Česká ekonomika nasadila tempo, jaké měla naposledy před krizí

Praha – Tuzemské hospodářství v prvním čtvrtletí meziročně zrychlilo růst na 3,9 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím stoupl hrubý domácí produkt o 2,8 procenta. Tak vysoká čísla ekonomika dlouho nevykázala – meziroční růst je nejvyšší od poloviny roku 2008, mezičtvrtletní růst je dokonce rekordní.

Česká ekonomika v prvních třech měsících letošního roku znatelně zrychlila. V posledním čtvrtletí roku 2014 meziročně rostla „pouze“ o 1,4 procenta a mezičtvrtletně o 0,4 procenta.

Aktuální meziroční tempo na úrovni 3,9 procenta je dokonce nejvyšší od poloviny roku 2008, tedy od doby, kdy vypukla ekonomická krize. Mezičtvrtletní růst 2,8 procenta pak znamená historický rekord – podle dostupných údajů zaznamenala ekonomika dosud nejvyšší mezičtvrtletní růst na začátku roku 2006, kdy si připsala 2,4 procenta (srovnatelné údaje o vývoji ekonomiky jsou k dispozici od zhruba poloviny roku 1996).

„Klíčový význam měl pokračující růst téměř všech odvětví zpracovatelského průmyslu, zejména výroby dopravních prostředků, strojů a zařízení,“ uvedli statistici. Analytici předpokládali, že ekonomika za první čtvrtletí poroste meziročně o dvě procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,8 procenta. Poslední data tedy jejich odhady více než překonala.

„Ukazuje se, že dopad ruské krize na naši ekonomiku není tak zásadní. Ale myslím si, že za tím stojí hlavně velmi solidní domácí změny. České firmy ukazují, že máme potenciál daleko vyšší, než se zdálo ještě v nedávné minulosti,“ prohlásil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

„Výsledky ekonomiky za první čtvrtletí doslova šokovaly. Naposledy se tak ekonomice dařilo na jaře roku 2008, kdy se pozvolna blížila ekonomická krize. Tentokrát je ale situace opačná. Žádná krize na obzoru není, a tak jde o výbornou hodnotu, dávající dobrý základ do budoucna,“ domnívá se Michal Kozub z Home Creditu.

„Podle bleskového odhadu se Česko v prvním čtvrtletí s přehledem stalo nejrychleji rostoucí ekonomikou EU v mezičtvrtletním srovnání, přičemž v meziročním srovnání mu patří druhá příčka za Rumunskem,“ upozornil hlavní analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) to označil za důsledek správně zvolené hospodářské politiky a stabilní politické situace. „My jsme opustili politiku škrtů, snažíme se podporovat investice, podporujeme export, podporujeme zaměstnanost,“ nechal se slyšet šéf kabinetu.

Ekonomický expert opoziční ODS Jan Skopeček k tomu dodal, že každá vláda si přisvojuje dobré hospodářské výsledky. „Nicméně tato vláda, která je u moci rok a půl, skutečně nemá na našem hospodářské oživení žádný podíl. To oživení začínalo už před příchodem stávající vlády a já nevidím žádná racionální opatření současné vlády v hospodářské politice, která bychom mohli označit jako prorůstová,“ uvedl.

Ekonomice prospívají nízké ceny ropy

V dalších čtvrtletích růst pravděpodobně zvolní. „Očekávání, že by ekonomika rostla každé čtvrtletí o 4 procenta, je až příliš vysoké,“ poznamenal Kozub. Jak vyplývá z nejnovější makroekonomické prognózy České národní banky, letos by mělo Česko růst o 2,6 procenta. Podobné jsou i odhady dalších institucí – třeba ministerstvo financí počítá s hodnotou 2,7 procenta, Evropská komise 2,5 procenta. Někteří analytici ovšem neskrývají optimismus a celoroční růst odhadují na tři procenta a více.

HDP
Zdroj: ČT24

„Zpomalení růstu HDP na konci roku 2014 bylo pouze dočasné a od počátku roku 2015 dochází k jeho opětovnému zrychlení mimo jiné v důsledku pozitivního nákladového šoku,“ píše se v zápisu z jednání bankovní rady ČNB na začátku května. Tímto pozitivním nákladovým šokem se myslí propad cen ropy na přelomu roku. Centrální bankéři mimo jiné poznamenali, že pokud by k tomuto poklesu nedošlo, inflace by se již nacházela nad jedním procentem (meziroční inflace v dubnu činila 0,5 procenta).

„Díky silnému růstu ekonomiky v úvodu letošního roku byl konečně překonán předkrizový vrchol české ekonomiky, jehož dosáhla ve třetím čtvrtletí 2008. Více než šest let trvalo, než jsme se vypořádali s následky finanční krize,“ říká hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Pozitivní hospodářská situace se začíná projevovat i na pracovním trhu. „Zaměstnanost v pojetí národních účtů v prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 1,1 procenta a mezičtvrtletně o 0,7 procenta, což je největší růst od začátku roku 2008,“ upřesnil ČSÚ. Svou statistiku nedávno přinesl i Úřad práce, podle něhož se počet nezaměstnaných snížil pod půl milionu.

„Díky ožívání na trhu práce, téměř nulové inflaci a levnému benzinu rostla ochota lidí utrácet, což zvedlo spotřebu domácností. Růst ekonomiky, který trvá již řadu kvartálů, navíc dodal firmám větší odvahu investovat. A protože poslední data o HDP eurozóny vyzněla pozitivně, je zřejmé, že růst HDP podpořil také zahraniční obchod,“ shrnula ekonomka Next Finance Markéta Šichtařová. Podrobnější údaje o HDP zveřejní ČSÚ 29. května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 11 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.