Česko stále neplní podmínky pro přijetí eura. Do eurozóny zamíří Litva

Brusel – Česká republika stále neplní některé z podmínek potřebných pro přijetí společné evropské měny. Ve své zprávě to konstatovala Evropská komise. Dokument poukazuje na to, že tuzemské zákony týkající se centrální banky a její nezávislosti nejsou plně v souladu s evropským právem. Otevřené dveře do eurozóny má naopak Litva, která kritériím vyhověla. Pobaltská země by eurem mohla začít platit už v lednu příštího roku.

Zpráva Komise o připravenosti členských zemí EU na přijetí eura se letos zaměřila na osm států. Kromě Česka mezi nimi bylo Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Švédsko a Litva. Ta jako jediná takzvaná maastrichtská kritéria splnila. S podmínkami, které Evropská komise hodnotila, by ale měly problém i mnohé země, které už v eurozóně jsou. Překračují hlavně povolené limity schodku veřejných financí a veřejného dluhu.

Jak je na tom Česko s plněním maastrichtských kritérií?

  • PLNÍ podmínku cenové stability. Ve sledovaném období byla průměrná míra inflace 0,9 procenta, tedy bezpečně pod hranicí 1,7 procenta.
  • PLNÍ podmínku konvergence dlouhodobých úrokových sazeb. Průměrná dlouhodobá úroková sazba v České republice činila ve sledovaném období 2,2 %, což je bezpečně pod referenční hranicí 6,2 %.
  • ZATÍM NEPLNÍ podmínku, podle které má být schodek veřejných financí nižší než 3 % HDP. Komise nicméně v pondělí navrhla členským zemím, aby s Českem řízení o nadměrném deficitu, zahájené v roce 2009, ukončily. Důvodem je snížení schodku na 1,5 % HDP v minulém roce. Pokud členské státy návrh Komise schválí, Praha podmínku splní.
  • PLNÍ podmínku, podle které má být celkový veřejný dluh nižší než 60 % HDP. Komise očekává, že v příštím roce se poměr dluhu a domácího produktu bude držet kolem 46 %.
  • NEPLNÍ podmínku stability směnných kurzů. Česká koruna totiž není zařazena do mechanismu směnných kurzů ERM II, v němž musí země před zavedením společné měny setrvat nejméně dva roky. Jak uvedla Komise, koruna byla od roku 2010 do roku 2013 vůči euru poměrně stabilní. To se ale změnilo po intervenci České národní banky v listopadu loňského roku, kdy domácí měna vůči té evropské výrazně oslabila.

Celou zprávu si můžete přečíst na webu Evropské komise.

K přijetí eura se v přístupových smlouvách zavazují všichni členové Unie, jen Velká Británie a Dánsko mají vyjednané výjimky. Průzkumy veřejného mínění v tuzemsku ale naznačují, že proti přijetí eura se staví nemalý počet občanů. V březnovém průzkumu agentury STEM jej odmítlo 48 procent Čechů, dalších 28 procent bylo spíše proti (celá zpráva).

Premiér Litvy: Přijetí eura je strategický krok

Návrh Komise, aby se Litva stala od 1. ledna 2015 členem eurozóny, musí potvrdit členské státy a Evropský parlament. Nejspíš se tak stane ještě v červnu. Litva by v takovém případě byla 19. členskou zemí EU z 28, která by platila společnou měnou.

Podle eurokomisaře pro hospodářskou a měnovou politiku Olliho Rehna plní Litva potřebná maastrichtská kritéria, má odpovídající měnovou politiku a provedla významné hospodářské reformy. „Zkoumali jsme Litvu hluboce, ale spravedlivě,“ zdůraznil Rehn. Litva je poslední ze tří pobaltských zemí, která ještě neplatí eurem. Letos v lednu přijalo společnou měnu Lotyšsko (celá zpráva), Estonsko tak učinilo v roce 2011.

„Přijetí eura získává – s ohledem na okolnosti vzniklé nedaleko hranic Litvy – velký význam,“ reagoval litevský premiér Algirdas Butkevičius. Vstup do evropského měnového spolku považuje předseda litevské vlády za ekonomicky a politicky strategický krok, který přispěje k rychlejšímu ekonomickému růstu a zlepší život občanů.

Vilnius
Zdroj: ČT24/Isifa/Capital Pictures

HDP na hlavu se v Litvě podle eurokomisaře zvýšil z 35 procent průměru EU v roce 1999 na předpokládaných 75 procent v roce 2015. „I to je důkaz dopadů ekonomických reforem a transformace, kterou Litva prošla,“ míní Rehn.

Mezi členy EU, kteří si zatím ponechali svoje domácí měny, patří kromě Litvy ještě Velká Británie, Dánsko, Švédsko, Česko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko. Z uvedených zemí si dosud stanovilo datum přijetí eura jen Rumunsko, a to rok 2019. V České republice se v poslední době nejčastěji mluvilo o roku 2020 – vyslovila se pro něj vláda, prezident i část opozice (čtěte víc).

Eurokomisař Rehn podotkl, že stanovení závazného data je prospěšné mimo jiné i proto, že může popohnat zavádění důležitých hospodářských reforem.

Euro bylo však v posledních letech spojováno s ekonomickými potížemi některých států – zejména zemí tzv. jižního křídla (Portugalsko, Španělsko, Řecko, Itálie) a Irska. Krize vznikla v důsledku toho, že přijetí eura výrazně zlevnilo úvěry, což vedlo k obřímu zadlužování státního i soukromého sektoru. Neměnný kurz pak přispěl ke ztrátě konkurenceschopnosti těchto ekonomik vůči Německu a dalším zemím západní Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 7 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...