Česká pošta: Představa ČTÚ o rušení poboček je příliš radikální

Praha – „Představa ČTÚ je příliš radikální,“ tak hodnotí chystanou vyhlášku Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) mluvčí České pošty Ivo Mravinac. Chystaná vyhláška ČTÚ navrhuje, aby pošta v liberalizovaném prostředí měla pobočku v každé obci nad 2 500 obyvatel. To by podle propočtu podniku znamenalo potřebu 1 200 poboček, tedy zhruba třetinu současného stavu. Pošta návrh považuje za příliš radikální a pobočky hromadně rušit nehodlá.

Podle ČTÚ geografické a demografické požadavky na umístění pošt jsou stanoveny jako minimální požadavky na dostupnost poštovních služeb, tedy požadavky na základní strukturu poštovní sítě. To však v žádném případě neznamená, že by tímto byla Česká pošta omezována v provozování dalších poboček. Mluvčí František Malina dodal, že rozhodnutí o celkovém počtu poboček bude stále výhradně v kompetenci České pošty. V současnosti platné požadavky státu na síť České pošty o minimální velikosti obce nehovoří, pouze o vzdálenosti z každého místa sídelního celku v případě, že není k dispozici veřejná doprava.

Ivo Mravinac, mluvčí České pošty

„V dohledné době nelze očekávat nějaké plošné zeštíhlování naší pobočkové sítě, kterou považujeme za svou konkurenční výhodu.“

Část poslanců při projednávání novely poštovního zákona požadovala, aby obsahovala ustanovení, že držitel poštovní licence musí provozovat nejméně 3 400 poboček. K tomu měl ČTÚ připomínku, že by pouze stanovení počtu podnik nenutilo provozovat pošty rozmístěné po celém území a nemuselo by nutně odrážet objektivní potřeby vyjádřené zpravidla poptávkou. Stanovení takového počtu by současně proti smyslu implementované směrnice nemuselo představovat pouze efektivně vynaložené náklady na zajištění dostupnosti a mohlo by naopak prakticky znemožnit působení jakýchkoli pobídek k nákladové efektivnosti. Minimální počet pošt nakonec v zákoně stanovený není.

Podle zákulisních informací by omezený minimální počet pošt mohl pro poštu znamenat nižší nárok na úhradu ztráty v rámci poskytování univerzální služby z chystaného fondu, do kterého mají přispívat všechny subjekty na trhu.   

Pošta se letos po dohodě se Svazem měst a obcí chystá uzavřít téměř 60 ztrátových poboček a v postižených obcích nabídnout vytvoření franšíz nebo jiné formy zajištění služeb. Nové pošty by naopak měly vznikat v obchodních centrech nebo satelitních městech, kde je zvýšená poptávka po poštovních službách. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10. 3. 2026Aktualizováno10. 3. 2026

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
10. 3. 2026

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
10. 3. 2026

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
10. 3. 2026
Načítání...