Mražené maso ve státních skladech určené pro krizové situace by mohla částečně nahradit živá zvířata. V rezervách by se mohla objevit už v roce 2017. Ve skladech by se mělo zároveň objevit více českých potravin, například namísto dovážené čočky a sójových bobů český hrách nebo fazole. To jsou některé z nových záměrů Správy státních hmotných rezerv, jak uvedl jejich předseda Pavel Švagr. Proti myšlence se však staví ministr zemědělství Marian Jurečka, který se obává situace, kdy by zvířata uhynula. Agrární analytik Petr Havel potom klade otázku, zda je vůbec nutné strategické zásoby potravin držet.
Ekonomičnost. To je hlavní důvod, proč Správa hmotných rezerv uvažuje o výměně mraženého masa za živá zvířata. Nyní například platí správa za dodávku, skladování a ochraňování 500 tun mraženého masa 46,4 milionu korun za tři roky a chov živých zvířat by mohl tyto náklady snížit. „Toto množství mraženého masa odpovídá asi 1500 až 2000 kusů živých zvířat,“ upřesnil prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman.
V příštím roce by se tak mohl uskutečnit pilotní projekt, který by zahrnul 1500 kusů skotu. Správa by na něm spolupracovala s Agrární komorou ČR. Nákladné je podle Švagra především zamrazení a následné rozmrazení masa. To by u stáda odpadlo. Zásoby by se navíc nemusely pravidelně obměňovat. „Pokud budou v blízkosti stáda jatka a takováto porážka dostane maximální přednost, může se maso v době krize dostat ke spotřebitelům do čtyř dnů,“ dodal Toman.
- "Máme představu, že z celkových masových rezerv bychom třetinu mohli mít v živém stádu, třetinu v trvanlivých výrobcích uzenářského typu a třetinu v mraženém mase. Je to tedy významná změna konceptu," uvedl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr.
Podle Švagra by šlo o menší stáda dobytka roztroušená po celé republice. On sám by upřednostnil variantu, podle které by si stát pouze pronajímal od farmářů stáda, místo aby je sám vlastnil.
- "Budeme se asi Správy také ptát, zda neuvažuje o dalších živých zásobách, například prasat či kuřat. Jsme připraveni spolupracovat," říká prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman.
Debata, zda by se nedalo v živém skladovat i kuřecí či vepřové maso, je však zatím podle Švagra předčasná. Živé stádo používají podle něj jako státní rezervu například Slovinci.
Ministr je proti, analytik zpochybňuje význam zásob
Nadšení šéfů správy hmotných rezerv a Agrární komory však mírní postoj ministra zemědělství. Marianu Jurečkovi se myšlenka na omezení mražených zásob ve prospěch chovu živého dobytka nelíbí, nepovažuje to za systémově správné. „Může dojít k nějaké situaci, například epidemii, zvířata můžou uhynout nebo se může stát cokoliv ze zásahu vyšší moci a v tu chvíli nebudeme mít žádnou strategickou zásobu,“ varoval.
Agrární analytik Petr Havel považuje pojem potravinové bezpečnosti v dnešní době za trošku nadsazený. „Stávající, nebo případně i trošku navýšené zásoby nedokážou uživit všechny obyvatele, kdyby se něco stalo. Je to zásoba jen na několik dní,“ říká. A je tedy podle něho otázka, zda strategické zásoby potravin vůbec držet. „Je to něco, co je nákladné, a dnes, když je navíc Česko součástí i dalších celků, jako je EU či NATO, a má i svou vlastní produkci, tak není v situaci, že by nás chtěl někdo vyhladovět,“ dodává Havel. Zároveň však souhlasí, že projekt živého stáda namísto mraženého masa je rozhodně ekonomičtější a logičtější.
Správa zároveň hodlá nyní upravit způsob zadávání zakázek. Už nechce uzavírat s dodavateli smlouvy na dobu neurčitou, ale ráda by širší spektrum dodavatelských firem se smlouvami na dobu určitou v délce trvání tří až čtyř let. „Potravinová bezpečnost je jednou z prioritních oblastí a my jako Správa máme od vlády historicky stanovené určité limity a pravda je, že v tuto chvíli je neplním. To je důvod, proč v tomto roce, a předpokládám, že i v příštím, vypisujeme v této oblasti širší spektrum zakázek,“ říká Švagr s tím, že to je příležitost pro české dodavatele. "A po zkušenostech s firmou Viktoriagruppe je evidentní, že skladování chceme mít na území České republiky," dodává.
