ČEZ přišel v Albánii o licenci. Firma se chce bránit v arbitráži

Tirana - Albánský regulační úřad se dnes rozhodl odebrat společnosti ČEZ licenci na distribuci elektřiny. Firma podle úřadu nezajistila dovoz elektřiny a neinvestovala do rozvodné sítě. Podle ČEZu je postup albánských úřadů v rozporu s tamními zákony a společnost podá proti rozhodnutí formální protest. Zároveň ČEZ podnikne kroky k zahájení mezinárodní arbitráže. Polostátní firma se loni s albánskými úřady dostala do sporu kvůli údajným dluhům. V prosinci Albánie firmu obvinila, že jí dluží miliardu dolarů na škodách, které v zemi údajně způsobila.

Albánský regulátor zároveň s odebráním licence distribuční společnosti CEZ Shpërndarje určil administrátora, který převezme správu firmy. Podle mluvčí české firmy Barbory Půlpánové ztrácí Skupina ČEZ tímto rozhodnutím svá akcionářská práva v albánském distributorovi. „Nyní nemáme žádnou možnost, jak se proti tomuto de facto vyvlastnění bránit,“ zdůraznila.

Barbora Půlpánová, mluvčí ČEZu:

„Společnost ČEZ s tímto postupem, kdy o fungování společnosti svévolně rozhoduje pouze regulační orgán, zásadně nesouhlasí a považuje ho za neslučitelný nejen s jakýmikoliv evropskými normami, ale i s albánskými zákony. Bezprostředně proto podá žalobu a uvědomí albánskou vládu o svém záměru zahájit arbitrážní řízení.“

Skupina ČEZ vstoupila do Albánie v roce 2009, když za zhruba 102 milionů eur (asi 2,6 miliardy korun v dnešním kurzu) koupila 76 procent v tamním distributorovi. Loni se ale dostala do problémů, když státní regulátor téměř dvojnásobně zvýšil tarify, které distribuční firma CEZ Shpërndarje platí státem vlastněné elektrárenské společnosti. Zároveň ale nepovolil distribuční firmě promítnout zdražení do cen pro odběratele.

Podle redaktorky internetového deníku Aktuálně.cz Zuzany Kubátové je odebrání licence pro manažery společnosti spíše úlevou. „V Albánii to bylo pro ČEZ už pouze trápení a prohlubování ztrát, se kterými nemohli nic dělat.“ Přesná čísla ukazující, s jakými ztrátami energetický gigant z Albánie odchází, budou jasná teprve nyní.

Po třech letech na albánském trhu zakončených rostoucími ztrátami a neshodami údajně některé albánské firmy a domácnosti dluží společnosti ČEZ stamiliony eur. Další odebírají proud rovnou načerno. Pomyslný vrchol sporu přišel loni na podzim, kdy ČEZ odstřihl od proudu místní vodárny. Soud v Tiraně ale firmě nakázal, aby vodárny opět připojila. Vyostřená situace vyústila v přípravy na odchod Skupiny ČEZ z albánského trhu, společnost dala ztrátovou divizi na prodej.

Albánské prostředí je podle Kubátové z hlediska podmínek, které panují na středoevropských trzích, nestandardní. „V Albánii je zvykem za elektřinu neplatit. Dovedu si tedy představit, že se státní podniky, po kterých ČEZ najednou chtěl, aby platily obrovské peníze, cítily velice poškozeny,“ soudí novinářka.

Zuzana Kubátová, Aktuálně.cz:

„Albánie nebyla připravena na to, jakým způsobem bude ČEZ v distribuci fungovat. A zároveň ČEZ podcenil stereotypy, jaké panují v balkánské energetice.“

V prosinci albánská vláda ČEZ obvinila, že jí dluží miliardu dolarů (cca 19 miliard korun) na škodách, které v Albánii firma způsobila. ČEZ ale vyjádřil pochybnosti o výši dluhu. Albánská vláda prý české energetické společnosti nevysvětlila, z jakých položek se částka skládá.

Investice v Albánii končí ztrátou

Snaha expandovat do Albánie skončí jistou ztrátou. Dosud však není zřejmé, jak vysoká bude. Podle ratingové agentury Moody's může společnost tratit až pět miliard korun. „Může být 5 miliard, může být vyšší, ale může být i nižší. ČEZ totiž může nějaké peníze vysoudit v arbitráži, zatím však nevíme, kde se bude řízení odehrávat,“ podotkla Kubátová. Naději, že ČEZ získa nějaké peníze zpět v mezinárodním řízení, letos v lednu vyjádřil generální ředitel společnosti Daniel Beneš. „Kažopádně to je velká prohra, která bude podle mého názoru velmi bolestná,“ dodala.

Gjergj Simaku, expert na energetiku:

„Albánská vláda se snaží koupit za jedno euro to, co firma ČEZ zprivatizovala za 102 milionů euro. Bylo to deklarováno albánským náměstkem ministerstva vnitra. Je to špatná zpráva pro tamní daňové poplatníky.“

ČEZ také už v listopadu kvůli situaci v Albánii vznesl žádost o náhradu škody ze záruky, kterou energetické společnosti poskytla Světová banka. ČEZ si záruku ve výši 60 milionů eur (1,5 miliardy korun) vyjednal před vstupem na albánský trh jako prostředek ochrany investic v nekonsolidovaném podnikatelském prostředí.

V tuzemských cenách se tato případná ztráta podle Kubátové určitě nepromítne, daňoví poplatníci to však svým způsobem přesto pocítí. Stát totiž od firmy, kde má většinový podíl, vyinkasuje menší dividendu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 7 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...