Praha - V pátek proběhne akce Den vědy na pražských vysokých školách. Bude zaměřena na vyhlídky českých vědců v domácím akademickém prostředí. Dle rektorů UK a VŠCHT nemají vědci u nás špatné podmínky pro práci. Kterýkoliv absolvent je dle rektorů pragmatik a má univerzální uplatnění na trhu práce. Oba se shodli také na potřebě akademické ratingové agentury.
Scientia Pragensis je akce, na jejíž organizaci spolupracují Univerzita Karlova, České vysoké učení technické, Vysoká škola chemicko-technologická, Vysoká škola ekonomická a Česká zemědělská univerzita. Cílem je přiblížit vědu a vědeckou činnost na pražských univerzitách široké veřejnosti formou přednášek, diskusních klubů a prezentací konkrétních ukázek aplikace vědy.
Nad současnými trendy ve vysokém školství se v Dobrém ránu České televize zamýšlel rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl. „Vzdělání na českých vysokých školách je vstupenkou k zajímavým zaměstnáním jak v českém, tak v mezinárodním kontextu,“ myslí si Hampl. Rektor Vysoké školy chemicko-technologické Vladimír Růžička stejně jako jeho kolega nesouhlasí s tím, že by vědci hledali uplatnění spíše za oceánem. „Vyhlídky doma i v Evropě jsou dostatečné, samozřejmě i Amerika láká. Ti, kteří získávají vzdělání v zahraničí, mají ale důvody vracet se zpět,“ těší Růžičku.
„Univerzitní vzdělání mimo jiné dává schopnost pohotově se orientovat na trhu práce. Nemyslím si, že existuje dramatický rozdíl mezi absolventy různých univerzit. To, že se z chemika stane pojišťovací agent, je jen vizitkou toho, že univerzitní vzdělání dává širší rozhled a možnost univerzálního uplatnění,“ poznamenal rektor VŠCHT. Stejnou zkušenost má i rektor nejstarší univerzity v Čechách: „V minulosti byly i přes nižší uplatnění velmi atraktivní humanitně vědní obory. Dnes platí, že vystudovaný sociolog má více možností, než se věnovat pouze akademické sociologii.“ Hampl přidal i další trend: „Studenti jsou pragmatičtí, školu volí již podle konkrétního předpokladu uplatnění, znají cenu peněz. Spočtou si, kam je vzdělání dovede.“
Oba rektoři se shodli na potřebnosti univerzitního srovnávání. Příkladem by dle nich mohlo být Slovensko a tamní Akademická ratingová agentura, která hodnotí úroveň studijních oborů. Žebříčky škol, o které se snaží u nás některá média, jsou dle rektorů spíše na úrovni publicistických srovnání.
