Brusel - Na další finanční injekci Řecku se budou i tentokrát podílet jen země eurozóny a Mezinárodní měnový fond. Česká republika a další země, které evropskou jednotnou měnou neplatí, se podílet nebudou. Na rozvržení pomoci se dohodli představitelé na summitu Evropské unie v Bruselu. Příslib pomoci Řecku vrátil optimismus na finanční trhy. Rostou akciové indexy a posiluje také euro.
Lídři eurozóny ve čtvrtek vyzvali Řecko k přijetí dalších úsporných opatření, jimiž podmiňují novou finanční pomoc. V jedné z méně nápadných pasáží přitom uvádí, že podílet se bude jen eurozóna a MMF. „Ze závěrečné deklarace summitu vyplývá, že na další pomoci Řecku by se měly podílet pouze státy eurozóny a MMF,“ potvrdila bruselská zpravodajka ČT Eva Hrnčířová.
Ještě před konečným rozhodnutím se spekulovalo, že nový záchranný program pro Řecko, jehož hodnota měla přesáhnout 100 miliard eur, využije i peníze z takzvaného evropského mechanismu finanční stability (EFSM), do nějž spadá i ČR. Prostřednictvím EFSM se již Češi podílejí na záchraně Irska a Portugalska, v případě Řecka však existuje daleko větší riziko, že by země nemusela dostát svým závazkům a nesplatila by poskytnuté úvěry.
V případě, že by Řecko dostalo peníze z EFSM, pro Česko by to znamenalo, že by převzalo záruky za zhruba 3,5 miliardy korun. Pokud by je řecká vláda během následujících let nesplatila, Češi by je museli zaplatit ze státní pokladny do společného rozpočtu sedmadvacítky.
Eva Hrnčířová, zpravodajka ČT
„Je to určitě úspěch Česka i Velké Británie. Paradoxní na tom je, že se Česká republika tímto úspěchem zatím nepochlubila… Zatímco britská média už od rána píší o úspěchu Davida Camerona.“
Odpoledne pak Nečas prohlásil, že rozhodnutí summitu o nové pomoci Řecku je úspěchem pro české daňové poplatníky.
Petr Nečas: „To, že o tom mluvili hlasitěji Britové, na to bych odpověděl výrokem jednoho holandského politika, který řekl někdy tuším v roce 1912, když se ho ptali, proč nemá tak tvrdé výroky, jako mají jeho britští protějšci: 'Až budeme mít tolik bitevních lodí jako Velká Británie, tak můžeme mít stejnou rétoriku'.“
Záruky Řecku Češi nemusí platit díky intervenci Nečase a Camerona
Česko proti variantě financování z EFSM dlouhodobě vystupovalo, a to spolu s Británií. Britský premiér David Cameron se ve čtvrtek při krátké návštěvě Prahy s českým premiérem Petrem Nečasem vyslovili právě proti možnosti, že by se na pomoci Řecku měly podílet i země mimo eurozónu. Dosud totiž Řecku pomáhala právě jen eurozóna spolu s MMF. Loni tak Řekům slíbila pomoc 110 miliard eur, která ale nebude stačit zemi na pokraji bankrotu.
Rozhodující bude pro Řecko následující týden, kdy bude tamní parlament hlasovat o dodatečných úsporách. „Pokud neprojdou, je to faktický konec jakýchkoliv záchranných prací a Řecko by skutečně vyhlásilo bankrot již příští měsíc,“ říká ekonom Jan Bureš z Poštovní spořitelny. Řecký premiér Jorgos Papandreu očekává, že návrh úsporných opatření parlament schválí.
Jan Bureš, Poštovní spořitelna
„Souhlasím s tím, že řecký problém skončí bankrotem, nebo řízenou restrukturalizací. Dluhy jsou příliš velké na to, aby se daly splatit.“
Ovšem ani v případě, že úspory projdou, nemá ještě Řecko vyhráno. V kase mu v tuto chvíli chybí peníze na příští rok a země bude potřebovat dojednat navýšení současného záchranného balíku a pravděpodobně i protažení pomoci do budoucna.
Řecká vláda sestavila plán škrtů ve výši 12 miliard eur. Unie a Mezinárodní měnový fond jsou pak Řecku připraveny poskytnout poslední díl stávající půjčky a spustit i druhou vlnu pomoci v podobě sto deseti miliard eur. „Je na čase, aby si Řecko pomohlo samo, aby vůbec pomoc Evropy měla nějaký efekt,“ zdůraznil evropský komisař pro hospodářské a finanční záležitosti Olli Rehn.
Evropští i američtí zástupci komentovali výhled na řeckou situaci s opatrným optimismem. „Pokud by hrozilo reálné finanční selhání, jsem připravený na to upozornit evropský i světový finanční systém a evropskou politickou sféru,“uvedl šéf americké centrální banky Ben Bernanke.
Do pomoci Řecku se zapojí francouzské banky
Francouzské banky a pojišťovny se zapojí do pomoci Řecku a přistoupí na prodloužení splatnosti řeckých dluhopisů, jak dnes po skončení unijního summitu zdůranil francouzský prezident Nicolas Sarkozy: „Měli jsme řadu setkání se zástupci bank a pojišťoven. Není tam žádný problém.“
Na zapojení soukromého sektoru do další pomoci krachujícímu Řecku „tlačí“ od počátku Německo a prakticky se na něm na dvoudenním summitu dohodli i lídři EU. Upozorňují však, že zapojení investorů bude dobrovolné, nikoliv povinné.
Na rozdíl od svého francouzského kolegy se německá kancléřka Angela Merkelová odmítla k případné účasti německých bank a pojišťoven na záchraně Řecka vyjádřit. „Současný stav jednání bych nerada komentovala. Myslím, že je nejdůležitější nejdřív jednat, a teprve poté sdělovat výsledky,“ dodala.
Nečas: Pozor na přesun rizikových dluhopisů do Česka
Podle Nečase je však třeba sledovat, aby kvůli zapojení zahraničních bank a řešení současné krize nedocházelo k přesunu rizikových dluhopisů z cizích „matek“ na české banky: „My musíme vycházet z toho, že 95 procent bankovního trhu v České republice je vytvářeno českými bankami, které jsou dcerami svých zahraničních matek. To propojení je tady obrovské.“
Podle něj proto ČNB bedlivě monitoruje, aby nějaká zahraniční banka nerestrukturalizovala portfolio svých dluhopisů tak, že si kvůli domácímu bankovnímu sektoru bude vylepšovat bilanci převodem některých rizikových dluhopisů do české pobočky. V souvislosti s držením řeckých dluhopisů jsou zmiňovány například francouzská banka Société Générale, vlastnící v ČR Komerční banku, či belgická KBC, která v ČR ovládá ČSOB.
