ČEZ zvýšil čistý zisk o 49 procent. Pomohl mu růst cen elektřiny a příjmy z obchodování s komoditami

Skupina ČEZ vykázala za první tři čtvrtletí letošního roku meziroční zvýšení čistého zisku o 49 procent na 13,6 miliardy korun. Zvýšení je způsobeno zejména růstem realizačních cen vyrobené elektřiny v ČR a vyšším ziskem z obchodování s komoditami, uvedla v úterý firma.

Provozní zisk před odpisy (EBITDA) by mohl za celý letošní rok dosáhnout 58 miliard korun, uvedl v úterý předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Za tři kvartály činil 44,7 miliardy korun, což je meziroční růst o 16 procent. „Daří se nám v oblasti obchodování s komoditami a pokračujeme v opatřeních v oblasti vnitřní efektivity,“ uvedl Beneš. 

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček upozornil, že půl hodiny po otevření pražské burzy reagovaly akcie skupiny ČEZ na zveřejněné výsledky mírným propadem o -0,67 procenta na cenu 518,00 koruny za kus. „Zobchodováno bylo pouze 22 200 kusů akcií, z čehož lze usuzovat, že investoři neprojevují o výsledky skupiny ČEZ příliš velký zájem,“ dodal. 

Trh přijal výsledky ČEZ za třetí čtvrtletí letošního roku s určitým zklamáním, byť si je vědom,  že firma má přes sebou zářnější kvartály, uvedl k tomu hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Zmínil názor analytiků americké banky Morgan Stanley, kteří v úterý potvrdili cílovou cenu akcií ČEZ, tj. cenu, kterou by akcie firmy měly vykazovat ve dvanáctiměsíčním horizontu, na úrovni 578 korun za kus. Experti také všeobecně očekávají růst provozního zisku i čistého zisku rovněž v příštím roce. 

Místopředseda představenstva a finanční ředitel Martin Novák pak zmínil, že výroba elektřiny z tradičních zdrojů dosáhla 45,1 TWh a meziročně se zvýšila o dvě procenta. „Díky vysoce příznivým tržním podmínkám vzrostla o 80 procent výroba v paroplynové elektrárně Počerady,“ dodal. 

Výroba elektřiny ve zdrojích nové energetiky dosáhla 1,6 TWh a meziročně stoupla o 16 procent.

Novák později řekl agentuře ČTK, že ČEZ i bulharská firma Eurohold podaly každý za sebe správní žalobu proti rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu, který v říjnu zablokoval prodej tamních aktiv ČEZu firmě Eurohold. Úřad v odůvodnění k rozhodnutí uvedl, že smlouva za 335 milionů eur (8,6 miliardy korun) by vedla k významnému zvýšení tržního podílu nové skupiny a měla by dopad na pojišťovací a energetické trhy.

Negativní dopady soudního sporu

Tisková zpráva zmiňuje, že výsledky za samotné třetí čtvrtletí byly negativně ovlivněny překvapivým rozhodnutím odvolacího soudu ve sporu se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC), na jehož základě společnost ČEZ Prodej uhradila částku 1,3 miliardy korun.

„Dlouholetý spor souvisí s neodebráním elektřiny SŽDC v roce 2010, kdy SŽDC způsobila společnosti ČEZ Prodej škodu. Náhrada škody byla uhrazena ze strany SŽDC v roce 2015 a nyní byla ze strany ČEZ Prodej vracena včetně příslušenství. Proti rozsudku připravuje ČEZ Prodej dovolání k Nejvyššímu soudu ČR.“

Skupina pokračuje v akvizicích

Skupina také uvedla, že pokračují akvizice v oblasti nové energetiky. Zmiňuje zejména nákup podílu 76 procent v polské společnosti Euroklimat, která je lídrem polského trhu v oblasti klimatizace a chladících zařízení, Inven Capital vstoupil do inovativní společnosti Zolar. Mezi významné události uplynulého čtvrtletí také patřilo navázání spolupráce s americkou společností NuScale připravující výrobu malých jaderných modulárních reaktorů.

ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem firmy je stát, který drží přes ministerstvo financí 70 procent akcií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025
Načítání...