Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,6 procenta, stejně jako v posledním loňském čtvrtletí. Mezičtvrtletně vzrostl hrubý domácí produkt o 0,6 procenta. Zpřesněná čísla zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Jsou mírně lepší než v předběžném odhadu z poloviny května, podle kterého rostla česká ekonomika meziročně o 2,5 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o půl procenta. Analytici považují výkon ekonomiky v 1. čtvrtletí za solidní, růst však bude zpomalovat.
„Růst byl podpořen zejména ochotou domácností více utrácet. Dalším faktorem byly i běžné a investiční výdaje vládních institucí,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Mezičtvrtletní dynamika soukromé spotřeby byla druhá nejvyšší od začátku roku 2008. „To může uklidnit obavy centrálních bankéřů, kteří svou současnou opatrnost ohledně zvyšování sazeb opírali také o argument nižší spotřeby. Vyšším výdajům domácností pravděpodobně pomohly rostoucí mzdy i zvyšování důchodů. Její růst tak považujeme za udržitelný,“ konstatuje ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
K vyššímu růstu také přispěla spotřeba vlády, kde se rovněž projevuje zvyšování platů. „To, že mzdová dynamika si drží velmi slušné tempo, ukazuje i zvýšení celkových mzdových nákladů o 8,1 % meziročně při zvýšení zaměstnanosti o 1,4 %. Překvapivě dobře si vedl zahraniční obchod, který sice v mezičtvrtletním srovnání růst brzdil, nicméně na meziroční bázi zaznamenal mírně kladný příspěvek,“ dodává Zeisel.
Zklamání podle něho ale nastalo u investic. „Ty po dočerpávání evropských fondů na konci roku v prvním čtvrtletí mírně poklesly,“ doplnil.
Česko letos zatím zůstalo imunní vůči Trumpovým obchodním válkám
Zatímco německá ekonomika se na přelomu roku málem ocitla v technické recesi, ta česká už čtvrté čtvrtletí v řadě podává poměrně vyrovnaný výkon. „Nezasáhly ji tedy tolik jako Německo ani spíše přechodné nepříznivé vlivy typu nových emisních homologačních kritérií na území EU,“ míní hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
A tak, ačkoliv se Česko podle Kovandy potýkalo s nižší dynamikou výroby aut, zpracovatelský průmysl jako celek, tedy včetně například výroby strojů nebo plastů, podal solidní výkon a ekonomiku stále táhl. Podpořil jej i zahraniční obchod, který rovněž vykázal solidní odolnost vůči nepříznivým mezinárodním vlivům.
V následujících čtvrtletích ale česká ekonomika podle analytiků dále ztratí na růstové dynamice, a to zejména kvůli napjatému mezinárodnímu obchodnímu klimatu. „Obchodní války, které probíhají nebo snadno probíhat mohou hned na několika ,frontách‘, nejnověji i na americko-mexické, se dříve či později promítnou do výkonu českého zahraničního obchodu a také zpracovatelského průmyslu více nepříznivě než v letošním prvním kvartále,“ říká Kovanda.
V květnu totiž přicházely ze světa pro českou ekonomiku převážně špatné zprávy. Pravděpodobnost, že Spojené státy ještě letos zavedou cla na evropská auta a autodíly, vzrostla, stejně jako riziko tvrdého brexitu v letošním posledním čtvrtletí, míní analytici. Stupňuje se také obchodní napětí mezi Spojenými státy a Čínou.
„To v květnu získalo další rozměr v podobě neskrývaného zápasu o technologickou dominanci, který může trvat dlouhou dobu,“ připomíná Kovanda.
„Pozorovatelné zpomalení ekonomik eurozóny, zejména pak Německa, tak snáší česká ekonomika prozatím dobře. Ekonomice pomáhá vykompenzovat externí šoky zejména silná vnitřní poptávka. Ani tak se ale ekonomika určitému zpomalení letos nevyhne,“ uvedl ekonom Deloitte Václav Franče.
I podle analytika Raiffeisenbank Luboše Růžičky lze současný růst v každém případě považovat za solidní. „Česká ekonomika je již za vrcholem svého hospodářského cyklu a postupně zpomaluje, což je do značné míry ovlivněno i vývojem v zahraničí,“ uvedl. Rovněž analytik UniCredit Bank Jiří Pour hodnotí výkon ekonomiky v prvním čtvrtletí jako solidní. „Avšak nadále očekáváme její postupné zpomalování,“ uvedl.
Česká ekonomika tak vlivem těchto událostí letos podle Kovandy vykáže růst ve výši 2,3 procenta. „ Existuje ale riziko, že růst bude ještě nižší,“ dodává. Analytici společnosti Cyrrus očekávají růst rovnou nižší, a to ve výši 2,4 %.
„Pokud se situace kolem obchodních válek a brexitu bude vyvíjet v podobně negativním duchu jako doposud, zamíří prognózy růstu české ekonomiky ke 2 % či dokonce níž. V takovém scénáři by česká národní banka mohla přikročit ke snížení úrokových sazeb koncem tohoto roku, pokud uvolňování nebude probíhat přes slabší kurz,“ míní hlavní ekonom Cyrrus Michal Brožka.
Koruna po zveřejnění dat lehce oslabila. To souviselo spíš s negativní náladou na trhu než s daty. „Trh se stále bojí negativně skloněné výnosové křivky v USA, která v posledních 50 let vždy až na jednu výjimku předcházela recesi. Navíc americký prezident oznámil, že Spojené státy od 10. června uvalí na veškeré zboží z Mexika pětiprocentní clo. To má podle prezidenta Trumpa přimět Mexiko, aby zastavilo příliv migrantů do Spojených států,“ vysvětluje hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora.
