktualizovánopřed 56 mminutami

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
před 6 hhodinami

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026
Načítání...