Česká pošta zůstane státním podnikem, rozhodla vláda a stopla transformaci

Praha - Proces transformace České pošty ze státního podniku na akciovou společnost zastavila vláda. Podnik tím má dostat volnost pro nakládání s majetkem, bude moci například prodávat zbytný majetek a získané peníze investovat. Ještě koncem října se proti záměru stavěl vedle pravicové opozice také ministr financí Andrej Babiš (ANO), po jednání s ředitelem pošty ale názor změnil.

„Vláda dnešním rozhodnutím udělala ve věci České pošty významný krok k tomu, aby nedocházelo k rušení poboček, k propouštění zaměstnanců a k tomu, aby pošta dál garantovala občanům své služby,“ uvedl ministerský předseda Bohuslav Sobotka v prohlášení. Podle něj rozhodnutí umožní ekonomicky, personálně i systémově podnik stabilizovat.

O zastavení transformace měla vláda rozhodovat už v září. Návrh ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) ale tehdy narazil právě u správce státní kasy. Tomu se nelíbilo, že by pošta měla dostávat dotace z rozpočtu. Babiš se minulý týden sešel s generálním ředitelem pošty Martinem Elkánem a slíbil, že zastavení přeměny na akciovou společnost nebude bránit. Vyžádal si ale seznam nájemních smluv s třetími osobami, seznam, kde pošta pronajímá majetky, a seznam nepotřebného majetku k prodeji. „Vyžádané podklady by měl ministr financí od pošty získat prostřednictvím ministerstva vnitra do příštího týdne,“ řekla dnes mluvčí pošty Marta Selicharová.

Nahrávám video
Vláda ruší druhý důchodový pilíř
Zdroj: ČT24

Podle Elkána dnešním vládním rozhodnutím končí období nejistoty. Podnik zároveň ušetří na nákladech, které by potřeboval na dokončení transformace a další výdaje související s novou právní formou. „Toto rozhodnutí chápeme jako jasný signál státu, že s Českou poštou počítá jako se strategickým podnikem, který má i v budoucnu zajišťovat úkoly jak veřejného, tak komerčního zájmu. Česká pošta získala dnešním krokem potřebnou stabilizaci a jistotu. Z našeho pohledu se jedná o správné rozhodnutí, které je důležité pro další růst a rozvoj společnosti, stejně tak pro potřebné investice,“ uvedl ve svém vyjádření. 

  • „Vedení pošty získalo klid na práci, teď je třeba, aby podnik aktivně hledal nové výzvy a díky nim získal potřebné finance na provoz. Je také třeba investovat do zaměstnanců pošty“ uvedl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) a dodal, že by chtěl, aby v budoucnu stát přispíval poště na provoz některých služeb, které od ní vyžaduje.

Usnesení o přeměně pošty na akciovou společnost ve stoprocentním vlastnictví státu přijala vláda Mirka Topolánka v polovině roku 2007. Transformace měla být součástí přeměny z provozního uspořádání podniku na obchodní společnost. 

Stabilizaci pošty má pomoci změna poštovního zákona, která by měla do podniku přivést peníze například za udržení poboček. Chovanec již dříve řekl, že na provozu sítě poboček podnik tratí 2,4 miliardy korun ročně. Pošta již pro ČTÚ vyčíslila ztrátu z poskytování tzv. univerzální služby na téměř 1,8 miliardy korun, další stovky milionů by mohla dostat od státu jako příspěvek na zachování ztrátových poboček.

Výnosy z doručování listovních zásilek klesají a podnik hledá nové obchodní příležitosti. Zvažuje například doručování volně prodejných léků nebo vytvoření virtuálního operátora. Mohla by také požádat o bankovní licenci a poskytovat bankovní služby sama místo nynější ČSOB. Státní podnik Česká pošta provozuje téměř 3 300 poboček.

Vláda schválila také převod 7,3 miliardy ze zisků státního podniku Lesy České republiky (LČR) a národního podniku Budějovický Budvar do státního rozpočtu. LČR podle návrhu poskytnou státu 6,5 miliardy korun, jihočeský pivovar 800 milionů Kč. Loni stát čerpal z LČR šest miliard korun. Novela zákona, kterou loni v červenci podepsal prezident Miloš Zeman, umožňuje státu čerpat peníze státních firem do svého rozpočtu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky za zhruba 32,4 miliardy korun. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy korun.
před 9 mminutami

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP.
před 1 hhodinou

Akciové trhy po odmítnutí Trumpových cel soudem posílily, dolar klesl

Na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, kterým označil plošná cla zavedená administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa za nezákonná, reagovaly v pátek pozdě odpoledne akciové trhy lehkým růstem, oproti tomu klesla hodnota dolaru, informuje agentura Reuters. Evropská unie ústy mluvčího Evropské komise uvedla, že analyzuje dopad rozhodnutí a že spolu s Velkou Británií či Německem zůstává v kontaktu s americkou vládou. Sám Trump označil rozhodnutí soudu za ostudu a uvedl, že má „záložní plán“.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Chorvatsko odmítlo žádost Maďarska a Slovenska o dodávky ruské ropy

Chorvatsko nepovolí přepravu ruské ropy do Maďarska a na Slovensko prostřednictvím ropovodu chorvatské společnosti Janaf. Záhřeb je připraven oběma zemím pomoct, ale ne dodávkami ruské ropy. Ve čtvrtek to podle webu SEEbiz.eu uvedl chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar. Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba, který vede z Ruska přes Ukrajinu, jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Maďarsko kvůli pozastavení dodávek uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Slovensko zavádí stav ropné nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoZimní olympiáda „spolkla“ miliardy eur, zisková bude nejspíš minimálně

Náklady na přípravu letošních zimních Her v Itálii se vyšplhaly na 5,3 miliardy eur (asi 128 miliard korun). Pětatřicet procent sumy uhradí sponzoři, necelých třicet procent příjmy ze vstupného. Vlnu kritiky vyvolaly nejen výdaje na infrastrukturu, ale také zásahy do přírody v Alpách – v Cortině padl za oběť nové bobové dráze modřínový les. Hry na druhé straně zaznamenaly velký divácký úspěch. Z téměř 1,5 milionu vstupenek se ještě před startem Her prodalo sedmdesát procent. Slavnostní zahájení vidělo jen v USA 21,5 milionu lidí, o pětatřicet procent více než předchozí olympiádu. Podle odborníků se investice vložené do Her v příštích letech vrátí, ale olympiáda nebude výrazně zisková. Minimální vliv na ekonomiku potvrzují i čísla z posledních letních Her v Paříži – HDP po nich stoupl jen o sedm setin procentního bodu.
před 15 hhodinami

VideoV nových přístrojích budou povolené jen vyměnitelné baterie

Od příštího roku už nebude nutné kupovat si kvůli slábnoucí baterii nové mobilní telefony nebo sluchátka. Přístroje nově uvedené na trh po 18. únoru 2027 budou muset uživateli poskytovat možnost, aby si akumulátor sám vyměnil. Cílem nového evropského nařízení je prodloužit životnost techniky. Na dostupnost nebo ceny by změna neměla mít vliv. U některých zařízení ale bude i tak při výměně nutná pomoc odborníka.
před 15 hhodinami

Vláda představila hospodářskou strategii. Opozice ji vítá, upozorňuje na finance

Vláda provede kroky k plnému ovládnutí energetické skupiny ČEZ, řekl při prezentaci hospodářské strategie kabinetu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Stát by měl vykoupit akcie od minoritních akcionářů, konkrétní opatření ministr nespecifikoval. Už dříve ale připustil, že přípravné kroky vláda zahájí ještě letos. Premiér Andrej Babiš (ANO) při představení hospodářské strategie řekl, že považuje za hlavní úkol vlády vybojovat v Evropské unii změny emisních povolenek. Podle opozice jde strategie správným směrem, ale problémy vidí v jejím naplňování či finančním krytí.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Příjmy VZP za ukrajinské uprchlíky byly o 5,3 miliardy vyšší než náklady na péči

Příjmy Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) za pojištěné ukrajinské uprchlíky byly loni o 5,34 miliardy korun vyšší než náklady, které vynaložila na jejich zdravotní péči. Informaci poskytla mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová. Od začátku ruské války na Ukrajině do konce září loňského roku byly příjmy celého zdravotnického systému za pojištění uprchlíků 26,2 miliardy korun, výdaje třináct miliard. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) proto navrhl peníze od VZP, která jich registrovala většinu, přerozdělit ostatním pojišťovnám.
před 22 hhodinami
Načítání...