Česká ekonomika nasadila tempo, jaké měla naposledy před krizí

Praha – Tuzemské hospodářství v prvním čtvrtletí meziročně zrychlilo růst na 3,9 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím stoupl hrubý domácí produkt o 2,8 procenta. Tak vysoká čísla ekonomika dlouho nevykázala – meziroční růst je nejvyšší od poloviny roku 2008, mezičtvrtletní růst je dokonce rekordní.

Česká ekonomika v prvních třech měsících letošního roku znatelně zrychlila. V posledním čtvrtletí roku 2014 meziročně rostla „pouze“ o 1,4 procenta a mezičtvrtletně o 0,4 procenta.

Aktuální meziroční tempo na úrovni 3,9 procenta je dokonce nejvyšší od poloviny roku 2008, tedy od doby, kdy vypukla ekonomická krize. Mezičtvrtletní růst 2,8 procenta pak znamená historický rekord – podle dostupných údajů zaznamenala ekonomika dosud nejvyšší mezičtvrtletní růst na začátku roku 2006, kdy si připsala 2,4 procenta (srovnatelné údaje o vývoji ekonomiky jsou k dispozici od zhruba poloviny roku 1996).

„Klíčový význam měl pokračující růst téměř všech odvětví zpracovatelského průmyslu, zejména výroby dopravních prostředků, strojů a zařízení,“ uvedli statistici. Analytici předpokládali, že ekonomika za první čtvrtletí poroste meziročně o dvě procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,8 procenta. Poslední data tedy jejich odhady více než překonala.

„Ukazuje se, že dopad ruské krize na naši ekonomiku není tak zásadní. Ale myslím si, že za tím stojí hlavně velmi solidní domácí změny. České firmy ukazují, že máme potenciál daleko vyšší, než se zdálo ještě v nedávné minulosti,“ prohlásil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

„Výsledky ekonomiky za první čtvrtletí doslova šokovaly. Naposledy se tak ekonomice dařilo na jaře roku 2008, kdy se pozvolna blížila ekonomická krize. Tentokrát je ale situace opačná. Žádná krize na obzoru není, a tak jde o výbornou hodnotu, dávající dobrý základ do budoucna,“ domnívá se Michal Kozub z Home Creditu.

„Podle bleskového odhadu se Česko v prvním čtvrtletí s přehledem stalo nejrychleji rostoucí ekonomikou EU v mezičtvrtletním srovnání, přičemž v meziročním srovnání mu patří druhá příčka za Rumunskem,“ upozornil hlavní analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) to označil za důsledek správně zvolené hospodářské politiky a stabilní politické situace. „My jsme opustili politiku škrtů, snažíme se podporovat investice, podporujeme export, podporujeme zaměstnanost,“ nechal se slyšet šéf kabinetu.

Ekonomický expert opoziční ODS Jan Skopeček k tomu dodal, že každá vláda si přisvojuje dobré hospodářské výsledky. „Nicméně tato vláda, která je u moci rok a půl, skutečně nemá na našem hospodářské oživení žádný podíl. To oživení začínalo už před příchodem stávající vlády a já nevidím žádná racionální opatření současné vlády v hospodářské politice, která bychom mohli označit jako prorůstová,“ uvedl.

Ekonomice prospívají nízké ceny ropy

V dalších čtvrtletích růst pravděpodobně zvolní. „Očekávání, že by ekonomika rostla každé čtvrtletí o 4 procenta, je až příliš vysoké,“ poznamenal Kozub. Jak vyplývá z nejnovější makroekonomické prognózy České národní banky, letos by mělo Česko růst o 2,6 procenta. Podobné jsou i odhady dalších institucí – třeba ministerstvo financí počítá s hodnotou 2,7 procenta, Evropská komise 2,5 procenta. Někteří analytici ovšem neskrývají optimismus a celoroční růst odhadují na tři procenta a více.

HDP
Zdroj: ČT24

„Zpomalení růstu HDP na konci roku 2014 bylo pouze dočasné a od počátku roku 2015 dochází k jeho opětovnému zrychlení mimo jiné v důsledku pozitivního nákladového šoku,“ píše se v zápisu z jednání bankovní rady ČNB na začátku května. Tímto pozitivním nákladovým šokem se myslí propad cen ropy na přelomu roku. Centrální bankéři mimo jiné poznamenali, že pokud by k tomuto poklesu nedošlo, inflace by se již nacházela nad jedním procentem (meziroční inflace v dubnu činila 0,5 procenta).

„Díky silnému růstu ekonomiky v úvodu letošního roku byl konečně překonán předkrizový vrchol české ekonomiky, jehož dosáhla ve třetím čtvrtletí 2008. Více než šest let trvalo, než jsme se vypořádali s následky finanční krize,“ říká hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Pozitivní hospodářská situace se začíná projevovat i na pracovním trhu. „Zaměstnanost v pojetí národních účtů v prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 1,1 procenta a mezičtvrtletně o 0,7 procenta, což je největší růst od začátku roku 2008,“ upřesnil ČSÚ. Svou statistiku nedávno přinesl i Úřad práce, podle něhož se počet nezaměstnaných snížil pod půl milionu.

„Díky ožívání na trhu práce, téměř nulové inflaci a levnému benzinu rostla ochota lidí utrácet, což zvedlo spotřebu domácností. Růst ekonomiky, který trvá již řadu kvartálů, navíc dodal firmám větší odvahu investovat. A protože poslední data o HDP eurozóny vyzněla pozitivně, je zřejmé, že růst HDP podpořil také zahraniční obchod,“ shrnula ekonomka Next Finance Markéta Šichtařová. Podrobnější údaje o HDP zveřejní ČSÚ 29. května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny mléka i másla spadly nejníž za několik let. I díky čínským clům

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.
před 11 hhodinami

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou dle Havlíčka čtyři miliardy, možná víc

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 23 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
21. 2. 2026

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
21. 2. 2026
Načítání...