Česká ekonomika si v prvním kvartálu připsala dvě procenta

Praha – Tuzemská ekonomika v prvním čtvrtletí roku meziročně vzrostla o dvě procenta. Ve srovnání s předchozím kvartálem hospodářství stagnovalo. Důvodem není špatný vývoj ekonomiky, ale pokles relativně vysokého inkasa spotřební daně z konce loňského roku, kdy se obchodníci předzásobili tabákovými výrobky. Předběžná čísla zveřejnil Český statistický úřad.

Analytici meziroční růst očekávali, v mezičtvrtletním srovnání počítali dokonce s poklesem. Stagnaci lze tedy považovat za dobrý výsledek, i když tak na první pohled nevypadá. „Vzhledem k tomu, že HDP ve čtvrtém čtvrtletí byl výrazně jednorázově nadhodnocen, tak jsme se obávali hlubšího propadu. To se naštěstí nepotvrdilo. Výsledek naopak ukazuje na pokračování slušného růstu,“ neskrýval optimismus Václav Franče z Raiffeisenbank.

Taky partner PwC Jiří Moser se domnívá, že ekonomika má letos našlápnuto k růstu. „Pro oživení hovoří i poslední čísla z průmyslu, který těží zejména z příznivého vývoje německé ekonomiky, našeho největšího obchodního partnera, a pomáhá mu rovněž slabá koruna,“ vysvětlil ekonom.

Německé hospodářství v prvních třech měsících roku zdvojnásobilo mezičtvrtletní růst na 0,8 procenta a meziroční růst na 2,5 procenta. Dosáhlo tak nejrychlejšího tempa růstu za poslední tři roky.

V eurozóně se hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o 0,9 procenta. V mezičtvrtletním srovnání však stoupl pouze o 0,2 procenta. V celé EU ekonomika podle Eurostatu meziročně stoupla o 1,4 procenta, mezičtvrtletně o 0,3 procenta.

Jeho slova potvrzují i statistici. O meziroční růst se podle nich zasloužil právě zpracovatelský průmysl, který těžil z nízké srovnávací základny v loňském roce a rostoucí poptávky v tuzemsku i za hranicemi. „Výrazně se dařilo zejména výrobě dopravních prostředků, pryžových a plastových výrobků a také dalším průmyslovým odvětvím, která byla schopna pružně reagovat na rostoucí domácí i zahraniční poptávku,“ uvedl ČSÚ.

„Začíná se přidávat i domácí poptávka – došlo ke zvýšení jak spotřebních výdajů, tak firemních investic,“ doplnil David Marek z Patria Finance.

Ekonomové předpovídali ještě lepší čísla

Od meziročního srovnání přesto analytici čekali víc. „Střízlivé odhady mluvily o růstu o 2,2 procenta, ty odvážnější dokonce překračovaly hranici 2,5 procenta. Vysoké odhady přicházely hlavně proto, že před rokem vrcholila druhá vlna krize, nastal velký propad ekonomiky. Srovnávací základna byla velmi nízká, a tak očekávání v letošním roce byla vysoká,“ poznamenal Michal Kozub ze společnosti Home Credit.

V následujících měsících se podle něj bude výkon ekonomiky dále zvyšovat. „Další čtvrtletí by mohlo přinést silný výsledek, který by se mohl blížit hranici až 2,5 procenta. Prozatím totiž nejsou vidět velké bariéry, které by ekonomiku brzdily. Průmysl má dostatek zakázek a překvapivě i stavebnictví zažívá sporadické zlepšení. Jedním z velkých faktorů je stále nezaměstnanost, která klesá pouze díky sezoně,“ shrnul Kozub.

Zpřesněné údaje o vývoji ekonomiky v prvním čtvrtletí zveřejní Český statistický úřad ve středu 4. června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 8 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 12 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...