Chtěli jsme vytvořit podmínky pro nástup čtvrtého operátora, hájí svou práci bývalý šéf ČTÚ

Nahrávám video

Celý proces přípravy aukce pro sítě 5G byl transparentní, zopakoval v Událostech, komentářích bývalý šéf Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Jaromír Novák.  Úřad pod jeho vedením chtěl vytvořit podmínky pro to, aby v Česku vznikl čtvrtý nezávislý hráč, řekl. Zároveň uvedl, že na konci loňského roku měl ČTÚ první iniciační schůzku se zahraničním zájemcem z východní Evropy.

Vláda odložila aukci kmitočtů pro sítě 5G, která má přivést nového operátora a zlevnit mobilní služby. Zároveň odvolala šéfa Českého telekomunikačního úřadu Jaromíra Nováka a na jeho místo jmenovala Hanu Továrkovou.

Jaromír Novák ještě předtím sám oznámil rezignaci a kritizoval zásahy ministerstva průmyslu a obchodu do podmínek aukce. „Od minulého týdne jsem začínal tušit, že původní podpora ministerstva našemu přístupu k aukci a k námi nastaveným podmínkám už neplatí,“ vyjádřil se k nejnovějšímu vývoji v pořadu Události, komentáře.

Koncepce, kterou ČTÚ pod jeho vedením prosazoval, je přitom podle Nováka jasná. Chtěl vytvořit nezávislé podmínky pro to, aby v Česku vznikl čtvrtý suverénní, nezávislý hráč. „To, co jsme pochopili až na sklonku roku (…), je, že ministerstvo chce spíše vytvořit podmínky pro to, aby vzniklo víc hráčů, kteří ale budou závislí na sítích jiných operátorů,“ dodal. 

„Kmitočty, které by získali tito hráči, by jim – když to zjednoduším – umožňovaly postavit svoji síť jenom v krajských městech. Pro mobilní část by byli závislí na sítích mobilních operátorů, kterým by za to platili cenou stanovenou podle našeho modelu, ale stále by tam byla věčná závislost, protože na těchto kmitočtech nikdy nepostavíte celoplošnou síť,“ vysvětlil Novák. 

Že by o aukci nebyl zájem, si přitom nemyslí. „Já jsem vždycky odpovídal: ‚Pojďme vypsat podmínky.‘ Protože až v ten moment – kdy budeme otevírat obálky – zjistíme, kolik hráčů se hlásí, kolik hráčů, kteří se hlásí, dokáže podmínky splnit,  které (hráče) můžeme vyřadit, nemusíme vyřadit…“ řekl Novák. 

„Může se přihlásit pět hráčů, a díky tomu, že prokážeme majetkovou závislost nebo další věci, je můžeme vyřadit a na konci dne tam bude zase jenom jeden,“ dodal. „Takže tento argument mi přišel dost lichý.“

Zájemce z východní Evropy

Novák v Událostech, komentářích také odmítl kritiku premiéra Andreje Babiše (ANO),  že byla soutěž vypsaná ve prospěch jediného zájemce – a to firmy Nordic Telecom. 

„Ty podmínky jsou – opakuji – transparentní, celý proces je transparentní. Nikde nemáte napsáno, že kmitočty může dostat jenom Nordic Telecom. My jsme na konci minulého roku – teď to asi říct mohu – měli první iniciační schůzku se zahraničním zájemcem z východní Evropy,“ uvedl Novák.

„Bohužel v tu dobu vyšel i článek, že aukce je v ohrožení, takže nevím, jestli ještě bude mít zájem, ale ta jednání probíhala,“ dodal. 

Celý rozhovor je k dispozici ve videu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Uvedla také, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Pořad moderoval Lukáš Dolanský.
11:30Aktualizovánopřed 13 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 4 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 17 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 18 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 23 hhodinami

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.