Čeští zbrojaři loni vyvezli pětkrát více než před deseti lety

Vojenský materiál skoro za 12 miliard korun se vloni vyvezl za hranice Česka, vyplývá z údajů Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Podle ní jde o nejlepší výsledek od roku 1994. Meziročně je to víc než padesátiprocentní navýšení. Export je přitom pro české zbrojařské firmy zásadní, představuje devadesát procent jejich produkce. V jiných členských zemích NATO je to jen třetina.

5 minut
Hynek: Čeští zbrojaři nabízí kvalitní produkt za dobrou cenu
Zdroj: ČT24

„České zbrojařské firmy prošly dlouhodobou restrukturalizací a dostaly se do stavu, kdy mají velmi kvalitní produkt za dobrou cenu a tím jsou schopné uspět na zahraničních trzích. Taková věc se neděje z roku na rok. Získat nového zákazníka v naší branži trvá tak pět let,“ říká prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) Jiří Hynek.

Ministr obrany Martin Stropnický se však před několika málo dny vyjádřil, že čeští zbrojaři mají rezervy. „V našem průmyslu je velká část firem v kategorii malých a středních firem, což znamená, že jsou velmi flexibilní a umějí vyhovět zákazníkům. Ale vzhledem k počtu zaměstnanců nemají silný obchodní úsek, a tam si myslím, že jsou určité rezervy,“ konstatuje Hynek. Ale zároveň dodává, že firmy si musí především pomoci samy. „Stát jim jen k tomu musí vytvořit přátelské prostředí, minimálně regulovat, hledat nové obchodní příležitosti,“ říká Hynek.

Sankce obecně však podle něho nikdy nic nevyřeší a jen poškozují obchod. Hynek však zdůrazňuje, že například sankce proti Rusku nemají na obchod českých zbrojařů vliv. „Vyšší export do Ruska, kdyby sankce nebyly, by stejně nebyl, protože Rusko je druhý největší exportér zbraní na světě, on nemá důvod zbraně dovážet,“ vysvětluje. Podle něho není ani špatná bezpečnostní situace pro zbrojní firmy ideální. Pokud už někde konflikt je, tak tam už jsou dveře pro obchod zavřené.

Bezpečnostní veletrhy nabídly ukázku nejmodernější techniky
Zdroj: ČT24/ČT Brno

 Konečné údaje o exportu českých zbrojních firem by mělo ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnit zhruba za měsíc, maximálně dva, nicméně podle údajů AOBP by měla být struktura vývozů stejná jako v roce 2013. „To znamená, třicet procent do unijních zemí, deset do USA, dvacet procent do jihovýchodní Asie a stejný objem i na Blízký východ. Zbytek pak do celého světa,“ konstatuje Hynek.  

Klasické ruční zbraně v celkovém objemu exportu českých zbrojních firem tvoří asi deset procent, 25 procent je pak letecká technika, 20 procent pozemní, jako jsou nákladní automobily, a 15 procent elektronika. „To jsou klíčové komodity a ty podle našich zjištění rostou,“ říká prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) Jiří Hynek.

Podle Hynka by členové AOBP také rádi více uspěli na domácím trhu. Chtějí proto přesvědčit české ozbrojené složky, že jejich výrobky jsou kvalitní a za dobrou cenu. Nahrává jim v tom i po letech škrtů stoupající armádní rozpočet i napjatá mezinárodní situace.

Zároveň chce AOBP více usilovat o zapojení do projektů v NATO. Tématem se bude zabývat i jeden ze seminářů na veletrhu IDET, který se bude konat 19. až 21. května.

Veletrhu IDET se letos zúčastní 331 firem z 20 zemí. I když je určen hlavně pro setkávání obchodních partnerů nebo státních institucí, otevřen bude i pro běžné návštěvníky. Ti se do výstavních prostor dostanou od 15 hodin, 21. května pak pro ně bude otevřeno celý den za snížené vstupné 200 korun. Prohlédnout si budou moct třeba novinky v těžké armádní technice, v bezpilotních prostředcích nebo zbraňových systémech. Armáda také doufá, že by na veletrhu mohla oslovit případné zájemce o službu v ní.

Veletrhy IDET a PYROS/ISET
Zdroj: ČT24/ČT Brno

Co bude k vidění na veletrhu IDET 19.-21. května

Největší soukromou expozici budou mít podle své mluvčí Kateřiny Navarové firmy Excalibour Group a Tatra Trucks. V plánu mají českému publiku poprvé představit obrněná vozidla Titus a Ascod. Pardubická společnost Retia s izraelským partnerem Elta návštěvníkům přiblíží rozvoj 3D radiolokačních technologií. Podle Navarové bude také vystaven radar pro detekci živých osob za zdí nebo jinou pevnou překážkou, speciální brýle pro noční vidění nebo široké spektrum padákových systémů.

Součástí výstavního areálu bude i polygon s překážkami, kde budou probíhat ukázky vojenské, hasičské i policejní techniky. Na polygonu bude umístěn i stejný typ mostu, který Česko loni darovalo do Mali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...