Praha - Turistický ruch v letošním třetím čtvrtletí ožil, počet přenocování hostů v českých hromadných ubytovacích zařízeních vzrostl meziročně o 0,7 procenta na 14,1 milionu. Celkově přijelo o 2,7 procenta více hostů. Zahraničních turistů přibylo o sedm procent, domácích naopak přijelo o 0,9 procenta méně. Za úbytkem domácích hostů stojí především špatné počasí ve druhé polivině léta.
Cestovní ruch se konečně po krizi staví na nohy
Ze zahraničí přijelo do Česka od začátku roku 5 milionů turistů, uvedla ředitelka odboru statistiky obchodu a cestovního ruchu Českého statistického úřadu Alena Hellerová. Nejvíce jich do ČR zavítalo z Německa, a to i přesto, že celkově Němců ve třetím čtvrtletí přijelo o 5 procent méně než loni. Stále větší zájem mají o Česko turisté z Ruska, kterých přibylo o 36,3 procenta. Američanů přijelo o 15,6 procenta více.
Hotely byly ve třetím čtvrtletí vytíženy zhruba ze 49 procent, oproti loňsku tedy zaznamenaly mírné zlepšení. Nejvytíženější byly pětihvězdičkové a čtyřhvězdičkové hotely, které v Česku nabízenou cenou úspěšně konkurují srovnatelným ubytovacím zařízením v zahraničí.
9 minut
Rozhovor s Alenou Hellerovou a Jaromírem Beránkem
Nedařilo se ale kempům a chatovým osadám, kterým nepomohl ani nadprůměrně teplý červenec. Byl totiž vystřídán chladnějším počasím v srpnu spojeným s vlnou povodní, které postihly několik lokalit, kde se ubytovávají především domácí turisté. „Dobře zahájená sezona tak pro řadu provozovatelů těchto ubytovacích zařízení skončila právě v polovině,“ informoval ČSÚ.
Nejhorší má už český cestovní ruch za sebou
Krizi už ale podle odborníků cestovní ruch v Česku překonal a i v celoročním horizontu zaznamená růst. „V letošním roce předpokládáme určité zlepšení mezi 3 a 4 procenty v příjezdech do hromadných ubytovacích zařízení,“ podtrhl analytik společnosti Mag Consulting Jaromír Beránek.
Podnikatelé v turismu si ale budou muset zvyknout na některé nové trendy, které změnily povahu jejich byznysu nejen v českém, ale i celosvětovém měřítku. Tím nejzásadnějším je zřejmě zkracování délky dovolené. „Lidé si rozkládají dovolenou na více částí, nečerpají pouze letní a zimní, ale využívají meziobdobí,“ vysvětlil Beránek. Vede je k tomu nejen snaha rozdělit si pracovní rok na více částí nebo těžkosti při domluvě delšího volna v zaměstnání. Podle Beránka za tím stojí také pokles významu ceny dopravy v celkových nákladech na dovolenou, což způsobil zejména rozvoj nízkonákladových leteckých společností.