Češi utratili za stírací losy přes miliardu. Propadly jim hlavně ženy

Praha – Každý třetí Čech si v loňském roce podle statistik alespoň jednou koupil stírací los. Celkem tak lidi utratili za desítky milionů tiketů 1,25 miliardy. Rekordní částka zhruba o půlku překonala tržbu z předchozího roku a dokázala, že našinec stále častěji zkouší štěstí setřením výherního políčka. Propadly jim ale zejména ženy a právě na ně výrobci a designéři losů cílí.

Losy ve stírací podobě znají Češi pětadvacet let. Velké popularity dosáhly v devadesátých letech, kdy se za čtyři roky prodalo neuvěřitelných 182 milionů kusů tiketů populární Tutovky.

U losů láká především cena, která začíná už na desetikorunách. Statistiky jim navíc připisují i podstatně větší šanci na výhru než třeba loteriím. Podle prodejců vyhrává každý čtvrtý.

„Stírací losy jsou trendy. Lidé nechtějí čekat, chtějí znát svou výhru hned, a to je výhoda,“ pochvaluje si mluvčí sázkové společnosti Fortuna Petr Šrain.

Závislost na hazardu

  • Na hracích automatech, videoloterijních terminálech nebo sázení je v Česku závislých podle odhadů 42 000 lidí. Pro dalších 168 000 lidí se hazard pomalu stává rizikovou zábavou.
  • Alespoň jednou v životě si vsadilo nebo vyzkoušelo některou z hazardních her 60 procent Čechů. Častěji se zapojují muži než ženy.

Stíráním výherních políček se baví hlavně ženy. Design losů se jim proto přizpůsobuje – používají se výrazné prvky jako zlato, diamanty nebo šťastná čísla. „To, co mají ženy rády,“ říká mluvčí Sazky Václav Friedmann. Prý fungují i symboly štěstí jako čtyřlístky, zlaté rybky nebo prasátka.

Losy sázkových firem se za přísného dozoru tisknou v zahraničí. U nás se vyrábí jen takové, kde výhrou nejsou peníze. Firem, které si podobné losy nechávají tisknout, přibývá. Odměnou výhercům může být třeba nápoj, poukázka na benzin nebo šperk.

Ani stírací losy přitom nemíjí technologický vývoj. Vedle klasických papírových už se objevují i internetové, k jejichž „setření“ stačí jeden klik myší.

Sází se v Evropě i USA

  • Španělům už 202 let zpříjemňuje Vánoce loterie El Gordo (tlouštík, podle tučné první výhry), jejíž losování živě přenáší televize i rádio. Každoročně se prodá přes 11 milionů tiketů. A co do celkového objemu výher drží světové prvenství – loni se v ní rozdělilo v přepočtu přes 61 miliard korun.
  • Kromě Euromilionů se napříč Evropou vyhrává také v Eurojackpotu. Severské země zase hledají šťastná čísla ve Viking Lottu.
  • Za oceánem jsou nejpopulárnější loterie MegaMillions a Powerball. Čtyřiaosmdesátiletá žena z Floridy loni proměnila dvoudolarový tiket ve výhru za 12 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...