Praha – Téměř polovina Čechů si vůbec nespoří na stáří. Ta druhá polovina si sice stranou něco dává, ale jen málo. Většinou si Češi odkládají tisícovku měsíčně, nebo méně. Odborníci ale tvrdí, že by to měl být více než dvojnásobek. Celkem 55 procent obyvatel ČR je přitom přesvědčeno, že by je ve stáří měl finančně zabezpečit stát. K takovým výsledkům se dobral rozsáhlý průzkum, který si nechala udělat ČSOB.
Zachování životní úrovně ve stáří si musejí Češi zajistit sami
Očekávání Čechů vůči státu jsou podle průzkumu zčásti mírněna reálným vývojem. Třetina oslovených si uvědomuje, že si zachování životní úrovně ve stáří musí zajistit sami. „Lidé mají poměrně jasnou představu o tom, jak by chtěli v důchodu žít, jakou životní úroveň by si chtěli zachovat, ale svoje chování tomu nepřizpůsobují,“ dodává však hlavní makroekonomický stratég ČSOB Tomáš Sedláček. Tři čtvrtiny považují za vhodný způsob spoření na stáří penzijní připojištění, 40 procent se kloní k životnímu pojištění.
„Překvapilo nás, jak moc je v lidech zakořeněno přesvědčení, že by je stát měl zaopatřit i v důchodovém věku. Naštěstí je zřejmé, že si lidé čím dál víc uvědomují dlouhodobou neudržitelnost tohoto stavu, a sami již spoří,“ tvrdí člen představenstva a vrchní ředitel distribuce ČSOB Petr Hutla.
Češi by v důchodu vystačili s 15 až 20 tisíci Kč měsíčně:
Například pětatřicetiletý muž by v důchodu vyšel s částkou 17 500 korun. Při současné průměrné penzi 10 065 korun by tedy musel naspořit dalších 7 435 korun měsíčně. Nyní si ale takový člověk v průměru střádá pouze 806 korun měsíčně, což mu po nástupu do důchodu ze spoření zajistí 2 727 korun měsíčně. K dosažení cílové částky 17 500 korun by musel pravidelně střádat 2 457 korun, dodal Hutla.
Vyšší částky si dle výsledků průzkumu spoří lidé v předdůchodovém věku. S vyšším věkem roste i skromnost respondentů, tedy jejich představa o optimálním důchodu. Rozdílného názoru jsou také lidé z vesnic a lidé z velkých měst. Ti druzí mají mnohem vyšší nároky. Na stáří dále nejméně spoří mladí lidé, obyvatelé vesnic a lidé s příjmem do 15 tisíc korun. Jen 22 procent ale uvádí jako důvod, proč nespoří nebo spoří málo, nedostatek financí.
Bohatí si chtějí užívat života teď
Bohatší lidé podle průzkumu zase spoří na jiné věci než na stáří, a také si proti ostatním skupinám chtějí nejvíce užívat života v přítomnosti. Čtvrtina Čechů je přesvědčena, že na stáří by si měli začít spořit již od 18 let. Třetina respondentů se domnívá, že stačí začít až ve 30 letech.
Průzkum také ukázal, že lidé nechtějí, aby se o ně ve stáří starala rodina nebo děti. Necelá třetina Čechů je pak smířená s tím, že se o sebe v důchodu budou muset postarat úplně sami.
Úspory českých domácností leží v bankách a ve stavebním spoření. „Podílové fondy, penzijní fondy a životní pojištění hrají i přes vzestupný trend stále mnohem menší roli než ve finančně vyspělejších zemích,“ uvedl Sedláček.
Hlavní makroekonomický stratég ČSOB Tomáš Sedláček
„Žádný stát nemá na to, aby utáhnul na svých bedrech váhu důchodu všech obyvatel. Skutečně 94 procent příjmu důchodů pochází od státu, takže taková ta komunistická představa, že stát se o nás postará, musí se o nás postarat, je věc, kterou je potřeba odbourat. A i z toho důvodu je potřeba provést reformu toho systému.“
Způsob, jak donutit Čechy, aby si dávali peníze stranou, zatím ale neexistuje. Ekonomové navíc přiznávají, že uspořené peníze nemusí mít v budoucnu stejnou hodnotu jako teď. Vylepšení životní úrovně tak nemusí být takové, jak si původně plánovali. „Primárně by lidi mělo motivovat to, že nebudou závislí jen na penzi od státu. Samozřejmě ta možnost, že hodnota uspořených peněz bude za 20 až 30 let nízká, tady je,“ dodává expert na důchodový systém Vladimír Bezděk.
