Praha – Sezona dovolených vrcholí, na dlouhá pracovní volna si ale Češi příliš nepotrpí. Přitom právě dlouhý odpočinek má podle lékařů na regeneraci organismu daleko lepší efekt než několik kratších dovolených během roku.
Pravidelná dovolená je nejen okamžitý odpočinek, ale i dlouhodobá zdravotní prevence. „Když člověk dlouhou dobu z nějakého důvodu dovolenou vynechává, může u něj dojít k vážným zdravotním konsekvencím,“ uvedl Evžen Hrnčíř, přednosta kliniky pracovního a cestovního lékařství z Vinohradské nemocnice. Je lepší vzít si spíš větší počet dní během jednoho časového úseku, než tu dovolenou rozkouskovat," dodal.
Jak si Češi vybírají své dny volna?
- Nejčastěji si lidé berou dovolenou do dvou týdnů v kuse. Delší než tři týdny jen 13 procent Čechů. Ve většině Evropy jsou přitom nejčastější právě třítýdenní a měsíční volna.
- Z termínů pro hlavní dovolenou u Čechů stále vede červenec, následuje srpen a pak přelom obou měsíců. Mimo letní prázdniny si volno plánují 3 z 10 zaměstnanců.
- Jen třetina českých zaměstnanců si vybere všechny volné dny, na které má nárok.
U rizikových povolání je delší dovolená přímo zdravotní nutnost. Podle odborníků na pracovní lékařství ji potřebují hlavně lidé s náročnou fyzickou prací nebo ti, kteří jsou v práci vystaveni dlouhodobému stresu. „Jsou to třeba horník, hutník, dělník nebo pracovník v chemickém průmyslu. Duševně náročné bývají ty práce manažerské,“ uvedl Hrnčíř.
Většina z nás zůstává v kontaktu s prací i na dovolené
Většina Čechů má ale podle průzkumů víc v oblibě kratší volna. Podle portálu jobs.cz navíc dvě třetiny z nich zůstávají i na dovolené v kontaktu s prací. Mají s sebou služební telefon a kontrolují pracovní e-maily. „Může být problém v tom, že se člověk v tom pracovním zatížení odnaučí odpočívat a ten volný čas v něm vyvolává úzkost, napětí a zpátky se vrací k té činnosti,“ uvedl psychiatr Zdeněk Bašný.
Vlastní pracovní volno mnohdy zanedbávají i podnikatelé a živnostníci, zvlášť v období velkých zakázek. Absence dovolené a přepracovanost přitom končí i zdravotním kolapsem. Podle lékařů je proto důležité, aby se i při vysokém pracovním nasazení lidé naučili rozpoznat včas varovné signály, jako jsou nespavost, únava, nevýkonnost nebo nervozita. „Člověk začne být podrážděný, někdo hůře spí, dostává se do konfliktu s okolím, nevidí konec své snahy, to jsou příznaky, kdy by si měl říct, že něco není v pořádku,“ uvedl psychiatr Bašný.
Chronický stres může ve svém důsledku lidi přivést do nemocnic a lékařských ordinací s celou řadou zdravotních problémů. Pak je podle lékařů na čase zvolnit tempo nebo rovnou vyhledat odborníka. Práci jako jeden z hlavních problémů řeší psychiatři a psychologové u svých pacientů stále častěji. „Těch lidí přibývá, dnes je snaha získat z lidí maximum, a když se vyčerpají a opotřebují, tak je nahradit novými. Řada lidí to takhle cítí a bojí se hledat více volna,“ dodal Bašný.
