Průmyslová výroba v únoru zpomalila meziroční růst na 2,7 procenta z lednových 10,3 procenta. Dařilo se především výrobcům automobilů a elektřiny. Stavební produkce pak zrychlila meziroční pokles na sedm procent z lednových revidovaných 1,4 procenta. Na výsledku se negativně podepsal zejména propad inženýrského stavitelství. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Výsledky ale ovlivňuje i to, že letošní únor měl o jeden pracovní den méně než loňský.
Průmysl sice podle základních čísel v únoru prudce zpomalil, ale podle ekonoma Komerční banky Davida Kocourka je kvůli počtu pracovních dnů lepší se podívat na kalendářně očištěné ukazatele. „Podle nich průmysl vzrostl o 6,7 procenta,“ podotkl Kocourek. „Ve srovnání s lednem (5,0 procent) tak jeho meziroční dynamika zrychlila,“ dodal hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Podle Kocourka dynamika průmyslu kopíruje slabší únorovou výrobu aut, která může souviset s úpravou montážních linek na novou verzi Škoda Octavia v závodech mladoboleslavského výrobce. „I přes toto si automobilový průmysl udržel pozici nejvíce rostoucího sektoru průmyslu,“ prohlásil ekonom Komerční banky.
Produkce automobilů v únoru stoupla o 7,5 procenta. O šest procent vzrostla i výroba elektřiny. Naopak o 15,4 procenta klesla produkce ostatních dopravních prostředků, kam patří například lodě, lokomotivy, letadla či jízdní kola.
Tržby průmyslníků v únoru stouply meziročně o 4,8 procenta, rostly spíše na domácím trhu. Hodnota nových zakázek, které výrobci v únoru dohodli, stoupla o 7,3 procenta. Rychlejší růst zaznamenali na zahraničních trzích než doma. „Tuzemský průmysl se nyní nachází v příznivém prostředí jak co se týče domácí poptávky, tak růstu průmyslové aktivity v eurozóně,“ míní hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Tradičně exportně velmi exponovaný sektor by se tak podle Jáče měl vyrovnat s uvolněním kurzového závazku, k němuž Česká národní banka dle všeho přistoupí již v dohledné době.
Pokles stavební výroby tlumilo pozemní stavitelství
Stavebnictví se v únoru propadlo o sedm procent, po očištění o vliv počtu pracovních dnů je ale pokles nižší, a to o 5,6 procenta.
Produkce v pozemním stavitelství byla proti loňskému únoru bez očištění nižší o 0,2 procenta. V inženýrském stavitelství klesla o 28,7 procenta. Meziměsíčně celková stavební výroba stoupla o 0,3 procenta.
„Prozatím se stavaři mohou vymlouvat na to, že stavby silnic komplikovala letošní tuhá zima. Jaro ukáže, v jaké kondici stavebnictví vlastně je. Inženýrské stavitelství by ale měly podpořit nové peníze z Evropské unie,“ okomentoval čísla ČSÚ analytik Next Finance Jiří Cihlář.
Ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek uvedl, že inženýrské stavitelství doplácí na velkou byrokracii v povolovacích řízeních. „Snad by v tomto ohledu mohla pomoci sněmovnou schválená novela stavebního zákona,“ dodal Čížek.
Pro prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václava Matyáše však středeční jednání sněmovny o novele znamenalo velké rozčarování. „Některé pozměňovací návrhy byly ze strany svazu zaměřeny především na zlepšení, zjednodušení a urychlení investorské přípravy staveb dopravní infrastruktury. Z nepochopitelných důvodů se je však nepodařilo prosadit,“ doplnil Matyáš.
Naději do příštích měsíců podle Cihláře nabízejí další dílčí statistiky ze stavebnictví. Přibylo totiž vydaných stavebních povolení a současně bylo zahájeno i dokončeno více bytů než o rok dříve. Úřady v únoru vydaly 5957 povolení ke stavbě, meziročně jich bylo o 3,8 procenta více. Bytů se začalo stavět meziročně o 23,7 procenta více, a to 1999. Dokončeno jich bylo 1848 a proti loňskému únoru se jejich počet zvýšil o 11,3 procenta.
Stavebnictví by se podle Cihláře mělo do určité míry dostat z útlumu, i když oživení bude jen dočasné. „V roce 2017 čekáme růst stavebnictví, který by měl dosáhnout jen zhruba 2 procent,“ shrnul.
Zahraniční obchod v přebytku, meziročně ale nižším
Český statistický úřad pak zveřejnil i předběžné výsledky zahraničního obchodu, který v únoru skončil přebytkem 17,9 miliardy korun, avšak meziročně je to o dvě miliardy korun méně.
„To, že je přebytek nižší než v loňském roce, je důsledek vyšších cen komodit. Ty v nominálním vyjádření nafukují dovozy a snižují tak celkovou bilanci zahraničního obchodu,“ řekl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
Bilanci nepříznivě ovlivnilo hlavně meziroční prohloubení deficitu obchodu s ropou a zemním plynem, základními kovy a počítači. Kladný vliv naopak mělo snížení deficitu chemických látek a přípravků.
Dovoz a vývoz proti loňskému únoru vzrostly. Dovoz o 1,2 procenta na 263,3 miliardy korun a vývoz o 0,4 procenta na 281,2 miliardy korun.
Zatímco loňský rok byl pro zahraniční obchod rekordní, letos už tak dobře nebude, míní Cihlář. „Exporty začnou postupně klesat a výrazněji se to projeví v druhé polovině roku. Už nebude kam růst. Navíc zahraniční obchod přijde o podporu v podobě slabé a stabilní koruny,“ řekl.
