Vídeň - Nové členské země dosáhnou průměrné hospodářské úrovně EU mnohem později, než se původně předpokládalo. Nedá se také očekávat, že by se na ni Česko v příští dekádě dostalo. Proces vyrovnávání zbrzdila krize, kvůli níž mnohé státy ztratily několik let. Ve Vídni to řekl zástupce ředitele Vídeňského institutu pro mezinárodní srovnání (WIIW) Peter Havlik.
Podle prognózy WIIW v roce 2020 žádná z deseti nových středo- a východoevropských zemí na průměr hrubého domácího produktu na hlavu v sedmadvacítce nedosáhne. Proces vyrovnávání hospodářské úrovně se v průběhu krize v některých státech zastavil a v budoucnu se zpomalí. Havlik uvedl, že to platí třeba právě pro Česko, Slovensko či Maďarsko. „Je to důsledek toho, že dopady krize tu byly silnější než třeba v Rakousku nebo Německu,“ uvedl. Jiné státy krize dokonce srazila o pár roků zpátky. Podle Havlika je to „extrémní“ třeba v pobaltských zemích, které ve vyrovnávání úrovně „ztratily několik let“.
Jen Slovinci se EU přiblíží - za 10 let
Podle scénáře WIIW, který počítá se zpomalením ekonomického růstu na polovinu ve srovnání s obdobím před krizí, by se za deset let mohlo k průměrné hospodářské úrovni EU přibližovat jen Slovinsko. Česko by mohlo dosahovat téměř 90 procent průměru, Slovensko jen o málo méně. Estonsko by se blížilo k 80 procentům, Maďarsko a Polsko k 70 procentům. Rumunsko a Bulharsko by se pohybovaly kolem poloviny průměrného unijního HDP na hlavu. Jak bude situace ale ve skutečnosti vypadat, bude záviset na politických rozhodnutích a přijatých opatřeních v jednotlivých státech.
Peter Havlik, zástupce ředitele Vídeňského institutu pro mezinárodní srovnání:
„Všeobecně se očekává, že i v budoucích bude letech hospodářský růst pomalejší než před krizí, tedy před rokem 2008. To znamená, že proces vyrovnávání se velmi pravděpodobně zpomalí. Z tohoto hlediska se v příští dekádě nedá očekávat, že země jako Česká republika by dosáhly průměrné úrovně zemí EU.“
Země střední a východní Evropy se ale z krize zotavují rychleji, než se původně předpokládalo. Podle WIIW by v desítce nových členských států EU mělo HDP letos v průměru růst o 1,4 procenta. Ještě v létě se přitom očekával růst o 1,2 procenta. V příštím roce by se český HDP měl zvednout o 2,5 procenta a v roce 2012 pak o 3,5 procenta, odhaduje WIIW. Citelnější přírůstky může očekávat Slovensko. Letos i v příštím roce by měly činit čtyři procenta, za dva roky pět procent.
Pokud by krize nenastala a vývoj by pokračoval jako před ní, na průměr sedmadvacítky by do roku 2020 dosáhlo Slovinsko a Slovensko. Česku by ani deset příštích let nestačilo a skončilo by podle prognóz WIIW několik procent pod průměrnou hranicí HDP na hlavu. K 80 procentům průměru EU by se blížilo Lotyšsko a Polsko. Maďarsko by se dostalo zhruba na 70 procent, Rumunsko na 60 a Bulharsko by překročilo polovinu průměru. Přibližně na 70 procentech by bylo Chorvatsko, které o vstup do unie usiluje.
