Praha – Česká města i vesnice se za posledních dvacet let změnila k nepoznání. Špinavé ulice a šedivé fasády často vystřídala opravená náměstí, parky nebo nové chodníky. Přesto stále v mnoha oblastech zůstává velký prostor ke zlepšování. Po přejetí rakouské či německé hranice je stále viditelný rozdíl mezi někdejším Východem a Západem. Shodují se na tom účastníci letošní mezinárodní konference regionálního rozvoje Urbanus 2009.
„K potěše je toho poměrně hodně, spousta měst i neměstských obcí se vylepšila v mnoha směrech. Stačí se projít a je vidět opravená náměstí, opravené komunikace, ten rozdíl je opravdu enormní,“ pochvaluje si dnešní stav českých měst ředitel konference Michal Ilner.
Podle Radima Perlína z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se na tváři českých obcí pozitivně podepsala hlavně možnost aktivně se účastnit veřejného dění, kterou lidé v Česku získali po listopadu 1989. „Považuji za nesmírně důležité, že se na venkově i ve městech hodně lidí aktivně zapojuje do veřejného života a snaží se na naprosto drobných věcech zlepšovat vzhled své obce, opravit kapličku, zlepšit autobusovou zastávku nebo přispět něčím a to dělá novou hodnotu,“ dodává Martin Pělucha z katedry regionálních studií Vysoké školy ekonomické.
Opravená města a zanedbané pohraničí
Zatímco kdysi omšelá Praha se dnes může směle rovnat například s rakouskou metropolí, jiná situace panuje na venkově. Průměrně pozornému pozorovateli za okénkem auta ani po zrušení hraničních kontrol neujde, když z Německa přejede přes západní hranici do České republiky.
Hlavně v příhraničí tak stále je co zlepšovat a podle Martina Pěluchy bude v příštích letech důležitá hlavně spolupráce, a to jak mezi obcemi samotnými a soukromníky, tak hlavně mezi městskými metropolemi a vesnicemi, které je obklopují. „V současné době velmi často dochází k tomu, že jak jsou si venkovské obce navzájem konkurenty v soutěži o stejné dotační tituly, tak samozřejmě je spolupráce mezi městem a zázemím při řešení konkrétních problémů obtížná z technických i legislativních problémů,“ vysvětlil Pělucha hlavní překážky, které dnes brání dalšímu rozvoji.
Dotací ale bude v příštích letech spíše ubývat a jednotlivá města za ně budou muset hledat náhradu. Budoucnost tak bude nejspíš patřit různým formám úvěrování městského rozvoje, dodal Radim Perlín.
Konference Urbanus probíhala ve dnech 10. a 11. listopadu v Praze. Akce má už čtyřletou historii, navázala na konference o historických centrech či o revitalizaci měst. Hlavním letošním tématem byl právě vyvážený rozvoj regionů. Oficiální závěry konference budou organizátoři zveřejňovat v příštích týdnech.
