Praha – Ve výběru finančních produktů se Češi spoléhají sami na sebe. Podle průzkumu společnosti Ipsos Tambor by péči o své osobní finance svěřila do rukou finančních poradců necelá čtvrtina respondentů. Ti ostatní si informace o spoření, pojištění nebo půjčkách raději zjišťují sami. Když už si produkt vyberou, zajdou rovnou do banky. Velké procento Čechů přitom produktům moc nerozumí.
František Klufa, finanční arbitr
„Co se týče finančního vzdělání nebo vzdělávání našeho národa, je možná na průměrné nebo mírně podprůměrné úrovni. Ono je to samozřejmě dané i regionálně, něco jiného je Praha.“
Za bezesporu nejsložitější produkt lidé považují podílové fondy. Nerozumí jim 60 procent lidí. Naopak nejsrozumitelnější jsou pro ně běžné spořicí produkty. Těmi jsou účty, karty nebo stavební spoření.
„Téměř třetině populace brání jejich nízká finanční gramotnost plnému využívání finančních produktů na finančním trhu,“ uvádí Dušan Hradil z ministerstva financí. Tyto nedostatky je podle něho jistě žádoucí zlepšovat, a také se tak děje. „Od loňského září je finanční vzdělávání povinnou součástí na většině středních škol,“ dodává.
Ivan Noveský, předseda představenstva firmy COFET, přesto tvrdí, že je dospělá populace v Česku v podstatě finančně negramotná. Ale i ty nejvyspělejší evropské státy mají, pokud jde o finanční vzdělanost, mezery. „Co se týká Velké Británie, kde se finanční gramotnost školí, kde se vyučuje, tak tam do dnešního dne mají spočítáno, že britské daňové poplatníky přijde finanční negramotnost na 2,4 miliardy liber,“ dodává Noveský.
Češi se chovají ve světě financí velice konzervativně. Upřednostňují šetrnost a spoření před půjčkami a investicemi. Nejvíce se tato charakteristika projevuje u žen, naopak odvážnější jsou středoškoláci.
Finanční gramotnost Čechů zvyšuje i soutěž Zlatá koruna, která každoročně vyhlašuje nejlepší finanční produkty na trhu. Za záruku kvality přitom považuje produkty oceněné Zlatou korunou pětina populace. Výsledky letošního osmého ročníku budou vyhlášeny 3. června.
