Česká pošta zůstane státním podnikem, rozhodla vláda a stopla transformaci

Praha - Proces transformace České pošty ze státního podniku na akciovou společnost zastavila vláda. Podnik tím má dostat volnost pro nakládání s majetkem, bude moci například prodávat zbytný majetek a získané peníze investovat. Ještě koncem října se proti záměru stavěl vedle pravicové opozice také ministr financí Andrej Babiš (ANO), po jednání s ředitelem pošty ale názor změnil.

„Vláda dnešním rozhodnutím udělala ve věci České pošty významný krok k tomu, aby nedocházelo k rušení poboček, k propouštění zaměstnanců a k tomu, aby pošta dál garantovala občanům své služby,“ uvedl ministerský předseda Bohuslav Sobotka v prohlášení. Podle něj rozhodnutí umožní ekonomicky, personálně i systémově podnik stabilizovat.

O zastavení transformace měla vláda rozhodovat už v září. Návrh ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) ale tehdy narazil právě u správce státní kasy. Tomu se nelíbilo, že by pošta měla dostávat dotace z rozpočtu. Babiš se minulý týden sešel s generálním ředitelem pošty Martinem Elkánem a slíbil, že zastavení přeměny na akciovou společnost nebude bránit. Vyžádal si ale seznam nájemních smluv s třetími osobami, seznam, kde pošta pronajímá majetky, a seznam nepotřebného majetku k prodeji. „Vyžádané podklady by měl ministr financí od pošty získat prostřednictvím ministerstva vnitra do příštího týdne,“ řekla dnes mluvčí pošty Marta Selicharová.

18 minut
Vláda ruší druhý důchodový pilíř
Zdroj: ČT24

Podle Elkána dnešním vládním rozhodnutím končí období nejistoty. Podnik zároveň ušetří na nákladech, které by potřeboval na dokončení transformace a další výdaje související s novou právní formou. „Toto rozhodnutí chápeme jako jasný signál státu, že s Českou poštou počítá jako se strategickým podnikem, který má i v budoucnu zajišťovat úkoly jak veřejného, tak komerčního zájmu. Česká pošta získala dnešním krokem potřebnou stabilizaci a jistotu. Z našeho pohledu se jedná o správné rozhodnutí, které je důležité pro další růst a rozvoj společnosti, stejně tak pro potřebné investice,“ uvedl ve svém vyjádření. 

  • „Vedení pošty získalo klid na práci, teď je třeba, aby podnik aktivně hledal nové výzvy a díky nim získal potřebné finance na provoz. Je také třeba investovat do zaměstnanců pošty“ uvedl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) a dodal, že by chtěl, aby v budoucnu stát přispíval poště na provoz některých služeb, které od ní vyžaduje.

Usnesení o přeměně pošty na akciovou společnost ve stoprocentním vlastnictví státu přijala vláda Mirka Topolánka v polovině roku 2007. Transformace měla být součástí přeměny z provozního uspořádání podniku na obchodní společnost. 

Stabilizaci pošty má pomoci změna poštovního zákona, která by měla do podniku přivést peníze například za udržení poboček. Chovanec již dříve řekl, že na provozu sítě poboček podnik tratí 2,4 miliardy korun ročně. Pošta již pro ČTÚ vyčíslila ztrátu z poskytování tzv. univerzální služby na téměř 1,8 miliardy korun, další stovky milionů by mohla dostat od státu jako příspěvek na zachování ztrátových poboček.

Výnosy z doručování listovních zásilek klesají a podnik hledá nové obchodní příležitosti. Zvažuje například doručování volně prodejných léků nebo vytvoření virtuálního operátora. Mohla by také požádat o bankovní licenci a poskytovat bankovní služby sama místo nynější ČSOB. Státní podnik Česká pošta provozuje téměř 3 300 poboček.

Vláda schválila také převod 7,3 miliardy ze zisků státního podniku Lesy České republiky (LČR) a národního podniku Budějovický Budvar do státního rozpočtu. LČR podle návrhu poskytnou státu 6,5 miliardy korun, jihočeský pivovar 800 milionů Kč. Loni stát čerpal z LČR šest miliard korun. Novela zákona, kterou loni v červenci podepsal prezident Miloš Zeman, umožňuje státu čerpat peníze státních firem do svého rozpočtu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 21 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 21 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...