Češi od neděle mohou cestovat letadlem po EU bez pasové kontroly

Praha - Čechům se zjednoduší cestování do velké části Evropy. Na letištích se zavádí pravidla schengenského prostoru, ruší se tím pasové kontroly. Zjednodušený provoz na ruzyňském letišti slavnostně zahájil premiér Mirek Topolánek. Tuto událost označil za velký den, kdy se Česko definitivně vrací do Evropy. Češi, kteří poletí do Evropské unie nebudou od neděle muset procházet pasovou kontrolou. Při cestě se budou prokazovat jen palubní vstupenkou a občanským nebo řidičským průkazem.

První letadlo, do nějž mohli cestující z Prahy nastoupit bez pasové kontroly, zamířilo v šest hodin ráno do Frankfurtu. Schengenský režim bude od neděle platit na všech českých mezinárodních letištích. Cestovat bez pasu mohou dnes Češi do více než dvaceti států Evropy. 

„Pro nás se ta berlínská zeď hroutila postupně, my jsme nejdřív přestříhali dráty, potom jsme vstoupili do Eu a dneska bez pasu cestujeme z Madridu do Vilniusu,“ komentoval slavnostní událost Topolánek.

Letadlem sice budeme cestovat pohodlněji, nicméně bezpečnostní kontroly nezmizí a neubude ani policistů. 

Schengenský prostor bez vnitřních hraničních kontrol se tak ode dneška
rozšířil o letiště v Česku, Slovensku, Polsku, Slovinsku, Maďarsku, Litvě,
Lotyšsku, Estonsku a na Maltě. Kontroly na pozemních a námořních hranicích těchto států padly uvnitř prostoru již 21. prosince 2007.

Premiér: zpřísněné kontroly v blízkosti česko-německých a česko-rakouských hranic jsou porušením schengenských dohod

Topolánek při této příležitosti označil zpřísnění policejních kontrol v blízkosti česko-německých a česko-rakouských hranic po vstupu Česka do schengenského bezhraničního prostoru za šikanu a porušení schengenských dohod.

„Já to pokládám za šikanu a neplnění vlastně té schengenské dohody,“ řekl premiér. Předpokládá prý, že bavorská a hornorakouská vláda brzy pochopí, že tento typ kontrol je zbytečný.

Na to, že i po prosincovém vstupu nových členských zemí do schengenského prostoru, nezmizely některé potíže při překračování hranic, upozornila nedávno zpráva Střediska pro výzkum evropské politiky (CEPS), což je nezávislá poradní instituce při EU. Podle jejích závěrů mají dokonce turisté v některých případech větší problémy než dříve. Zpráva upozorňuje mimo jiné právě na časté policejní kontroly zaměřené na cestující z Polska a Česka.

Kontroly přímo na hraniční čáře podle dohod mezi bezpečnostními orgány ČR a Německa nahradily namátkově prováděné kontroly do hloubi 30 kilometrů od hranic. Policejní prezidenti ČR a největší německé země Bavorska Oldřich Martinů a Waldemar Kindler například loni v listopadu informovali, že po rozšíření schengenského systému posílí kontrolu více než tisícovka policistů po obou stranách hranic mezi Čechami a Bavorskem.

Policisté tak operují zejména na odpočívadlech u silnic nebo dálnic. Cílem
je pátrat po hledaných osobách, věcech, případně nelegálních migrantech. Také ministr vnitra Ivan Langer před otevřením schengenského prostoru mnohokrát ujišťoval německé a rakouské sousedy, že v rámci změn v české cizinecké policii zůstane zachována hustota policistů v regionu.

Podle Topolánka Česká republika plní své schengenské povinnosti bez
problémů a bezhraniční provoz funguje dobře. „Žádný problém není. Ukazuje se po těch sto dnech, že všechny ty obavy o zvýšení kriminality na německé a rakouské straně se ukázaly jako liché,“ prohlásil.

Česko vstoupilo do schengenského prostoru společně s osmi dalšími zeměmi na konci loňského roku. Zatímco z pozemních hranic zmizely kontroly již v prosinci, z letišť odejde policie s tříměsíčním zpožděním v noci z dneška na neděli.

Mirek Topolánek na ruzyňském letišti
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 46 mminutami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...