České firmy tráví daňovými povinnostmi 23 dní z roku

Praha – Podle studie Světové banky a firmy PricewaterhouseCoopers tuzemské podniky vyplňováním daňových přiznání a plněním všech daňových předpisů stráví 557 hodin ročně. Oproti loňskému roku se tato doba zkrátila o 53 hodin. Česká republika si tak pomohla o čtyři místa a obsadila 167. příčku. Náš daňový systém však patří k časově nejnáročnějším. Ze 183 sledovaných zemí jsou na tom nejlépe firmy na Maledivách, na druhém konci spektra se nachází Brazílie.

Zaplatit daně je v Česku opět těžší

V celkovém kritériu, které hodnotí, jak snadno lze zaplatit daně, si však Česko pohoršilo a skončilo na 128. místě. Země je přitom podle studie jedním ze států, které placení daní usnadnily. Náročnost na čas může podle studie souviset i s počtem daňových plateb, které musejí firmy každoročně provést. Ovšem například ČR se v počtu daňových plateb umístila na 40. místě s 12 platbami ročně.

Partner v oddělení daňových a právních služeb PricewaterhouseCoopers ČR Peter Chrenko:

„Ministerstvo financí udělalo za posledních pět let obrovský kus práce na zjednodušení českého daňového systému. Srovnáme-li daňovou náročnost našeho systému se situací před pěti lety, ubyly firmám více než dva měsíce práce, kterou musely věnovat daňovým povinnostem. Věřím, že další zjednodušení přinese nový daňový řád a vznik jednotného inkasního místa.“

Průměrně společnosti platí více než devět různých daní, utratí za ně téměř polovinu zisku a řešením svých daňových záležitostí stráví sedm týdnů. Daň z příjmu právnických osob přitom tvoří jen 38 procent celkové daňové zátěže, 25 procent času potřebného ke splnění daňových povinností a 12 procent plateb.

Nejmenší procento zisku zaplatí firmy z Východního Timoru

V celkovém daňovém zatížení měřeném objemem všech daní a příspěvků jako procenta ze zisku firem má podle studie Česká republika 132. pozici s 48,8 procenta. Celosvětovou jedničkou je pak s poměrem přibližně 0,2 procenta Východní Timor následovaný tichomořskou republikou Vanuatu s 8,4 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 29 mminutami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánovčera v 19:43

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
včera v 17:47

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12
Načítání...