Brusel – Bankovní účet je v dnešní době již nezbytností. Poplatky, které za jeho využití ale musíme bankám odvést, nejsou zrovna malé. Platí se například za vedení účtu, za bezhotovostní transakce či výběr z bankomatu. V Evropské unii musí nejhlouběji sáhnout do kapsy majitelé účtů v Itálii a ve Španělsku. Naopak Bulharsko a Portugalsko drží sazby nejníže. Česko se v žebříčku výše poplatků umístilo na sedmé příčce.
Češi v průměru za jeden účet v bance zaplatí na poplatcích ročně 95 eur (asi 2375 korun). Levněji vyjde bankovní účet třeba i Slováky a Němce. Nejdražší je provoz účtu v Itálii, kde jeho majitel ročně zaplatí zhruba 253 eur (v přepočtu asi 6325 korun), v nejlevnějším Bulharsku je to naopak jen 27 eur (675 korun).
Průměrné poplatky spočítala Evropská komise. Tvrdí ovšem, že uvedené sumy odpovídají spíše poplatkům za účet, který jeho majitelé využívají jen občas. Pokud provede velké množství transakcí, mohou ho poplatky vyjít až čtyřikrát dráže, v Itálii tak například zaplatí až 831 eur (více než 20 tisíc korun).
Evropské komise o bankovních poplatcích:
„Účtování poplatků je v EU velmi matoucí a je prakticky nemožné, aby si spotřebitelé mohli spočítat, kolik budou skutečně platit.“
Proč jsou Češi sedmí?
Podle odborníků si Češi mohou za sedmé místo v žebříčku Evropské komise z velké části sami. Svým chováním totiž nedávají bankám žádný důvod, proč vysoké poplatky snížit. „Klienti jsou velmi rigidní a velmi málo ochotní měnit svou banku, ať už z důvodu pohodlnosti, či administrativní náročnosti,“ vysvětlil v rozhovoru pro ČT24 šéfredaktor serveru Investujme.cz Petr Zámečník.
Do změny banky, u které mají otevřený běžný účet, se ale nehrnou lidé nikde v Evropě. Za poslední dva roky změnilo poskytovatele jen devět procent z nich.
Jak je to s průhledností bankovních služeb?
Evropská komise v průzkumu přišla také na to, že existuje silná korelace mezi výší poplatků a průhledností bankovních služeb. V zemích, kde si banky účtují vyšší poplatky, je bankovnictví zároveň méně transparentní. Česká republika je však v tomto ohledu výjimkou. Její banky mají poplatky stanoveny poměrně transparentně.
Meglena Kuneva, eurokomisařka pro ochranu spotřebitelů:
„Komerční banky klienty klamou. Jsou tu rozsáhlé důkazy, že základní spotřebitelské principy byly narušeny skrytými poplatky a informacemi, které jsou nejasné a nekompletní.“
Celkově si na obtížnou orientaci v nabídkách účtů stěžuje zhruba třetina obyvatel unie. Okolo deseti procent bank podle průzkumu nabízí na svých internetových stránkách příliš málo informací o svých produktech nebo se klientům tyto informace obtížně hledají.
