Praha - Doslova zlaté časy nyní zažívá solární energetika. Počet slunečních elektráren v Česku vzrostl za rok víc než šestinásobně. Zájem o energii ze slunce stoupá jak mezi domácnostmi, tak mezi podnikateli, kteří chtějí provozovat velké elektrárny. Příkladem může být Vranovská Nová Ves, kde odstartovala výstavba největší sluneční elektrárny ve střední Evropě. Výroba ekologické energie zde pomůže nejen životnímu prostřední, ale i obecnímu rozpočtu.
Největší středoevropská solární elektrárna bude zabírat plochu čtyřiceti hektarů, což je asi 70 fotbalových hřišť. Je to také zhruba desetinásobek rozlohy samotné Vranovské Nové Vsi, u které vznikne. Šedesát tisíc solárních panelů s celkovým výkonem 20 megawattů rozmístí dohromady tři firmy už do konce roku. Do té doby nechtějí nedokončenou stavbu komentovat.
Solární elektrárna by ročně mohla do obecní pokladny ve Vranovské Nové Vsi přinést asi pět milionů korun, tedy více než dvojnásobek běžného rozpočtu. Obec lidem slíbila, že peníze z minimálně prvních dvou let provozu rozdělí přímo mezi ně, ti je pak budou moci využít například k opravě střechy nebo fasády.
Nárůst o stovky procent
Počet solárních elektráren v Česku všeobecně rok od roku roste. „Když se podíváme na statistiku počtu solárních elektráren, tak jejich počet narostl od počátku loňského roku do prvního kvartálu letošního roku o zhruba 650 procent,“ přiznává mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský. Za posledního tři čtvrtě roku se instalovaný výkon solárních panelů dál zvýšil z necelých čtyř na zhruba 16 megawatt a do konce roku ještě vzroste.
Fotovoltanická energetika zažívá v Česku boom z mnoha důvodů. Největší motivací pro provozovatele je systém státní podpory. Vlastníci solárních elektráren získají dotaci na každou vyprodukovanou kilowatthodinu, v současnosti zhruba 13 korun.
V celoevropském měřítku je ale produkce českých slunečních elektráren s ani ne jednoprocentním podílem jen zrnkem písku v moři. Celkový instalovaný výkon solárních elektráren ve všech státech Evropské unie činí zhruba 4500 megawatt, což je polovina celkového světového výkonu. Odborníci navíc upozorňují, že instalovaný výkon nemá v případě slunečních elektráren přílišnou vypovídací hodnotu. Jejich skutečná výroba je v praxi podstatně nižší. Záleží na intenzitě slunečního záření. Podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu jsou tak právě sluneční a také větrné elektrárny nejméně výkonné ze všech obnovitelných zdrojů.
