Česká ekonomika nasadila tempo, jaké měla naposledy před krizí

Praha – Tuzemské hospodářství v prvním čtvrtletí meziročně zrychlilo růst na 3,9 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím stoupl hrubý domácí produkt o 2,8 procenta. Tak vysoká čísla ekonomika dlouho nevykázala – meziroční růst je nejvyšší od poloviny roku 2008, mezičtvrtletní růst je dokonce rekordní.

Česká ekonomika v prvních třech měsících letošního roku znatelně zrychlila. V posledním čtvrtletí roku 2014 meziročně rostla „pouze“ o 1,4 procenta a mezičtvrtletně o 0,4 procenta.

Aktuální meziroční tempo na úrovni 3,9 procenta je dokonce nejvyšší od poloviny roku 2008, tedy od doby, kdy vypukla ekonomická krize. Mezičtvrtletní růst 2,8 procenta pak znamená historický rekord – podle dostupných údajů zaznamenala ekonomika dosud nejvyšší mezičtvrtletní růst na začátku roku 2006, kdy si připsala 2,4 procenta (srovnatelné údaje o vývoji ekonomiky jsou k dispozici od zhruba poloviny roku 1996).

„Klíčový význam měl pokračující růst téměř všech odvětví zpracovatelského průmyslu, zejména výroby dopravních prostředků, strojů a zařízení,“ uvedli statistici. Analytici předpokládali, že ekonomika za první čtvrtletí poroste meziročně o dvě procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,8 procenta. Poslední data tedy jejich odhady více než překonala.

„Ukazuje se, že dopad ruské krize na naši ekonomiku není tak zásadní. Ale myslím si, že za tím stojí hlavně velmi solidní domácí změny. České firmy ukazují, že máme potenciál daleko vyšší, než se zdálo ještě v nedávné minulosti,“ prohlásil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

„Výsledky ekonomiky za první čtvrtletí doslova šokovaly. Naposledy se tak ekonomice dařilo na jaře roku 2008, kdy se pozvolna blížila ekonomická krize. Tentokrát je ale situace opačná. Žádná krize na obzoru není, a tak jde o výbornou hodnotu, dávající dobrý základ do budoucna,“ domnívá se Michal Kozub z Home Creditu.

„Podle bleskového odhadu se Česko v prvním čtvrtletí s přehledem stalo nejrychleji rostoucí ekonomikou EU v mezičtvrtletním srovnání, přičemž v meziročním srovnání mu patří druhá příčka za Rumunskem,“ upozornil hlavní analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) to označil za důsledek správně zvolené hospodářské politiky a stabilní politické situace. „My jsme opustili politiku škrtů, snažíme se podporovat investice, podporujeme export, podporujeme zaměstnanost,“ nechal se slyšet šéf kabinetu.

Ekonomický expert opoziční ODS Jan Skopeček k tomu dodal, že každá vláda si přisvojuje dobré hospodářské výsledky. „Nicméně tato vláda, která je u moci rok a půl, skutečně nemá na našem hospodářské oživení žádný podíl. To oživení začínalo už před příchodem stávající vlády a já nevidím žádná racionální opatření současné vlády v hospodářské politice, která bychom mohli označit jako prorůstová,“ uvedl.

Ekonomice prospívají nízké ceny ropy

V dalších čtvrtletích růst pravděpodobně zvolní. „Očekávání, že by ekonomika rostla každé čtvrtletí o 4 procenta, je až příliš vysoké,“ poznamenal Kozub. Jak vyplývá z nejnovější makroekonomické prognózy České národní banky, letos by mělo Česko růst o 2,6 procenta. Podobné jsou i odhady dalších institucí – třeba ministerstvo financí počítá s hodnotou 2,7 procenta, Evropská komise 2,5 procenta. Někteří analytici ovšem neskrývají optimismus a celoroční růst odhadují na tři procenta a více.

HDP
Zdroj: ČT24

„Zpomalení růstu HDP na konci roku 2014 bylo pouze dočasné a od počátku roku 2015 dochází k jeho opětovnému zrychlení mimo jiné v důsledku pozitivního nákladového šoku,“ píše se v zápisu z jednání bankovní rady ČNB na začátku května. Tímto pozitivním nákladovým šokem se myslí propad cen ropy na přelomu roku. Centrální bankéři mimo jiné poznamenali, že pokud by k tomuto poklesu nedošlo, inflace by se již nacházela nad jedním procentem (meziroční inflace v dubnu činila 0,5 procenta).

„Díky silnému růstu ekonomiky v úvodu letošního roku byl konečně překonán předkrizový vrchol české ekonomiky, jehož dosáhla ve třetím čtvrtletí 2008. Více než šest let trvalo, než jsme se vypořádali s následky finanční krize,“ říká hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Pozitivní hospodářská situace se začíná projevovat i na pracovním trhu. „Zaměstnanost v pojetí národních účtů v prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 1,1 procenta a mezičtvrtletně o 0,7 procenta, což je největší růst od začátku roku 2008,“ upřesnil ČSÚ. Svou statistiku nedávno přinesl i Úřad práce, podle něhož se počet nezaměstnaných snížil pod půl milionu.

„Díky ožívání na trhu práce, téměř nulové inflaci a levnému benzinu rostla ochota lidí utrácet, což zvedlo spotřebu domácností. Růst ekonomiky, který trvá již řadu kvartálů, navíc dodal firmám větší odvahu investovat. A protože poslední data o HDP eurozóny vyzněla pozitivně, je zřejmé, že růst HDP podpořil také zahraniční obchod,“ shrnula ekonomka Next Finance Markéta Šichtařová. Podrobnější údaje o HDP zveřejní ČSÚ 29. května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 17 hhodinami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
včera v 08:00

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
3. 4. 2026

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
3. 4. 2026

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
3. 4. 2026

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
3. 4. 2026

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
3. 4. 2026

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...