ČEZ zvýšil čistý zisk o 49 procent. Pomohl mu růst cen elektřiny a příjmy z obchodování s komoditami

Skupina ČEZ vykázala za první tři čtvrtletí letošního roku meziroční zvýšení čistého zisku o 49 procent na 13,6 miliardy korun. Zvýšení je způsobeno zejména růstem realizačních cen vyrobené elektřiny v ČR a vyšším ziskem z obchodování s komoditami, uvedla v úterý firma.

Provozní zisk před odpisy (EBITDA) by mohl za celý letošní rok dosáhnout 58 miliard korun, uvedl v úterý předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Za tři kvartály činil 44,7 miliardy korun, což je meziroční růst o 16 procent. „Daří se nám v oblasti obchodování s komoditami a pokračujeme v opatřeních v oblasti vnitřní efektivity,“ uvedl Beneš. 

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček upozornil, že půl hodiny po otevření pražské burzy reagovaly akcie skupiny ČEZ na zveřejněné výsledky mírným propadem o -0,67 procenta na cenu 518,00 koruny za kus. „Zobchodováno bylo pouze 22 200 kusů akcií, z čehož lze usuzovat, že investoři neprojevují o výsledky skupiny ČEZ příliš velký zájem,“ dodal. 

Trh přijal výsledky ČEZ za třetí čtvrtletí letošního roku s určitým zklamáním, byť si je vědom,  že firma má přes sebou zářnější kvartály, uvedl k tomu hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Zmínil názor analytiků americké banky Morgan Stanley, kteří v úterý potvrdili cílovou cenu akcií ČEZ, tj. cenu, kterou by akcie firmy měly vykazovat ve dvanáctiměsíčním horizontu, na úrovni 578 korun za kus. Experti také všeobecně očekávají růst provozního zisku i čistého zisku rovněž v příštím roce. 

Místopředseda představenstva a finanční ředitel Martin Novák pak zmínil, že výroba elektřiny z tradičních zdrojů dosáhla 45,1 TWh a meziročně se zvýšila o dvě procenta. „Díky vysoce příznivým tržním podmínkám vzrostla o 80 procent výroba v paroplynové elektrárně Počerady,“ dodal. 

Výroba elektřiny ve zdrojích nové energetiky dosáhla 1,6 TWh a meziročně stoupla o 16 procent.

Novák později řekl agentuře ČTK, že ČEZ i bulharská firma Eurohold podaly každý za sebe správní žalobu proti rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu, který v říjnu zablokoval prodej tamních aktiv ČEZu firmě Eurohold. Úřad v odůvodnění k rozhodnutí uvedl, že smlouva za 335 milionů eur (8,6 miliardy korun) by vedla k významnému zvýšení tržního podílu nové skupiny a měla by dopad na pojišťovací a energetické trhy.

Negativní dopady soudního sporu

Tisková zpráva zmiňuje, že výsledky za samotné třetí čtvrtletí byly negativně ovlivněny překvapivým rozhodnutím odvolacího soudu ve sporu se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC), na jehož základě společnost ČEZ Prodej uhradila částku 1,3 miliardy korun.

„Dlouholetý spor souvisí s neodebráním elektřiny SŽDC v roce 2010, kdy SŽDC způsobila společnosti ČEZ Prodej škodu. Náhrada škody byla uhrazena ze strany SŽDC v roce 2015 a nyní byla ze strany ČEZ Prodej vracena včetně příslušenství. Proti rozsudku připravuje ČEZ Prodej dovolání k Nejvyššímu soudu ČR.“

Skupina pokračuje v akvizicích

Skupina také uvedla, že pokračují akvizice v oblasti nové energetiky. Zmiňuje zejména nákup podílu 76 procent v polské společnosti Euroklimat, která je lídrem polského trhu v oblasti klimatizace a chladících zařízení, Inven Capital vstoupil do inovativní společnosti Zolar. Mezi významné události uplynulého čtvrtletí také patřilo navázání spolupráce s americkou společností NuScale připravující výrobu malých jaderných modulárních reaktorů.

ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem firmy je stát, který drží přes ministerstvo financí 70 procent akcií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
před 23 hhodinami

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 10:25

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
včera v 07:55

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
včera v 07:01

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
5. 2. 2026

Česko by s Německem mohlo spolupracovat v jaderné energetice, řekl Havlíček

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
5. 2. 2026

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
5. 2. 2026Aktualizováno5. 2. 2026
Načítání...