Čeští zemědělci si loni výrazně polepšili

Praha - Zisk českého zemědělství loni podle předběžných výsledků Českého statistického úřadu dosáhl 6,2 miliardy korun. Oproti roku 2009 jde o dvojnásobně lepší číslo. Zatímco rostlinná výroba se v důsledku velkého nárůstu cen obilí zvýšila, živočišná naopak klesla. I přesto výsledek překonal očekávání zemědělců. Produkce vyjádřená v běžných základních cenách vzrostla o 0,8 miliardy na 98,5 miliardy korun.

Oproti očekávání zemědělců rostlo odvětví nad očekávání dobře. Například Zemědělský svaz odhadoval loňský zisk koncem ledna zhruba na 3,5 miliardy korun. Celkový odhadnutý objem dotací na zemědělské výrobky loni výrazně klesl z předloňských 2,1 miliardy na 839 milionů korun. Z toho 65,4 milionu šlo na rostlinné výrobky a 773,6 milionu na živočišné výrobky.

V loňském roce činila rostlinná výroba 53,5 miliardy korun, živočišná pak 40,5 miliardy. Zbytek představovala produkce zemědělských služeb (2,6 miliardy) a nezemědělské vedlejší činnosti ve výši 1,9 miliardy korun. Přes pokles sklizní vzrostla rostlinná výroba díky výraznému zvýšení cen. Naopak výroba všech živočišných komodit s výjimkou mléka, u nějž vzrostla výkupní cena, klesala.

Zemědělství hnala dopředu rostlinná výroba, živočišná zaostávala

„Když to přepočítáme na hektar, tak je to něco mezi 1 700 až 1 800 korunami na hektar, čili není to až tak mnoho. Živočišná výroba podle méno názoru pracovala v červených číslech, takže zisk dělala rostlinná výroba,“ uvedl prezident Agrární komory Jan Veleba.

„Myslím, že letos by se měly všechny komodity dostat nahoru nebo zůstat nahoře, i živočišná produkce,“ říká agrární analytik Petr Havel. Na české zemědělství podle něj bezpochyby dopadne i plánované zvýšení DPH: „Speciálně pro živočišnou výrobu v ČR bude mít velmi špatný dopad uvažované zvýšení DPH na potraviny na dvacet procent, protože v tom výběru potravin, které by měly mít nižší daň, není žádné maso.“

Chovatelé prasat a dalších zvířat čekají i letos krušné chvíle. Přitom právě živočišná výroba přináší nejvíc pracovních míst a podle Havla by se měla podporovat: „Průměrný zemědělec má dotaci 300 tisíc korun, to vypadá, že mají spoustu peněz. Ale je třeba říct, že ostatní mají dotace ještě větší.“

Maso
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...