Praha – Česká města i vesnice se za posledních dvacet let změnila k nepoznání. Špinavé ulice a šedivé fasády často vystřídala opravená náměstí, parky nebo nové chodníky. Přesto stále v mnoha oblastech zůstává velký prostor ke zlepšování. Po přejetí rakouské či německé hranice je stále viditelný rozdíl mezi někdejším Východem a Západem. Shodují se na tom účastníci letošní mezinárodní konference regionálního rozvoje Urbanus 2009.
Česká města jsou po dvaceti letech hezčí, ale stále je co zlepšovat
„K potěše je toho poměrně hodně, spousta měst i neměstských obcí se vylepšila v mnoha směrech. Stačí se projít a je vidět opravená náměstí, opravené komunikace, ten rozdíl je opravdu enormní,“ pochvaluje si dnešní stav českých měst ředitel konference Michal Ilner.
Podle Radima Perlína z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se na tváři českých obcí pozitivně podepsala hlavně možnost aktivně se účastnit veřejného dění, kterou lidé v Česku získali po listopadu 1989. „Považuji za nesmírně důležité, že se na venkově i ve městech hodně lidí aktivně zapojuje do veřejného života a snaží se na naprosto drobných věcech zlepšovat vzhled své obce, opravit kapličku, zlepšit autobusovou zastávku nebo přispět něčím a to dělá novou hodnotu,“ dodává Martin Pělucha z katedry regionálních studií Vysoké školy ekonomické.
GALERIE
videogallery_00072927
Opravená města a zanedbané pohraničí
Zatímco kdysi omšelá Praha se dnes může směle rovnat například s rakouskou metropolí, jiná situace panuje na venkově. Průměrně pozornému pozorovateli za okénkem auta ani po zrušení hraničních kontrol neujde, když z Německa přejede přes západní hranici do České republiky.
Hlavně v příhraničí tak stále je co zlepšovat a podle Martina Pěluchy bude v příštích letech důležitá hlavně spolupráce, a to jak mezi obcemi samotnými a soukromníky, tak hlavně mezi městskými metropolemi a vesnicemi, které je obklopují. „V současné době velmi často dochází k tomu, že jak jsou si venkovské obce navzájem konkurenty v soutěži o stejné dotační tituly, tak samozřejmě je spolupráce mezi městem a zázemím při řešení konkrétních problémů obtížná z technických i legislativních problémů,“ vysvětlil Pělucha hlavní překážky, které dnes brání dalšímu rozvoji.
Dotací ale bude v příštích letech spíše ubývat a jednotlivá města za ně budou muset hledat náhradu. Budoucnost tak bude nejspíš patřit různým formám úvěrování městského rozvoje, dodal Radim Perlín.
Konference Urbanus probíhala ve dnech 10. a 11. listopadu v Praze. Akce má už čtyřletou historii, navázala na konference o historických centrech či o revitalizaci měst. Hlavním letošním tématem byl právě vyvážený rozvoj regionů. Oficiální závěry konference budou organizátoři zveřejňovat v příštích týdnech.