Česká pošta zůstane státním podnikem, rozhodla vláda a stopla transformaci

Praha - Proces transformace České pošty ze státního podniku na akciovou společnost zastavila vláda. Podnik tím má dostat volnost pro nakládání s majetkem, bude moci například prodávat zbytný majetek a získané peníze investovat. Ještě koncem října se proti záměru stavěl vedle pravicové opozice také ministr financí Andrej Babiš (ANO), po jednání s ředitelem pošty ale názor změnil.

„Vláda dnešním rozhodnutím udělala ve věci České pošty významný krok k tomu, aby nedocházelo k rušení poboček, k propouštění zaměstnanců a k tomu, aby pošta dál garantovala občanům své služby,“ uvedl ministerský předseda Bohuslav Sobotka v prohlášení. Podle něj rozhodnutí umožní ekonomicky, personálně i systémově podnik stabilizovat.

O zastavení transformace měla vláda rozhodovat už v září. Návrh ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) ale tehdy narazil právě u správce státní kasy. Tomu se nelíbilo, že by pošta měla dostávat dotace z rozpočtu. Babiš se minulý týden sešel s generálním ředitelem pošty Martinem Elkánem a slíbil, že zastavení přeměny na akciovou společnost nebude bránit. Vyžádal si ale seznam nájemních smluv s třetími osobami, seznam, kde pošta pronajímá majetky, a seznam nepotřebného majetku k prodeji. „Vyžádané podklady by měl ministr financí od pošty získat prostřednictvím ministerstva vnitra do příštího týdne,“ řekla dnes mluvčí pošty Marta Selicharová.

Nahrávám video
Vláda ruší druhý důchodový pilíř
Zdroj: ČT24

Podle Elkána dnešním vládním rozhodnutím končí období nejistoty. Podnik zároveň ušetří na nákladech, které by potřeboval na dokončení transformace a další výdaje související s novou právní formou. „Toto rozhodnutí chápeme jako jasný signál státu, že s Českou poštou počítá jako se strategickým podnikem, který má i v budoucnu zajišťovat úkoly jak veřejného, tak komerčního zájmu. Česká pošta získala dnešním krokem potřebnou stabilizaci a jistotu. Z našeho pohledu se jedná o správné rozhodnutí, které je důležité pro další růst a rozvoj společnosti, stejně tak pro potřebné investice,“ uvedl ve svém vyjádření. 

  • „Vedení pošty získalo klid na práci, teď je třeba, aby podnik aktivně hledal nové výzvy a díky nim získal potřebné finance na provoz. Je také třeba investovat do zaměstnanců pošty“ uvedl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) a dodal, že by chtěl, aby v budoucnu stát přispíval poště na provoz některých služeb, které od ní vyžaduje.

Usnesení o přeměně pošty na akciovou společnost ve stoprocentním vlastnictví státu přijala vláda Mirka Topolánka v polovině roku 2007. Transformace měla být součástí přeměny z provozního uspořádání podniku na obchodní společnost. 

Stabilizaci pošty má pomoci změna poštovního zákona, která by měla do podniku přivést peníze například za udržení poboček. Chovanec již dříve řekl, že na provozu sítě poboček podnik tratí 2,4 miliardy korun ročně. Pošta již pro ČTÚ vyčíslila ztrátu z poskytování tzv. univerzální služby na téměř 1,8 miliardy korun, další stovky milionů by mohla dostat od státu jako příspěvek na zachování ztrátových poboček.

Výnosy z doručování listovních zásilek klesají a podnik hledá nové obchodní příležitosti. Zvažuje například doručování volně prodejných léků nebo vytvoření virtuálního operátora. Mohla by také požádat o bankovní licenci a poskytovat bankovní služby sama místo nynější ČSOB. Státní podnik Česká pošta provozuje téměř 3 300 poboček.

Vláda schválila také převod 7,3 miliardy ze zisků státního podniku Lesy České republiky (LČR) a národního podniku Budějovický Budvar do státního rozpočtu. LČR podle návrhu poskytnou státu 6,5 miliardy korun, jihočeský pivovar 800 milionů Kč. Loni stát čerpal z LČR šest miliard korun. Novela zákona, kterou loni v červenci podepsal prezident Miloš Zeman, umožňuje státu čerpat peníze státních firem do svého rozpočtu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 16 hhodinami

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 17 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 23 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
včera v 06:00

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
včera v 05:01

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
2. 4. 2026
Načítání...