České vinařské závody a Vinium nedoložily původ hroznů, víno musí stáhnout

Brno - Firmy České vinařské závody a Vinium Velké Pavlovice čelí obvinění z podvodů při vykazování původu hroznů, které odhalila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Nyní budou muset firmy stáhnout z oběhu vína, která vyrobily z více než 1 000 tun hroznů. Se společnostmi České vinařské závody a Vinium budou na základě výsledků kontrol zahájena správní řízení.

Při kontrolách se inspektoři zaměřili zejména na dohledatelnost původu nakoupených hroznů zpracovaných na jakostní odrůdová vína, která jsou deklarována jako tuzemská. „Inspektory SZPI bylo odhaleno celkem 1 070 480 kilogramů hroznů neznámého původu,“ uvedla Petra Hoferková z oddělení komunikace SZPI. Jednalo se o odrůdy Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Müller Thurgau, Tramín červený, Muškát Moravský a Modrý Portugal. U těchto hroznů nebyly společnosti České vinařské závody a Vinium schopny průkazně doložit jejich původ.

Tyto hrozny vykoupila společnost Vinium z Velkých Pavlovic na Břeclavsku od tří různých společností, které hrozny nakupovaly od jiných překupníků. Hrozny a produkty z nich vyrobené (rmuty, mošty a mladá vína) pak firma prodávala společnosti České vinařské závody a. s. Obě společnosti pak vína z těchto hroznů uváděly do oběhu jako jakostní odrůdová vína tuzemského původu.

Společnost Vinium si neověřila, zda dodávané hrozny pocházejí od pěstitele deklarovaného na obchodních dokladech nebo výkupních lístcích, ani zda je možné, aby mohly být hrozny od pěstitele vzhledem k rozloze jeho vinice v daném objemu dodány. Kontrolou u vinařů, kteří byli na fakturách uvedeni jako pěstitelé hroznů, bylo zjištěno, že své hrozny použili pro vlastní potřebu nebo je prodali zcela jiným společnostem. „O skutečném původu vykoupených hroznů lze tedy jen spekulovat, není vyloučeno, že pocházejí ze zahraničí,“ dodala Hoferková.

Nyní musí obě firmy doložit, jaké šarže vín z uvedených hroznů neznámého původu vyrobily. Všechna tato vína budou následně zakázána a bude nařízeno jejich stažení z trhu. Prozatím byl zákaz uvádění do oběhu uložen na téměř 145 tisíc litrů vína, toto číslo však není konečné. Z milionu kilogramů hroznů lze totiž vyrobit 700 tisíc až 750 tisíc litrů vína.

Se společnostmi České vinařské závody a Vinium budou na základě výsledků kontrol zahájena správní řízení. Stejně zaměřené hloubkové kontroly budou probíhat také u jiných výrobců vína a jejich dodavatelů hroznů. Uvedené praktiky považuje inspekce za závažné poškození nejen spotřebitelů, ale i poctivých tuzemských vinařů a vinohradníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 15 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...